Venezuelský prezident Nicolás Maduro vyhlásil v sobotu ráno v zemi výjimečný stav. Uvedla to venezuelská vláda, která obvinila USA z útoků na vojenské i civilní cíle v několika venezuelských státech. Agentury předtím informovaly o sérií explozí v Caracasu. Zpravodajka stanice CBS News v Bílém domě na síti X napsala, že útoky ve Venezuele nařídil americký prezident Donald Trump.
Ukrajinské ozbrojené síly se podle jejich vrchního velitele Oleksandra Syrského nacházejí v jednom z nejnáročnějších okamžiků současné fáze války. V exkluzivním rozhovoru pro americký deník New York Post upozornil, že ruská armáda zahájila rozsáhlou ofenzivu u města Pokrovsk v Doněcké oblasti.
Mobilizace by znamenala porušení nepsané smlouvy mezi ruským vůdcem Vladimirem Putinem a obyčejnými Rusy. Podle ukrajinských špiónů ale její vyhlášení možné je a představuje vážnou hrozbu.
Část ruské společnosti nemůže vydýchat operaci Pavučina, při které ukrajinské drony zničily cenné strategické bombardéry. Tlačí na prezidenta Vladimira Putina, aby sousední zemi vyhlásil válku. Pro mnoho lidí ze Západu se to může v tuto chvíli zdát matoucí, ale do života Rusů by to zasáhlo razantně.
Už i ruští váleční blogeři varují vlastní armádu před pokračováním agrese na Ukrajině. Pokud budou boje pokračovat stejným tempem, musela by podle nich znovu mobilizovat. Podle jednoho z blogerů to pro Rusko představuje "smrtelné nebezpečí."
Nemůžeme se spoléhat na jednání o příměří, bude třeba širší mobilizace a vzít do armády ještě mladší muže, jinak ztratíme další velké území. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká ukrajinský investigativní reportér Jurij Butusov. Právě on v lednu zveřejnil informaci, že ukrajinská 155. mechanizovaná brigáda, částečně vyzbrojená a vycvičená Francií, se potýká s dezercemi a velkými ztrátami na bojišti.
Ukrajinec Serhij Hnezdilov bojoval na různých pozicích u Bachmutu, na Donbase i v malých vesnicích na frontové linii. Po několika letech u armády, kam se dobrovolně přihlásil ještě před začátkem války, se ale cítil vyčerpaný a žádal o výměnu. Když nepřicházela, dezertoval. Jeho případ není ojedinělý - jen za prvních devět měsíců letošního roku zběhlo 51 tisíc vojáků.
Serhij Žadan je slavný ukrajinský spisovatel a hudebník. Každý na Ukrajině ho zná, jeho knihy vyšly v mnoha jazycích včetně češtiny. V červnu učinil devětačtyřicetiletý umělec zásadní rozhodnutí. Reagoval na mobilizaci a potřebu vystřídat vojáky, kteří slouží na frontových liniích už přes dva roky.
Ukrajině dochází muži, kteří mohou bránit zemi před ruskou armádou. Vláda tak zesiluje tlak na občany v povolávacím věku, tedy od 18 do 60 let, kteří se rozhodli usadit v zahraničí. Cestovní pas si od poloviny května budou moci opatřit pouze na území Ukrajiny, Kyjev navíc v zahraničí dočasně pozastavil i konzulární služby.
Ukrajinci se upínají k nadcházejícím týdnům, kdy by měli od Západu získat další zbraně a munici. Klíčový problémem jsou pro zemi bránící se ruské agresi ale i samotní lidé. Kyjev se zoufale snaží doplnit vyčerpané síly, které jsou pod tlakem početně a materiálně zvýhodněných Rusů.
Ukrajina čeká na schválení klíčového balíčku peněžní pomoci od Spojených států, bez kterého podle prezidenta Volodymyra Zelenského válku s Ruskem prohraje. Stejného názoru je i šéf Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci Serhij Kuzan. "Poslední tři měsíce bojujeme s nedostatkem munice a nedokážeme se účinně bránit před ruskými útoky," popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Jednotky ukrajinské armády zahájily vlastní náborovou kampaň nových vojáků. “Najít mladé kluky ve věku 25 až 30 let je nemožné. O ně se vede mezi brigádami boj. Mladí lidé mají větší výdrž a méně nemocí,” vysvětluje ukrajinský voják z 93. brigády.
Dvojice Rusů se pokusila utéct před brannou povinností přes Beringovu úžinu, která propojuje Tichý oceán se Severním ledovým oceánem. V září 2022 se Maxim Tejunaut a Sergej Nečajev vyhnuli odvodu a vyrazili z Čukotky na moře.
Ukrajinská vláda využila Vánoce, které obyvatelé letos poprvé slavili 25. prosince, k tomu, aby se "v tichosti" pokusila posílit počty vojáků na frontě. Parlamentu předložila návrh zákona, který především snižuje věkovou hranici rekrutů. Podle expertů tamní prezident Volodymyr Zelenskyj nechal tento krok na vládě, aby se ještě nesnížila jeho už tak klesající popularita.
Ukrajina bude provádět nábor bojeschopných občanů žijících v zahraničí a může sankcionovat ty, kteří se nedostaví do náborových kanceláří, uvedl ministr obrany Rustem Umerov v rozhovoru pro německý deník Die Welt.
Představitelé buddhistů se běžně k politice nevyjadřují. Telo Tulku Rinpočhe ale udělal výjimku a veřejně vystoupil proti ruské invazi na Ukrajinu. Duchovní vůdce Kalmyků, jedné z etnických menšin v Rusku, se tak dostal na seznam zahraničních agentů vedený Kremlem a musel prchnout ze země. "Dodnes jsem jediná známá duchovní osobnost Ruska, která promluvila proti válce," říká pro Aktuálně.cz.
Vladimir Putin je zvyklý systematicky likvidovat jakoukoli opozici. Nyní se proti němu ale zvedá vlna odporu z nečekané strany a ruský prezident se jí obává. Ženy mobilizovaných vojáků, kteří se účastní ruské agrese na Ukrajině, vůči Kremlu přitvrzují.
Agentura AP zveřejnila odposlechnuté telefonáty ruských vojáků z fronty. Nahrávky, které se jen zřídka objeví v médiích, nabízejí pohled na válku jejich očima. Mobilizovaní Rusové si v nich stěžují na to, jak nemají dostatek jídla ani pitnou vodu.
Ve čtvrtek uplynul rok ode dne, kdy ruský prezident Vladimir Putin v zemi vyhlásil částečnou mobilizaci. Moskva tehdy oznámila, že povolá až 300 tisíc rezervistů. Nezávislé investigativní organizace nyní zjistily, jaký osud je na Ukrajině čekal. Podle zjištění více než polovina padlých mobilizovaných Rusů nepřežila na frontě ani pět měsíců.
Válkychtivá kremelská klika tlačí Vladimira Putina, aby použil agresivnější přístup ohledně invaze na Ukrajině. Požadují vyhlášení všeobecné mobilizace, prezident ale váhá. Podle červnového průzkumu má s válkou na Ukrajině nesouhlasit čím dál více Rusů, píše ve svém článku americký server Newsweek.
Kreml spustil velkou kampaň, která láká Rusy, aby se připojili k armádě. Snaží se najít posily poté, co jeho jednotky během invaze utrpěly velké ztráty a stále se jim nedaří výrazněji prolomit ukrajinskou obranu. Propaganda se v novém videu snaží oslovit "skutečné muže", aby opustili svou dosavadní práci a šli bojovat.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal zákon, který umožňuje rozesílání povolávacích rozkazů elektronicky. Kreml tvrdí, že tím chce především usnadnit nábor vojáků do armády. Nové nařízení ale hlavně vyvolává obavy z toho, že i s ohledem na plánovanou ukrajinskou protiofenzivu chystají ruští představitelé další mobilizační vlnu.
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) oznámila, že zablokovala 26 účtů na sociální síti Telegram. Údajně pomáhaly lidem, aby se vyhnuli mobilizaci, píše americký server Newsweek. Informace přichází nedlouho po článku časopisu The Economist, který tvrdil, že "Ukrajina v prvních dvou měsících letošního roku viditelně zintenzivnila mobilizační aktivity".
Po sociálních sítích se šíří video, na němž skupinka ruských vojáků prohlašuje, že kvůli vysokým ztrátám a žádnému výcviku odmítá nadále plnit rozkazy. Celá četa byla podle slov velitele nečekaně převezena na frontu v Doněcku, kde bez jakýchkoliv informací či map terénu museli na základě rozkazu přepadat tamní vesnice. "Řeknu vám, tohle je úplná hovadina," říká poručík na videu.
"Dlouho jsme žili ve falešném pocitu, že se nás válka netýká. Společnost si zvykla, že si platí profesionální armádu, která se někam pošle, ale takhle to není,” říká v rozhovoru se Světlanou Witowskou náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Podle něj by v případě vypuknutí válečného konfliktu mezi NATO a Ruskem neměli Češi spoléhat na to, že je pozice v centru Evropy ochrání.
Poslední sčítání lidu v Rusku přineslo alarmující výsledky pro některé národnostní menšiny. Řadě z nich klesl počet příslušníků. Na prodejce kožešin navíc nyní dopadají současné protiruské sankce a na Tuvince zase mobilizace.
