Tisíce lidí z celého světa, včetně 80 přeživších holokaustu, prošly ve čtvrtek při Pochodu živých bývalým vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau, aby si připomněly 80. výročí jeho osvobození Rudou armádou v lednu 1945. Symbolická tříkilometrová trasa od nechvalně známé brány s nápisem „Arbeit macht frei“ ke krematoriím vzdala hold více než 1,1 milionu obětí, převážně Židů.
Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si v pondělí na jihu Polska připomínají 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi - Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie.
Říká se, že v okamžiku smrti člověku před očima proběhne celý život, ale platí to i pro plynovou komoru v Osvětimi? V jedné takové byl před 80 lety zavražděn skladatel Pavel Haas. Bratr slavnějšího herce Huga, jeden z takzvaných „terezínských“ autorů a patrně nejtalentovanější žák Leoše Janáčka. Přesto jako by doteď zůstával definován spíše životními okolnostmi než vlastním dílem.
Polský hokejový šampion Unie Osvětim poutá v novém ročníku evropské Ligy mistrů nečekanou pozornost. Nejdříve překvapil výsledkem ve Finsku a po zápase proti Eisbären Berlín se řeší choreo jeho fanoušků, kteří připomněli hrůzy druhé světové války.
Vypadá to tu jako z měšťanského snu. Za domem v řece přírodní plovárna, kolem zahrada plná jiřin, plamenek a dalších květin. Co na tom, že rodinné sídlo je obehnané vysokou zdí s ostnatým drátem, za kterou umírají tisíce lidí. Film Zóna zájmu, jenž získal dvě ceny na festivalu v Cannes a od čtvrtka ho promítají česká kina, ukazuje štěstí jedné nacistické rodiny.
Přes šest tisíc českých Romů a Sintů bylo za druhé světové války deportováno do koncentračních táborů. Vrátilo se jich přibližně pouhých šest set. Nová databáze Akademie věd zprostředkovává jejich zkušenost co nejširšímu čtenářstvu. Cílem projektu je dodat obětem důstojnost a přispět k větší informovanosti veřejnosti.
Věhlasu bitvy u Stalingradu nebo vylodění v Normandii zpráva z Osvětimi nedosahuje, přesto jde o zásadní moment druhé světové války. Především proto, že zbořila propagandu nacistického Německa ohledně popíraného vyvražďování Židů. Svědectví dvou mladíků uprchlých z tábora smrti se dostalo k představitelům světových velmocí. Nová kniha o osudu zprávy a jednoho z jejích autorů vyšla v Česku letos.
Tisíce lidí se dnes sešly v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi na Pochodu živých, každoroční připomínce holokaustu. Konání pochodu letos připadlo na předvečer 80. výročí vypuknutí povstání ve varšavském ghettu. Organizátoři odhadli počet účastníků na 10 tisíc. Byl mezi nimi i italský prezident Sergio Mattarella, uvedla média.
Zemřela Zdenka Fantlová, žena, která přežila vyhlazovací koncentrační tábory a napsala o tom knihu Klid je síla, řek tatínek. S dívkami v táboře si prý vůbec si nepřipouštěly, že by tam mohly umřít. Neustále měla tři nepřátele – hlad, zimu a žízeň. Ona sama si jako oběť ale údajně nikdy nepřipadala. Koncentrační tábory přežila podle ní jenom proto, že byla zamilovaná.
Má hodinu na zásadní rozhodnutí a hlavou mu běží celý život. Provokativní portrét židovského sportovce, skauta a sionisty Alfreda Hirsche, charismatického gaye, který pomáhal přežít dětem v Terezíně i Osvětimi, vytvořili herec Miloslav König s režisérem Janem Nebeským. Inscenaci nazvanou Fredy uvádí spolek Masopust v Eliadově knihovně pražského Divadla Na zábradlí.
Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.
Skaut Felix Kolmer skončil v roce 1941 s dalšími mladými Židy v Terezíně, pak ho přesunuli do koncentračního tábora v Osvětimi. Všechny hrůzy a útrapy přežil, a dokonce se po válce setkal se svou ženou, kterou si v Terezíně vzal. Jeho životní osudy vypráví nová fotografická kniha se snímky Libora Fojtíka.
O některých věcech se žertovat nemá. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila turistka z Nizozemska, která při návštěvě bývalého koncentračního tábora v Osvětimi zapózovala se vztyčenou pravicí. Fotografie s proslulým nacistickým pozdravem ji ovšem přišla draho, protože kvůli ní skončila v policejní vazbě.
Sérii článků o jedenácti pražských vilových čtvrtích Aktuálně.cz publikovalo na jaře, kdy se zavřely hranice okresů. Na přání čtenářů nyní seriál pokračuje. Tentokrát v části Smíchova na svahu "strahovského" kopce. V této 2. sérii se ale vydáme i do obcí vně metropole, kde si bohatí Pražané stavěli skvostné letní domy, a také do dalších tuzemských měst, v nichž stojí unikátní vily zajímavých lidí.
V dubnu 1944 dva slovenští Židé uprchli z koncentračního tábora v Osvětimi, aby svědčili o holokaustu a existenci plynových komor. Filmové drama Zpráva připomíná, že po útěku museli vynaložit téměř stejně vyčerpávající úsilí, aby o pravdivosti svých slov přesvědčili svět.
Přesně před 80 lety, 16. října 1941, odjel z nádraží Praha-Bubny první vlakový transport s českými Židy do ghetta v polské Lodži. Odstartoval nacistickou likvidaci přibližně 80 tisíc českých Židů, kteří zahynuli na území okupovaného Polska, Pobaltí a Běloruska. Transporty nevyvolaly větší zájem české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z prvních pražská policie.
Vystoupení zpěvačky a houslistky Ivy Bittové toto pondělí ve Velké dvoraně pražského Veletržního paláce připomene konečnou likvidaci takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince. Pietní koncert začíná v 18 hodin, vstup je zdarma.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
S Milanem Zapletalem o krutém osudu jeho bratra Libora, válečného parašutisty. O strastech rodiny, kterou nacisté poslali do Osvětimi. A také o tom, že mučedníci a hrdinové nikdy neumírají zbytečně.
S Rudolfem Vrbou o lidech, kteří se v nablýskaných holínkách procházeli krví, o tajemství, které muselo být odhaleno, o pohledu do tyranových očí i o vůni svobody.
Pietní akce v pondělí připomněla výročí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince. Památku zavražděných uctila především hudba, pieta se konala on-line. Telemost propojil pražské nádraží Bubny, Černínský palác i místo někdejšího vyhlazovacího tábora.
Je s podivem, že to u nás není s anticikanismem ještě horší. Nezájem premiéra a prezidenta o výročí romského holokaustu je hrubá chyba, český rasismus de facto podporuje.
Experti na historii mají nezávisle posoudit případ údajného udání v Lidicích několik dní před vyhlazením obce v roce 1942. Iniciátorem práce odborníků je ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Podle něj postupně ryze odborná argumentace přerostla v mediální a politickou kauzu.
Ve washingtonském muzeu holocaustu si návštěvníci mohou prohlédnout unikátní dopis. Je to česky psaný list na rozloučenou z roku 1944, který v Osvětimi poslala manželovi Vilma Grünwaldová jen pár okamžiků předtím, než ji spolu s jejím šestnáctiletým synem nacisté zplynovali. Dopis se díky německému dozorci dostal do správných rukou. Manžel Grünwaldové hrůzy vyhlazovacího tábora přežil.
Před 75 lety, 27. ledna 1945, byl osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Zahynulo v něm přes 1,1 milionu lidí, včetně zhruba padesáti tisíc československých občanů. DVTV v uplynulých letech natočila rozhovory hned s několika pamětníky, kteří táborem prošli a řádění nacistů přežili. Podívejte se, jak na jednu z nejtemnějších kapitol lidské historie vzpomínají.
