Europoslanci ve čtvrtek podpořili přísný klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Česká republika marně žádala o odložení celého procesu.
Už druhým dnem hoří skládka plastů v Rynholci na Rakovnicku. Hustý černý dým je ale vidět až z Prahy. Hasiči vyhlásili nejvyšší stupeň požárního poplachu. Oheň totiž stále není pod kontrolou. A do ovzduší unikají zplodiny ze spálených plastů. "Vzniká tam ohromná směs tisíců různých chemických látek," popisuje zdravotní rizika odborník na ekologická a zdravotní rizika Miroslav Šuta.
Rýma, kýchání nebo řezání očí patří mezi nejčastější projevy jarních alergií. Ty trápí asi čtvrtinu české populace včetně dětí, a jejich počet neustále roste. V ordinacích pediatrů se s různými alergiemi objevují čím dál mladší pacienti. Jednou z možností, jak podpořit léčbu a zmírnit příznaky, je pobyt v jeskynním prostředí neboli speleoterapie.
Titul největšího znečišťovatele v Česku loni připadl elektrárně Chvaletice. Z jejích komínů se dlouhodobě valí více toxické rtuti nebo oxidů dusíku, než povolují limity. Podnik je navíc bude moct překračovat i nadále, získal výjimku. Ekologové nesouhlasí a věc chtějí dostat až k Ústavnímu soudu. Místní jsou smířlivější. Hlavně že už tady není všude bílý popel jako v 80. letech, shodují se.
Vlak se pomalu drápe po vysokých kopcích, které obklopují Sarajevo. Brzy se pomalu začne po jejich svazích sunout do údolí, kde leží hlavní město Bosny a Hercegoviny. Ranní sluneční světlo a výhled na okolní vrcholky postupně zmizí, jak se koleje propadají pod našedlý opar, který metropoli zakrývá. Sarajevo sužuje smog, který si už začal vybírat svou daň na zdraví dětí.
Kouření nebo věk nejsou jedinými faktory, které ovlivňují, zda u člověka dojde k rozvoji plicní choroby. Roli hraje i prostředí, ve kterém lidé žijí a pracují. Vyššímu riziku jsou tedy vystaveni třeba ti z Karviné oproti lidem žijícím na horách. Lékaři se tak chtějí zaměřit na prevenci u lidí z rizikového prostředí. Uvedli to v úterý u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci.
Většina české společnosti se považuje za milovníky přírody a klimatickou změnu nepopírá. Řešit by ji ale podle nich měla především vláda, a to ideálně hned či v blízké době. Ohledně konkrétních opatření však lidem chybí přesnější informace. Podporují dotace či čtyřdenní pracovní týden, vadily by jim příspěvky na elektroauta či uhelná daň. Vyplývá to z výzkumu, jenž zpracovaly STEM a Institut 2050.
Životní prostředí v Česku je páté nejhorší v celé Evropské unii. Vyplývá to z žebříčku Index prosperity Česka, který vypracovali analytici České spořitelny a Evropy v datech. Půda je v zemi vůbec nejsušší v unii, k podprůměru se řadí také v produkci a recyklaci odpadu nebo znečištění ovzduší. Česko přitom investuje do ochrany životního prostředí téměř nejvíce z celého společenství.
Přestože má Česko v současnosti nejzdravější vzduch ve své historii, patří dál k největším znečišťovatelům v Evropské unii. Vláda Petra Fialy proto plánuje investovat do dalšího zlepšování vzduchu miliardy korun. Experti chválí kotlíkové dotace či elektromobilitu, upozorňují ale, že chybí nízkoemisní zóny ve městech nebo podpora nákladní vlakové dopravy.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) má za sebou první velké jednání - s Poláky řešila kauzu dolu Turów. Stojí si za tím, že pod jejím vedením Česko ve vyjednávání přitvrdilo. Změnu komunikace ministerstva slibuje i v jiných oblastech, plánuje mluvit se starosty i aktivisty. "Kdybych byla mladší, možná bych za klima demonstrovala s nimi," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Novoroční ohňostroje vzbudily i letos vášnivé diskuse. Některá města je omezují kvůli bezpečnosti a hluku, mnoho volně žijících zvířat je při odpalování každoročně zraněno či usmrceno. Vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že pyrotechnika také výrazně znečišťuje vzduch a náchylnější lidi může ohrozit na zdraví.
Kvalita ovzduší v Česku nadále stoupá. Zpráva o životním prostředí za rok 2020 i předběžná data za loňský rok potvrzují, že téměř všech druhů škodlivých částic v ovzduší ubývá. Přispěla k tomu opatření, jako jsou dotace na výměnu kotlů, ale také příznivé počasí. Experti tak varují, že pokud se v příštích letech zhorší meteorologické podmínky a energie budou dále zdražovat, může se trend zvrátit.
O tři dny života přijdou průměrně obyvatelé českých měst za jeden rok vlivem špatného ovzduší. Data Státního zdravotního ústavu ale dokládají, že se situace zlepšuje. V posledních dvou letech dýchají lidé v Česku nejzdravější vzduch za desetiletí, experti ovšem varují, že trend se může rychle zpomalit či zastavit. Přečtěte si první díl volebního speciálu Aktuálně.cz.
Česká města přechází k bezemisním pohonům autobusů. Mezi zvažovanými možnostmi jsou elektrobusy, autobusy poháněné stlačeným zemním plynem (CNG) či vodíkem. Ty na zemní plyn se však podle odborníků tolik nevyplatí. Kromě autobusů jsou vhodným bezemisním řešením také tramvaje a trolejbusy, jejichž trakční vedení navíc mohou využít i elektrobusy.
Obě velké uhelné elektrárny v Pardubickém kraji ve Chvaleticích a Opatovicích nad Labem zatím nezískaly pravomocnou výjimku z nových emisních limitů. Ty nabyly účinnosti ve středu a jsou přísnější než předchozí. Elektrárny žádaly o přechodnou úlevu při vypouštění rtuti a oxidů dusíku do ovzduší, proti vydané výjimce se však buď odvolaly ekologické organizace, nebo úřad dosud nerozhodl.
Francouzská Státní rada udělila vládě pokutu ve výši deseti milionů eur (254 milionů korun) za to, že se jí nepodařilo dostát závazkům ohledně snížení znečištění vzduchu v některých částech země. Ekologické nevládní organizace označují rozhodnutí za přelomové. Špinavé ovzduší stojí podle expertů ve Francii ročně za 40 000 předčasných úmrtí, uvedla AFP.
Zotavení globální ekonomiky z pandemie nemoci covid-19 způsobí, že růst emisí skleníkových plynů, které přispívají ke změnám klimatu, bude do dvou let na rekordu. Ve své zprávě to v úterý uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
Pirátské demontáže katalyzátorů se rozmohly do zoufalé míry, zřetelně zhoršují ovzduší velkých měst. Hlavní vinu nese stát, který dlouho zanedbával dohled nad povinnými prohlídkami vozidel. Praha nechce čekat, než dojde na nápravu. Iniciuje vývoj systému, který kouřící auta pozná a identifikuje. Musí ale prosadit i změnu zákona, který by trestal výfukové recidivisty.
Vzduch v Česku se nejvíc zlepšil v 90. letech, teď už se tempo zpomaluje. Nejvíc zplodin vypouští nikoli průmysl, ale lokální topeniště a doprava. EU vnímá, že v některých obnovitelných zdrojích, jako je solární či větrná energie, má Česko ještě rezervy a potenciál výroby zelené elektřiny dostatečně nevyužívá. Například jen do tří uhelných regionů, tedy Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského
Protipandemická opatření a omezená možnost cestování způsobuje, že se v ovzduší snižuje množství emisí z dopravy. Přispívá to k jeho celkové kvalitě, která byla v Česku za uplynulý rok skutečně výjimečná. Na úbytek škodlivých látek měly ovšem vliv hlavně příznivé rozptylové podmínky. Omezení dopravy či útlum průmyslu k tomu pouze přispěly. Efekt opatření navíc ovlivní ovzduší pouze krátkodobě.
Maďarsko podle EU dlouhá léta porušovalo limity pro čistotu ovzduší. Nejhorší situace je v údolí řeky Sajó poblíž slovenských hranic. Místní lidé, sužovaní chudobou a nedostatkem práce v kdysi průmyslovém regionu, pálí v kamnech všechno, co najdou: plasty, gumu i naftou napuštěné železniční pražce. Vláda premiéra Viktora Orbána se proti verdiktu unijního soudu hájí tím, že se sem práší od sousedů.
Uplynulý rok byl pro kvalitu ovzduší příznivý. V celé republice nebyla vyhlášena ani jednou smogová situace či regulace. Důvodem bylo počasí i nouzový stav vyhlášený kvůli pandemii koronaviru. Na blogu brněnských hydrometeorologů to uvedl Jáchym Brzezina.
Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které v úterý informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi velice liší. Nejvyšší procenta vykazují Česko a další země ve střední Evropě, nejnižší Austrálie či Nový Zéland.
