Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek byl legendární postavou odboje, v protinacistické činnosti pokračoval i po zadržení svých přátel Josefa Mašína a Josefa Balabána. Je proto znám také jako "poslední ze Tří králů". Nakonec ale nacisté dopadli i jeho. Zemřel při přestřelce s gestapem na křižovatce dnešních ulic Svatovítská a Milady Horákové před 80 lety, v podvečer 21. března 1942.
V Zámečku na okraji Pardubic nacisté za heydrichiády drželi a na nedalekém popravišti zastřelili obyvatele Ležáků i ty, kdo pomáhali výsadkářům z operace Silver A. Komunisté si z objektu udělali agitační středisko a nechali ho chátrat. Tzv. Larischova vila se pak ocitla v areálu firmy Foxconn. Roku 2015 ji získala Čs. obec legionářská. Nyní se jí podařilo opravit věž, která se zdála na odpis.
Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten na následky zranění zemřel právě před 82 lety, 4. června 1942. Podívejte se na tváře dalších hrdinů odboje, výsadkářů, vyslaných do Československa bojovat proti nacistické zvůli.
Emanuel Moravec, stoupenec prvorepublikových prezidentů, nekolaboroval s Německem kvůli zklamání a finanční situaci. Se silnými vůdci a válečnými konflikty sympatizoval už před Mnichovem, myslí si ředitel Ústavu českých dějin na Karlově univerzitě v Praze profesor Ivan Šedivý. Film Anatomie zrady Moravcův přerod zjednodušuje, ke zradě ho dovedly složitější proudy, říká historik.
Do konce druhé světové války zbývalo pár dnů a nacisté stupňovali teror. Lidé z Ploštiny, Prlova, Vařákových Pasek či Javoříčka byli mučeni a upalováni. "Neřekli jste, kde jsou partyzáni, tak budete viset. Pak nahnali rodinu Ondráškovu do hospody a zaživa je upálili. Uhořelo tam třiadvacet lidí," popisuje Božena Kršáková vypálení Prlova. Od tragédií v závěru války uplynulo 75 let.
Z berlínského hrobu někdejšího zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha se někdo pokusil odnést ostatky tohoto válečného zločince. Válečný zločinec zemřel na následky zranění způsobených československými výsadkáři,
Spisovatele Jiřího Padevěta, specialistu na historické průvodce, fascinuje stará pravda. Že hrdinové i zrádci jsou jedné lidské podstaty. Stejně se potí, mají strach, budí se ze snu, nudí se a většinu jejich dní naplňují banality.
Čurda z Hlíny. Název knihy, právě vydané publicistou a historikem Milošem Doležalem, je na obálce a také v tiráži výhradně uveden verzálkami, tedy velkými písmeny.
V létě 1939 pražský hotel Alcron ve Štěpánské ulici praskal ve švech. Na jaře padla druhá republika a ti, kdo před Hitlerem utekli ze Sudet, už věděli, že ani v protektorátu není bezpečno. V secesní hotelové kavárně se setkávali lidé, kteří do té doby pomáhali utéct ze země oponentům a nepřátelům nacistického režimu. V předvečer druhé světové války už šlo o to, zachránit alespoň děti.
Jaromír Švejdík je pacifista, který by nevzal zbraň do ruky. Přesto teď vydal noirový komiks Zatím dobrý, v němž díky jeho kresbám znovu ožil příběh bratří Mašínů, kteří se v 50. letech z komunistického Československa prostříleli až do Západního Berlína.
Bývalý americký velvyslanec v Praze Norman Eisen ve své knize Poslední palác popsal na příběhu Petschkovy vily i klíčové události historie Československa.
Autor publikace Nacistická kulturní politika v Protektorátu, německý historik Volker Mohn nemoralizuje. Netvrdí, že každý, kdo vešel do divadelní lóže nacistického důstojníka či na výstavu České ligy proti bolševismu, byl automaticky kolaborant.
Nacisté projevovali o české korunovační klenoty vždy mimořádný zájem. Byli si vědomi, že svatováclavský kult je zásadní součástí nejen české státní a církevní ideologie, ale zároveň klíčovou součástí německo-českých vztahů. Třetí muž nacistické říše Reinhard Heydrich i proto krátce po příjezdu do Prahy prohlásil: "Je nutné stále připomínat svatováclavskou myšlenku a ještě více ji utvrzovat v jejím historickém vývoji. Jestliže Češi oslavují sv. Václava, nemusíme se k němu vždy stavět jako k českému světci, nýbrž tak, že svatý Václav byl muž, jenž pochopil, že český národ může žít jen v německém prostoru. Jestliže Češi tedy oslavují sv. Václava, pak vlastně dokazují, že měl pravdu."
Kandidát na ministra vnitra Metnar nebudí důvěru, byť vypadá lépe než šéf bezpečnostního výboru z SPD Koten. Volba obou je špatná, Česku škodí.
Přestává legrace, Zeman a jeho suita dělají z Česka škůdce, ruský bagr, který bourá západní spojenectví.
Společnost AGPI akceptuje návrh nabídky vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku. Částku, za kterou vláda objekt koupí, ani jedna ze stran zatím nezveřejní. Podle informací Aktuálně.cz by cena neměla přesáhnout 500 milionů korun. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech řekl, že představy společnosti o částce byly výrazně vyšší. Podle něj byl stát při vyjednávání "velice přísný". "Je to další důležitý krok k vyřešení tohoto letitého problému," poznamenal ministr kultury Daniel Herman.
Víra v sebe sama. V dobro. A třeba i v boha. Tyto "kotvy" nás mohou v těžkých životních chvílích zachránit před selháním, udavačstvím nebo zradou blízkých. "V opačném případě hrozí, že se staneme podobnou bestií jako parašutista Karel Čurda. Myslet si, že něco podobného bych já nikdy neudělal, je jen povýšenou pózou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl, který působil v Centru pro výzkum stresu i několika riskantních armádních misích.
Útok československých parašutistů z jara 1942, během kterého odstranili jednoho z čelných nacistů a zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha, je i podle názoru zahraničních historiků ojedinělý. Nikdo z předáků nacistického režimu podle nich nezemřel tak jako Heydrich - po cíleném útoku odbojářů. Jak ale Aktuálně.cz potvrdili historici z USA a Velké Británie, československá odbojová operace s názvem Anthropoid pořád není ve světě všeobecně známou událostí. Pro velký čtenářský ohlas reprízujeme jarní seriál Aktuálně.cz o tzv. heydrichiádě před 75 lety.
Miloš Kocman byl za války příslušníkem ilegální trockistické skupiny. Poté, co ho zatklo gestapo, skončil v drážďanské věznici. Před trestem smrti za vlastizradu jej zachránilo spojenecké bombardování města, během nějž se mu z věznice podařilo uprchnout. Po válce pracoval pro StB, v níž ale v padesátých letech ztratil důvěru. V srpnu 1968 jako diplomat vydával v Číně bulletin odsuzující ruskou invazi v Československu. Miloš Kocman vzpomíná v rozhovoru, který vznikl v rámci projektu Paměť národa. Od bombardování Drážďan právě uplynulo 72 let.
Zamyšlení nad minulostí není silnou stránkou české filmové a televizní tvorby. Seriál Bohéma aspoň ukazuje, že za bezelstnou komedií může být tvrdé drama, tvrdí redaktor Aktuálně.cz Martin Svoboda.
