"Jestli mám skutečně morální a etickou potřebu pomáhat lidem ze samoty, proč to nedělám 365 dní v roce?" říká psycholog Dalibor Špok, podle kterého si o svátcích často buď spravujeme svědomí, nebo se snažíme naplnit falešnou a komerční představu o tom, co nás udělá šťastnými. Jak o Vánocích nalézt rovnováhu, abychom nezranili okolí a zároveň si svátky opravdu užili? A je to vůbec možné?
„Přišly jsme na svět společně a chceme tak i odejít.“ Slavná německá dvojčata-tanečnice Alice a Ellen Kesslerovy svůj slib před pár dny splnila a dobrovolně ukončila život. Jejich odchod znovu rozvířil debatu o právu na smrt i v Česku, kde je eutanazie stále trestným činem. Veřejné mínění se však dramaticky mění – možnost důstojného odchodu dnes žádají téměř tři čtvrtiny Čechů.
V rozsáhlém, krásném a tichém parku areálu Psychiatrické nemocnice Dobřany, ukrytého mezi stromy a tichými cestami, se odehrávají příběhy, které si většina z nás ani nedokáže představit. Léčí se tam děti, jejichž duše si sáhla na dno. Ale také těch, které se pomalu zvedají. Nahlédli jsme v rámci seriálu "Za zdmi dětských psychiatrií" do místa, kde se mění dětské životy.
"Jsme na tom tak, že když otevřeme lůžko, máme ho okamžitě plné," popisuje stávající situaci v oblasti psychiatrické péče lékař Matěj Kasal. Domnívá se, že snahy ministerstva zdravotnictví a Národní rady pro duševní zdraví o zajištění vyšší dostupnosti péče změnami koncepce se v realitě projevily jen minimálně.
O diagnóze vytouženého syna se dozvěděli až po více než dvou letech. V té době čekali další přírůstek do rodiny. Když jim lékaři oznámili, že jejich dítě trpí autismem, zbořil se jim celý život. Péče o autistu začala být náročná jak fyzicky, tak především psychicky. Lidé se na rodinu koukali skrz prsty. Museli opustit práci a přestěhovat se z Prahy za rodinou do Písku.
Smrt zvířecího pacienta je pro veterináře každodenní realitou, se kterou se nikdy nelze úplně smířit. Bolest, empatie i odvaha – to vše se mísí ve chvílích, kdy musí lékař pomáhat nejen zvířeti, ale i jeho majiteli. Veterinářka s mnohaletou praxí Martina Načeradská otevřeně promluvila o tom, co se skrývá za dveřmi ordinace, kam majitelé přicházejí se svými čtyřnohými přáteli.
Policie hledá šestadvacetiletého pacienta psychiatrické léčebny v Bohnicích, který se nevrátil z povolené vycházky. Podle lékařů může být nebezpečný, pokud pravidelně nebere léky.
Sebevražednost v Česku je nad průměrem Evropské unie, sebevraždy jsou příčinou 1,11 procenta všech úmrtí, uvedli odborníci z Národního ústavu duševního zdraví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Podle nich zřejmě ve statistikách část sebevražd není.
Směje se z televizních obrazovek, na někoho může působit jako ten "Tydýt" z reklamy na mobilního operátora. Připadá vám, že ten člověk musí mít vždy dobrou náladu. Ale komik Lukáš Pavlásek v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ přiznal, že je občas dost komplikovaný a svou introvertní povahu se snaží vepsat do knížek. Z hejtrů si nic nedělá a radil by to všem. Co vše na sebe ještě prozradil?
Roblox působí jako nevinná hra, která dětem otevírá svět kreativity a zábavy. Psycholog Jan Kulhánek ale upozorňuje, že realita je složitější. Platforma umožňuje i vznik nebezpečného obsahu a prostor pro nevhodné chování dospělých. Sám přiznává, že Roblox hrají i jeho dvě dcery – a i když jim věří, rodiče by podle něj měli být obezřetní a rizika s dětmi nekonfliktně probírat.
Kdysi se hry hrály o samotě u počítače nebo s kamarády na LAN party. Dnes je online svět zároveň hřištěm i toxickou sociální sítí, kde si děti vytvářejí nové návyky. Psycholog Jan Kulhánek ale říká: cesta není v zákazu, ale v zájmu a otevřené komunikaci.
Videohry už dávno nejsou jen nevinnou zábavou. V podcastu Krotitelé bossů byl hostem psycholog Jan Kulhánek, který říká jasně: zákaz hraní her dětem nepomůže. Rodiče by měli odložit předsudky, zajímat se o herní svět svých potomků - a vědět, že třeba takový Roblox může být stejně tak kreativní hřiště, jako nebezpečná past. A právě před takovými pastmi umět své děti správně varovat.
Posměch, fyzické útoky a urážky. Podle průzkumů téměř tři čtvrtiny žáků prvního a dvě třetiny žáků druhého stupně základních škol se setkávají s fyzickým ubližováním ve třídě. Ani známým osobnostem se nevyhnul negativní zážitek ze školního zařízení. Jak se v takové situaci zachovat?
Narodil se s vývojovou vadou tlustého střeva. I když podstoupil operaci, konečník nefunguje, jak má. Během zákroku došlo také k poškození močového měchýře. Jedenáctiletý chlapec se neobejde bez intimních pomůcek a to po celý den. Kvůli těmto potížím si těžko hledá kamarády. O životě s Hirschsprungovou chorobou promluvila jeho maminka Kamila v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Do rolí svých postav se noří tak hluboko, až je to zničující. Není pak snadné se z těch emocí dostat zpět do reality. Herec Tomáš Dalecký přiznává, že nedávno vyhledal odbornou pomoc. Cítil, že terapie jsou tou správnou cestou dostat se sám k sobě. O tom, co ho vedlo k psychologovi, se rozpovídal v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.
Vážné zdravotní obtíže, které způsobila autonehoda v mládí, dovedly psycholožku Kristínu Pomothy k asistované léčbě psychedeliky. Nejdřív měla velký strach, pak respekt, hodně si o tom četla, až nakonec terapii podstoupila pod odborným vedením. Potřebovala se vyrovnat s vnitřním traumatem vlastní smrtelnosti. V podcastu (ne!)ZÁVISLÁ se rozpovídala o léčbě, ale také o vhodnosti psychedelik.
Dovést dítě ke kariéře úspěšného vrcholového sportovce je samo o sobě obtížné a z hlediska pravděpodobnosti unikátní. Ve všech případech ovšem platí, že klíčovou roli při budování kariéry dítěte hrají rodiče. A ti se při výchově dopouštějí mnoha chyb.
Nuda u dětí je u rodičů démonizovaná, ale přitom je důležitá pro jejich zdravý vývoj. Neznamená to, že by potomek neměl od rána do večera nic dělat, ale přetěžovat děti nejrůznějšími koníčky a aktivitami je rovněž nebezpečný extrém. Jakou zlatou střední cestu by doporučoval známý psychoterapeut Martin Zikmund?
Ke svéráznému muži s dýmkou chodil na psychoterapii spisovatel Hermann Hesse nebo dcera Jamese Joyce. Sigmund Freud ho prohlásil za svého „syna a dědice“. Letos v červenci to bude 150 let, co se 23. nejcitovanější psycholog světa Carl Gustav Jung narodil. Otec pěti dětí, ale také lékař, který se zapletl s vlastní pacientkou a čelil nařčení z šarlatánství či antisemitismu, neměl jednoduchý život.
Rychlé tempo života, stres, osamělost a nejistota ohledně budoucnosti ovlivňují stále větší počet lidí napříč věkovými kategoriemi. I díky tomu přestává být tabu mluvit o psychickém zdraví, což je klíčový krok k prevenci a včasné pomoci. Stále častěji si lidé uvědomují, že péče o duši je stejně důležitá jako péče o tělo. Pomoci si můžeme už i v klidu domova.
Co to může být? Otázka, která vás nemine, podstoupíte-li dnes už legendární Rorschachův test s inkoustovými skvrnami. Jeho autor, švýcarský psycholog Hermann Rorschach, ho světu poprvé představil před více než 100 lety. Tento způsob psychodiagnostiky má dodnes své velké příznivce i odpůrce. A také své obdivovatele z řad umělců, kteří se touto sondou do podvědomí nechali a nechávají inspirovat.
Při domácím násilí nemusí nutně docházet k fyzickým útokům. Agresor se oběť snaží zlomit přes výčitky, ponižování, zesměšňování. Sebehodnocení se pak propadá až na bod mrazu. Psychické týrání totiž nezanechává stopy jako facky. Jak ze začarovaného kruhu ven? O tom se rozpovídala mentorka Věra Stejskalová.
Desetitisíce uchazečů o studium na střední škole čeká přijímací řízení, jehož první kolo se koná již 11. a 14. dubna. Pro řadu z nich to znamená stresovou situaci. Jak se s ní vypořádat, radí ve společném rozhovoru pro Aktuálně.cz dvě odbornice na psychiku dětí, sociální pedagožka Nicola Blábolilová a školní psycholožka Michaela Částková.
Před několika dny Českem otřásl případ brutální šikany dvanáctileté dívky v Hodoníně, který si agresoři natočili na video a zveřejnili na internetu. Je to letos již po několikáté, co se dozvídáme o projevech násilí školních dětí proti spolužákům a učitelům. K situaci v českých třídách se v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyjádřil Adam Klocek, výzkumný pracovník Psychologického ústavu Akademie věd.
Psychické potíže mohou zasáhnout každého, tedy i děti. Po pandemii koronaviru vzrostly počty dětí s psychickými problémy až desetinásobně. Stále častěji se u dětí a dospívajících objevují deprese, sociální úzkost, panické ataky i sebepoškozování.
Rodiče na sociálních sítích sdílí fotky a videa se svými dětmi. Chtějí se pochlubit, žádají o radu nebo se cítí izolovaní. Podle dětské psycholožky Kamily Ryšánkové je důležité, aby přemýšleli nad tím, co sdílejí, a brali v potaz možné následky na soukromí svých dětí. "Setkala jsem se s případem kyberšikany, která začala tím, že někdo z rodiny zveřejnil fotky dítěte," popisuje v rozhovoru.
