Stály po boku mužů, kteří rozpoutali peklo. Jaké byly osudy Evy Braunové, fanatické Magdy Goebbelsové, elegantní Karoly Frankové či chladné Liny Heydrichové? Poodhalte 80 let po válce příběhy žen, které se zapsaly do temných dějin Třetí říše, protektorátu i fašistické Itálie. Jejich životy byly plné luxusu, intrik, ale i tragédií ve stínu zrůdných ideologií.
Aš a Cheb. Dvě města s atmosférou silného sudetoněmeckého fanatismu, jak dnes připomínají historikové, právě před 80 lety zpomalila postup amerických osvoboditelů západními Čechami. Hrdinství desítky padlých západních vojáků teď připomíná konvoj historické techniky nazvaný Final Strike, který oblastí právě projíždí a kopíruje cestu Pattonovy armády.
Je to příběh o hrůzách druhé světové války, ale také o odhodlání a statečnosti. Nový dokumentární film Popel sleduje pátrání rodin ze Španělska po svých předcích, které válečné události zavály až na území Protektorátu Čechy a Morava, a mapuje nenápadnou odvahu Františka Suchého a jeho syna.
Jeho příběh je těžko uvěřitelný, přesto pravdivý. I když od konce války uplynulo 80 let, pořád je v něm co objevovat. Tak třeba na pražskou úřadovnu gestapa pravidelně doručoval ilegální časopis V boj, jindy si nechal připálit cigaretu od gestapáka, který po něm pátral. To jsou dva z mnoha nebezpečných kousků, pod kterými je podepsán Václav Morávek. Teď o legendárním odbojáři vychází nová kniha.
Unikátní kniha historiků Jan Vajskebra a Jana Zumra přináší dosud neznámá fakta o příslušnících nacistické tajné policie gestapa v protektorátu Čechy a Morava. Sedmiletá práce autorů pod hlavičkou Ústavu pro studuim totalitních režimů mapuje přes 200 životních příběhů gestapáků, kteří za šest válečných let stihli zatknout na 120 tisíc lidí. Mnozí z nich po válce unikli trestu.
Jeden z nejtemnějších příběhů našich dějin se začal psát přesně před 86 lety. Během 15. března 1939 obsadila německá vojska české země. Okupací nacisté porušili mnichovskou dohodu, 16. března vydal Adolf Hitler výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Prohlédněte si známé i méně známé fotografie, které vznikly během obsazování území bývalého Československa.
Jednou ze sedmi stovek obyvatel Prahy, kteří zemřeli pod náporem 152 tun leteckých pum, byla i Eva Ladová. Tehdy šestnáctiletá dcera známého českého malíře ve středu 14. února 1945 utíkala domů, když 62 amerických bombardérů omylem shodilo smrtonosný náklad na hlavní město protektorátu. V Praze před 80 lety zahynulo tolik lidí, že ostatky některých z nich objevili až po čtvrt století.
"Nemám se za co stydět," reagoval Miloš Zeman v rozhovoru pro Aktuálně.cz na otázku k jeho slovům o Ferdinandu Peroutkovi. Před lety ho obvinil z fascinace nacismem a napsání článku "Hitler je gentleman". Po vleklém soudním sporu se za Zemana musel omluvit stát. Exprezident však dodnes trvá na svém. A přidává další obvinění, nad kterými historici kroutí hlavou. Peroutkova vnučka zvažuje žalobu.
Krátce po půlnoci v noci z 21. na 22. července 1944 se Pardubicemi rozezněly sirény ohlašující letecký poplach. Město napadly letecké bomby britských letounů RAF. Namísto plánované rafinerie zasáhly obytné čtvrti, což vedlo k tragickým následkům. Zahynulo 44 civilistů a desítky budov byly zničeny nebo poškozeny. Fotogalerie přináší pohled na zničené město po třech náletech během 2. světové války.
Když jeho matka v létě 1942 dostala příkaz k transportu, Peter Demetz si vzal na pár hodin volno z práce. Doprovodil ji tramvají k pražskému Veletržnímu paláci, kde bylo židovské shromaždiště. Kolem pobíhající děti a posedávající osamělí staří lidé. Ještě si řekli pár slov. Její tmavohnědý kufr, její vlasy prokvetlé stříbrem: viděl ji tak naposledy. Brzy nato zemřela v Terezíně, bylo jí 51 let.
Oficiálně to měla být exteritoriální dálnice A88 z Vratislavi do Vídně, která by vedla přes československé území, později přes území protektorátu Čechy a Morava. Přesto jí prakticky nikdo neřekne jinak než "Hitlerova dálnice", protože právě někdejší nacistický vůdce si vymínil její stavbu. Ta začala před 85 lety, 11. dubna 1939, dnes po ní ale zbyly jen fragmenty.
Bylo jich pět, přesto je dnes všeobecně známý příběh jen jednoho z nich, Nicholase Wintona, který pomohl 669 židovským dětem s cestou z předválečného Československa. Za svůj úspěch vděčí i Doreen Warrinerové, která pomáhala přes hranici odpůrcům Adolfa Hitlera. Ženě, která by v sobotu oslavila 120. narozeniny, se podařilo zachránit na deset tisíc lidí.
Emil Hácha strávil v Trhových Svinech na Českobudějovicku pouze prvních deset let života, s rodným místem byl ale přesto nadále silně spjatý. Bývalý prezident pomnichovského Československa a následně i nacisty ovládaného protektorátu Čechy a Morava do pozdního věku do Trhových Svinů jezdil, říká spisovatel a publicista Jan Štifter, který se Háchovým vztahem k Trhovým Svinům zabýval.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Nejvýraznější čin domácího odboje proti nacistům, likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty, se neodvážili vymazat z dějin ani komunisté. O atentátu však mluvili co nejméně a zdůrazňovali následnou mstu okupantů na civilistech. Na rozdíl od letos vydaného románu Dalibora Váchy nazvaného Smrt na kůru.
Předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, spisovatel Vladislav Vančura, senátorka Františka Plamínková, důstojník Josef Mašín, atlet Evžen Rošický… Ty, a další stovky českých vlastenců, zavraždili nacisté na Kobyliské střelnici v Praze. První protinacističtí bojovníci tu umírali již 30. září 1941. Po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zde nalezlo smrt přes pět set lidí.
Jiřímu Arvédu Smíchovskému se přezdívalo malostranský ďábel. Za první republiky vyvolával při magických rituálech démona, později propadl nacistické ideologii, a aby po válce unikl popravě, začal spolupracovat s komunisty. O jeho temném osudu nyní vypráví film Arvéd. Režisér Vojtěch Mašek v rozhovoru popisuje, jak se mu proslulého okultistu a udavače podařilo polidštit, aniž by jeho činy omlouval.
Vraždění českých vlastenců nacisty, heydrichiáda, trvala od 27. května do 3. července 1942. Byla to odveta za likvidaci architekta holokaustu a špičky nacistické hierarchie Reinharda Heydricha. Historik Vojtěch Šustek vůbec poprvé zveřejňuje jména a osudy stovek lidí, kteří řádění gestapa a popravčích čet před 80 lety nepřežili. Uvádí i jména a poválečné osudy velitelů nacistických komand.
Na pražském Rohanském ostrově umístí nový pamětní zvon o hmotnosti 9801 kilogramů. Váha zvonu symbolicky odkazuje k 9801 zvonům, které byly odvezeny z protektorátu v létě roku 1942 do hamburských válečných továren. Nacisté je odváželi právě z místa na Rohanském ostrově, které bylo označováno jako hřbitov zvonů. Půjde o druhý nejtěžší zvon v Česku, první je známý Zikmund ze svatovítské katedrály.
Na místě, kde stojí na půdorysech devíti někdejších domů žulové náhrobky s vytesaným křížem, uctili lidé památku obyvatel, které nacisté vyvraždili přesně před 80. lety.
Útok na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha vstoupil do historie, literatury i filmu. Dosáhl celoevropského významu a ani po 80 letech nepřestává vyvolávat obdiv. Ovšem i pochybnosti a také řadu otázek.
Veřejným prostorem se i desítky let po válce vznáší pojem kolaborant. Sáhnou po něm s chutí všichni, zleva i zprava. Protože spolehlivě funguje jako emoční nálepka, s jejíž pomocí se pak už není nutné vysilovat racionální argumentací.
Generál František Moravec patří podle historiků k dlouhodobě nedoceňovaným českým osobnostem, přestože ovlivnil dějiny své vlasti jako málokdo. Přitom někdejší velitel československých zpravodajců pracující pro exilovou vládu v Londýně je považován za autora plánu na likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Spisovateli Janu Cempírkovi už nikdo neodpáře 13 let starou kamufláž, kdy napsal prózu z prostředí české vietnamské komunity a vydal ji nikoliv pod svým jménem, nýbrž jako domnělá mladá krásná Vietnamka Lan Pham Thi. Dotyčná samozřejmě neexistovala.
Devět studentských vůdců bylo 17. listopadu 1939 zavražděno v jízdárně ruzyňských kasáren. Nacistická okupační moc v ten samý den uzavřela české vysoké školy a do koncentračních táborů poslala 1 220 vysokoškoláků. O dva roky později byl s obrovskou mezinárodní podporou českým studentům ustanoven v Londýně 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva.
Výstava fotografií nedávno zesnulého Pavla Diase v pražském Domě U Černé Matky Boží připomíná 80. výročí zahájení židovských transportů z českých zemí. Jmenuje se Torzo - Vzpomínky pro budoucnost a potrvá do 28. listopadu.
