Pirátské demontáže katalyzátorů se rozmohly do zoufalé míry, zřetelně zhoršují ovzduší velkých měst. Hlavní vinu nese stát, který dlouho zanedbával dohled nad povinnými prohlídkami vozidel. Praha nechce čekat, než dojde na nápravu. Iniciuje vývoj systému, který kouřící auta pozná a identifikuje. Musí ale prosadit i změnu zákona, který by trestal výfukové recidivisty.
Vzduch v Česku se nejvíc zlepšil v 90. letech, teď už se tempo zpomaluje. Nejvíc zplodin vypouští nikoli průmysl, ale lokální topeniště a doprava. EU vnímá, že v některých obnovitelných zdrojích, jako je solární či větrná energie, má Česko ještě rezervy a potenciál výroby zelené elektřiny dostatečně nevyužívá. Například jen do tří uhelných regionů, tedy Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského
Protipandemická opatření a omezená možnost cestování způsobuje, že se v ovzduší snižuje množství emisí z dopravy. Přispívá to k jeho celkové kvalitě, která byla v Česku za uplynulý rok skutečně výjimečná. Na úbytek škodlivých látek měly ovšem vliv hlavně příznivé rozptylové podmínky. Omezení dopravy či útlum průmyslu k tomu pouze přispěly. Efekt opatření navíc ovlivní ovzduší pouze krátkodobě.
Maďarsko podle EU dlouhá léta porušovalo limity pro čistotu ovzduší. Nejhorší situace je v údolí řeky Sajó poblíž slovenských hranic. Místní lidé, sužovaní chudobou a nedostatkem práce v kdysi průmyslovém regionu, pálí v kamnech všechno, co najdou: plasty, gumu i naftou napuštěné železniční pražce. Vláda premiéra Viktora Orbána se proti verdiktu unijního soudu hájí tím, že se sem práší od sousedů.
Uplynulý rok byl pro kvalitu ovzduší příznivý. V celé republice nebyla vyhlášena ani jednou smogová situace či regulace. Důvodem bylo počasí i nouzový stav vyhlášený kvůli pandemii koronaviru. Na blogu brněnských hydrometeorologů to uvedl Jáchym Brzezina.
Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které v úterý informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi velice liší. Nejvyšší procenta vykazují Česko a další země ve střední Evropě, nejnižší Austrálie či Nový Zéland.
Od poloviny září, kdy denní počty nakažených koronavirem v Indii přesahovaly 90 tisíc případů, se situace zlepšila a počet pozitivně potvrzených případů klesl na polovinu. Kladný vývoj se ale může v nadcházejících týdnech změnit. V zemi začíná období velkých svátků a také se zhoršuje kvalita ovzduší, která má na přenos i závažnost onemocnění covid-19 vliv.
U většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší zaznamenala ekologická organizace Arnika loni pokles množství oproti roku 2018. Výjimkou jsou například emise rtuti. Neratovická Spolana byla loni už pošesté největším znečišťovatelem, pokud jde o vypouštění látek poškozujících zdraví.
Vliv znečištěného ovzduší má vliv na zhoršení genetických vlastností spermií, konkrétně na integritu chromatinu, tedy komplexu DNA a některých proteinů. Potvrdil to výzkum českých vědců, jehož výsledky na konferenci Rady pro životní prostředí Akademie věd ČR v Praze představil vědec Jiří Rubeš.
Opatření zavedená v evropských státech proti koronaviru pomohla zachránit okolo 11 300 životů lidí, kteří by za normální situace předčasně zemřeli kvůli znečištěnému ovzduší. Kvalita vzduchu, který v Evropě dýcháme, se v posledních měsících prudce zlepšila. Tvrdí to studie helsinského Centra pro výzkum energie a čistého vzduchu zveřejněná tento čtvrtek.
Poslední dva roky německou komunální politiku výrazně ovlivnily neziskové organizace apelující na kvalitu ovzduší. Před dvěma lety se soudně domohly toho, aby radnice a samosprávy musely zakázat vjezd starších dieselů do hustě obydlených oblastí. Hodnoty škodlivin skutečně klesly, ale omezení dopravy během pandemie naznačilo, že se automobilům křivdilo a občanům zbytečně komplikoval život.
Likvidace následků těžby uranu ve Stráži pod Ralskem, ekologizace MHD v Ostravě, snížení emisí elektrárny v Opatovicích, modernizace čističek odpadních vod na Mladoboleslavsku. Na každý z velkých projektů zlepšujících život v Česku šly z unijních fondů stamilionové částky. Prohlédněte si fotogalerii těch nejdůležitějších.
Auta nevypouštějí škodlivé látky jen z výfuku. Svůj podíl mají i pneumatiky a brzdy. Je to dlouho známá věc, víc mluvit se o ní začalo před čtyřmi lety ve spojení s elektromobily. Minulý týden ale britská agentura Emissions Analytics odpálila bombu: pevných částic z pneumatik je prý tisíckrát víc než z motoru. Takové číslo vůbec neodpovídá dosavadním poznatkům, ale říká leccos o dnešní komunikaci.
Inspekce uložila pokutu 160 tisíc korun jihlavské společnosti Kronospan. Ta se zabývá zpracováním dřeva a výrobou dřevotřískových desek. Používání obří drtičky a recyklační linky na nábytek je dlouhodobě obyvatelům v okolí trnem v oku. Jeden z největších znečišťovatelů prostředí ČR ale uvedl, že kritizovanou metodu recyklace produkující nebezpečné látky hodlá používat i do budoucna.
Výměna kolejí za pouhých šest hodin, ledové království z Niagarských vodopádů nebo iglú sestavené do minuty. Sledujte zázraky na počkání roku 2019.
Téměř čtvrtina aut, u kterých bylo při policejních kontrolách provedeno měření emisí, nesplnila stanovené limity. Nejčastějšími prohřešky byl špatný stav výfuku nebo kouřivost motoru kvůli špatné údržbě. Ukázaly to pilotní kontroly mobilního měření, jejichž výsledky společně představili ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Aby Německo splnilo své klimatické cíle v dopravě pro rok 2030, musela by cena jednoho litru nafty stoupnout o 70 centů (18 Kč). Rychlost na dálnicích by se navíc musela omezit na 120 kilometrů v hodině. Ukazuje to analýza Spolkového úřadu pro životní prostředí, o níž informoval deník Süddeutsche Zeitung.
Řidiči směřující do Berlína se musí připravit na zákazy jízdy pro starší dieselová auta. Německá metropole je na úsecích několika ulic začíná uplatňovat v těchto dnech. Zákazy pro naftové vozy emisní normy Euro 5 a starší měly původně platit už v září, město ale nesehnalo včas příslušné dopravní značky. Za porušení zákazu hrozí řidičům osobních aut pokuta 25 eur (637 korun).
Nizozemsko celostátně sníží maximální rychlostní limit na 100 kilometrů v hodině v rámci opatření, jejichž cílem je snížit emise. Podle agentury Reuters to oznámil nizozemský premiér Mark Rutte. Dosud byla maximální povolená rychlost v Nizozemsku 130 kilometrů v hodině.
Hlavní město od října příštího roku zakáže topení uhlím, uhelnými briketami a koksem v kamnech a v kotlích, které spadají do nejnižších dvou emisních tříd z pěti možných. Vyhlášku schválilo pražské zastupitelstvo.
