V pražských ruzyňských kasárnách, kde za druhé světové války zemřela řada československých odbojářů, se otevírá nový památník. Právě zde začali nacisté 17. listopadu 1939 vraždit členy odboje, konkrétně devět studentských vůdců. Později zde zemřeli další významní členové hnutí odporu včetně bývalých armádních generálů a důstojníků.
Generál Miroslav Žižka se po třech letech vrátil z centrály NATO v Bruselu. I přesto, že platí za jednoho z nejzkušenějších a nejvzdělanějších českých generálů, není pro něj v české armádě místo.
Dne 24. října v 8.30 hod. ráno začaly v nacistickém koncentračním táboře Mauthausen popravy 262 příbuzných a pomocníků čs. parašutistů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka. Ti v květnu 1942 s vydatnou podporou domácích odbojářů zlikvidovali třetího nejmocnějšího muže nacistické říše Reinharda Heydricha. V rakouském koncentračním táboře postupně střelou do týla zemřeli muži, ženy, ale i děti.
Nejnovější konflikt na severu Iráku, kde na sebe v okolí města Kirkúk začaly střílet vládní jednotky a kurdské milice, má pro Česko velmi nepříjemný podtext. Obě strany totiž mají moderní české zbraně. Iráckým Kurdům, tzv. pešmergům, dodává Praha pěchotní zbraně a munici, vládním jednotkám zase bitevní letouny L-159 spolu se školením personálu. Čeští bezpečnostní experti označují situaci za velmi vážnou. Nemá přitom podle nich jednoduché východisko.
Záhadný únik radioaktivního ruthenia 106, který stále zaměstnává jaderné vědce v Evropě, pochází z podniku na zpracování tohoto drahého kovu "na východě Evropy". Tedy v Rusku. Vyplývá to z šetření Mezinárodní atomové agentury, která kvůli zvýšené radioaktivitě sbírá data z celého kontinentu. "Probíhá jejich vyhodnocení a velkou pravděpodobností ten okruh zúžíme," říká předsedkyně českého Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Naměřené hodnoty podle ní ani v nejmenším neohrožují zdraví lidí.
Příští válka může být typická tím, že nerozpoznáme její začátek. Tvrdí to zástupce velitele nadnárodní divize NATO v Polsku, český generál Karel Řehka. Politický geograf Michael Romancov připomíná, že Česko, ale i další země EU už dávno v nekompromisní informační válce s Ruskem jsou. "Není to strašení, jen upozornění na realitu. A nevidí ji jen ten, kdo ji nechce vidět anebo je líný to vidět," říká uznávaný bezpečnostní expert Otakar Foltýn. Dezinformace a "nepřátelskou propagandu" ze strany Ruska odsoudil před časem i Evropský parlament.
Asociace spisovatelů Slovenska letos udělila prestižní cenu Vojtěcha Zamarovského českému badateli a publicistovi Jaroslavu Čvančarovi. Dostal ji "za trvalý přínos pro literaturu faktu". Čvančara je na Slovensku oceňován jako jeden z předních odborníků na období protektorátu a protinacistického odboje. "Ceníme si jeho objektivních a vyvážených prací s množstvím unikátních snímků a objevných komentářů. Zejména pak trilogie 'Někomu život, někomu smrt' anebo 'Anthropoid'," prohlásil člen poroty a zakladatel Zamarovského ceny profesor Jozef Leikert.
Experti na radiační ochranu si po celé Evropě lámou hlavu nad zdrojem zvýšené radioaktivity, kterou bylo možné v uplynulých dnech naměřit v mnoha zemích starého kontinentu. Zatím se ví jen to, že radioaktivitu způsobuje ruthenium 106 a pochází z oblasti jižního Uralu. Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nicméně ujišťuje, že "zjištěné koncentrace Ru-106 jsou z hlediska ochrany zdraví zcela zanedbatelné". "Lidem nic nehrozí ani při vdechování, konzumaci potravin, vody či lesních plodů včetně hub," říká Drábová.
Přesně před 60 lety - 4. října 1957 - odstartovala do vesmíru první družice, sovětský Sputnik-1. Začal tím ostrý souboj Moskvy a Washingtonu o lety do vesmíru, který během tzv. studené války výrazně ovlivnil i vývoj nových zbraní a vojenských systémů. Po šesti dekádách je toto soupeření minulostí a experty teď zaměstnávají spíše komerční lety do vesmíru či další osud Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). S novinářem a propagátorem kosmonautiky Pavlem Toufarem o tom, co vše "vousatá družice" Sputnik-1 odstartovala a co se za šest dekád v dobývání vesmíru změnilo.
Škodám během čím dál ničivějších hurikánů nedokáže žádný stát stoprocentně zabránit, tvrdí přední klimatologové, které Aktuálně.cz po řádění extrémně silných bouří Irma a Harvey v Karibiku oslovilo. Dají se ale omezit. "Jedinou ochranou proti stále extrémnějším projevům přírodních živlů je kvalitní hydrometeorologický systém a odolná zástavba," říká český klimatolog Radim Tolasz. Na špatnou odolnost staveb podle něj letos doplatil hlavně texaský Houston, Kuba a řada menších ostrovů v Karibiku.
Albrecht Spiess. Manfred Cammerer. Hugo Zappe. Jména těchto Němců nebo Rakušanů, stejně jako stovek dalších, většině Čechů dodnes nic neříkají. Těsně před vypuknutím druhé světové války šlo ale přitom o tajná esa československé rozvědky, jejichž exkluzivní informace o nacistických vojenských plánech vysoce oceňovali i západní spojenci. Příběhy, jména a osudy stovek těchto agentů, kteří za svoji práci ve prospěch Československa často zaplatili životem, teď poprvé přináší v obsáhlé studii "Rekonstrukce čs. agenturní sítě a jejich výsledků z let 1933 - 1939" historik Karel Straka. "Byli to nefalšovaní hrdinové," dodává bez váhání.
Předválečný šéf československé armádní rozvědky František Moravec obdržel od německého agenta A-54 Paula Thümmela 13. března 1939 varování, že nacisté už za dva dny obsadí Čechy a Moravu. Moravec informoval okamžitě vládu, setkal se ale s posměchem. "Nehrajte nám tu divadlo!" odbyl ho ministr zahraničí Chvalkovský. Moravec odcházel z vlády zdrcen a vypověděl jí poslušnost. Na vlastní pěst pak spustil operaci "Transfer", při které odletělo 14. března do Londýna i s cennými dokumenty 11 elitních členů čs. rozvědky. S rozsáhlou sítí agentů v Německu i Rakousku.
Podle řady bezpečnostních expertů se svět po novém víkendovém testu vodíkové bomby severokorejského režimu přiblížil až k samé hranici jaderného konfliktu. Tvrdí to čeští analytici, které Aktuálně.cz oslovilo. A jejich doporučení? Odstranění režimu diktátora Kim Čong-una promyšlenou vojenskou akcí a selektivními vzdušnými údery. KLDR bude podle nich už jen silnější a nebezpečnější, takže není na co čekat.
Na východní Ukrajině začalo v pátek oficiálně platit další příměří mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty. Pokusy definitivně zastavit tento tříletý krvavý konflikt s tisícovkami obětí ale dál selhávají. Hlavně kvůli silnému vlivu Moskvy, která svůj podíl na konfliktu v Donbasu oficiálně popírá. Zprávy NATO i ukrajinské vojenské rozvědky přitom ukazují, že Kreml tamní separatisty podporuje tisícovkami vlastních vojáků. A taky nejmodernějšími zbraněmi, kterých mají separatisté v Donbasu často více než některé evropské země.
Válka na východě Ukrajiny, kde mezi sebou bojují proruští separatisté a ukrajinská armáda, vstoupila do pátého roku.
Počet nejslabších míst, kde mohou teroristé v Česku zaútočit, se podle bezpečnostních expertů rozšiřuje. Nejde jen o nechráněné a turisty hojně navštěvované ulice nebo náměstí, ale také o nástupní ostrůvky tramvají nebo autobusů. Islamisté i další teroristé si podle předních bezpečnostních analytiků, oslovených Aktuálně.cz, navíc připravují pro útoky půdu na sociálních sítích. Třeba soustavným podrýváním důvěry lidí v demokracii. Nebo rozséváním nejistoty a panického strachu z případných obětí na životech.
"Z opakujících se útoků džihádistů se musíme konečně poučit, probudit se a nespoléhat se, že to teroristům zrovna u nás v Česku nevyjde," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz děkan prestižní vojenské školy NATO Defense College v Římě generál František Mičánek. Podle něj potřebujeme reálné simulace teroristického útoku v ulicích. I za cenu chaosu a zmatku. "Jen takové nečekané simulace útoku teroristů nám ukážou, jak na tom policisté nebo záchranáři opravdu jsou," dodává špičkový bezpečnostní expert.
Palba sovětských vojáků zapálila 21. srpna 1968 na pražské Vinohradské třídě několik domů. "Plameny uvěznily obyvatele jejich bytů. Někteří se pokusili uniknout žáru skokem z okna. Jan Baborovský ve svém bytě uhořel," konstatují historici Ivo Pejčoch s Prokopem Tomkem. Výsledkem jejich bádání jsou nové počty obětí okupace. Zabito bilo 137 civilistů. Ne tedy 108, jak se až donedávna uváděno.
"Do Evropy se vracejí islamistická individua s dlouhodobou zkušeností s velmi intenzivním násilím. Ti lidé už prokázali ochotu zemřít za své zvrhlé ideje," varuje v druhé části rozhovoru s Aktuálně.cz přední bezpečnostní expert a důstojník generálního štábu české armády Otakar Foltýn. Připomíná taky, že jen francouzská prokuratura momentálně vyšetřuje 271 bojovníků tzv. Islámského státu, kteří se vrátili do země.
Od pádu železné opony nečelil svět takové koncentraci bezpečnostních hrozeb jako v současnosti, tvrdí přední český bezpečnostní expert a důstojník českého Generálního štábu Otakar Foltýn. Připomíná nejnovější severokorejské hrozby jaderným úderem na USA, dlouhodobé konflikty na Středním východě nebo nevyřešenou uprchlickou krizi. Podle Foltýna není důvod k panice, ale Evropa musí začít efektivní kroky, které ji před budoucími hrozbami ochrání.
