Kreml spustil velkou kampaň, která láká Rusy, aby se připojili k armádě. Snaží se najít posily poté, co jeho jednotky během invaze utrpěly velké ztráty a stále se jim nedaří výrazněji prolomit ukrajinskou obranu. Propaganda se v novém videu snaží oslovit "skutečné muže", aby opustili svou dosavadní práci a šli bojovat.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal zákon, který umožňuje rozesílání povolávacích rozkazů elektronicky. Kreml tvrdí, že tím chce především usnadnit nábor vojáků do armády. Nové nařízení ale hlavně vyvolává obavy z toho, že i s ohledem na plánovanou ukrajinskou protiofenzivu chystají ruští představitelé další mobilizační vlnu.
Ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) oznámila, že zablokovala 26 účtů na sociální síti Telegram. Údajně pomáhaly lidem, aby se vyhnuli mobilizaci, píše americký server Newsweek. Informace přichází nedlouho po článku časopisu The Economist, který tvrdil, že "Ukrajina v prvních dvou měsících letošního roku viditelně zintenzivnila mobilizační aktivity".
Po sociálních sítích se šíří video, na němž skupinka ruských vojáků prohlašuje, že kvůli vysokým ztrátám a žádnému výcviku odmítá nadále plnit rozkazy. Celá četa byla podle slov velitele nečekaně převezena na frontu v Doněcku, kde bez jakýchkoliv informací či map terénu museli na základě rozkazu přepadat tamní vesnice. "Řeknu vám, tohle je úplná hovadina," říká poručík na videu.
"Dlouho jsme žili ve falešném pocitu, že se nás válka netýká. Společnost si zvykla, že si platí profesionální armádu, která se někam pošle, ale takhle to není,” říká v rozhovoru se Světlanou Witowskou náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Podle něj by v případě vypuknutí válečného konfliktu mezi NATO a Ruskem neměli Češi spoléhat na to, že je pozice v centru Evropy ochrání.
Poslední sčítání lidu v Rusku přineslo alarmující výsledky pro některé národnostní menšiny. Řadě z nich klesl počet příslušníků. Na prodejce kožešin navíc nyní dopadají současné protiruské sankce a na Tuvince zase mobilizace.
Když loni 5. října připlul motorový člun k břehům Ostrova svatého Vavřince, vystoupili z něj dva muži ve vojenských uniformách a gumových holínkách. Udivení obyvatelé si je nejprve spletli s ruskými vojáky, ale pak pomocí internetového překladače Google zjistili, že dvojice chce v USA požádat o politický azyl.
Prohra u Stalingradu na přelomu let 1942 a 1943 znamenala nejen zásadní neúspěch nacistického Německa a počátek obratu druhé světové války, ale také zhoršila morálku třetí říše. Vůdce Adolf Hitler proto 13. ledna 1943, tedy přesně před osmdesáti lety, podepsal rozkaz k totální mobilizaci obyvatelstva.
Ve vysílání ruské televize NTV se ve středu pozastavovali nad režimními propagandistickými videy, kterými chce Kreml přesvědčit ruské muže, aby ze země neutíkali a šli bojovat na Ukrajinu. Moderátor Andrej Norkin spoty jízlivě komentoval a pochyboval o tom, zda vůbec mohou být účinné. "Dle mého názoru jsou některá videa opravdu zajímavá," podotkl Norkin.
Po ruských kanálech na sociálních sítích koluje video, v němž si instruktor ruského pluku ve městě Stavropol stěžuje, jak mobilizovaní muži postrádají vybavení a nejsou připravení na boje na Ukrajině. Podle něj přicházejí na frontu bez dostatečných ochranných pomůcek i potřebného termoprádla. "Nemají prakticky nic, jsou téměř úplně nazí," uvádí ve videu.
Když prezident Vladimir Putin rozpoutal válku na Ukrajině, Viktor Mučnik uprchl z Ruska. Spolu s desítkou dalších pak založil médium zaměřené na Rusy žijící v regionech. Funguje navíc velmi odlišně: na sociální síti Telegram. Pokud se chce Rusko změnit, musí podle Mučnika začít právě na Sibiři nebo v Tatarstánu. "Dokud regiony nezačnou hájit své zájmy, nic se nezmění," říká pro deník Aktuálně.cz.
Více než sto mobilizovaných vojáků z ruské Čuvašské republiky, která leží zhruba 500 kilometrů východně od Moskvy, se vzbouřilo ve výcvikovém středisku v Uljanovsku kvůli penězům, které jim stát údajně dluží.
Ruské ministerstvo obrany na konci září, při vyhlášení mobilizace, slibovalo, že nepošle na frontu nevycvičené vojáky. Vedle mužů z odlehlejších regionů země nyní zamířili do konfliktu už i Moskvané či obyvatelé dalších velkých měst. V nich se začínají šířit zprávy o rychlých úmrtích, chatrném či neexistujícím výcviku a špatné organizaci.
Statisíce Rusů uprchly ze svého domova poté, co 21. září Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Reportéři Rádia Svobodná Evropa se zeptali mužů, kteří utekli do Gruzie, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, co si myslí o válce na Ukrajině. Někteří se stydí za svůj národ, jiní mluví o odpovědnosti za svůj nezájem.
Ruské úřady hledají nové způsoby k doručování mobilizačních výzev. Tamní policisté nyní podle svědectví na sociálních sítích odchytávají mladé muže přímo na ulicích - u vchodů do metra, v hostelech či před obytnými domy. Podle nezávislého serveru Mediazona probíhá verbování do války i v centrech pro bezdomovce nebo ubytovnách s migranty a dělníky.
Ruskou armádu bojující na Ukrajině posílí nejméně 300 tisíc mužů. Částečné mobilizaci se desetitisíce Rusů snaží vyhnout, další se k boji už připravují. Fotografie z výcviku, který se podle však zpráv rozhodně nedostává všem, pořídil fotograf agentury Reuters.
Strach z mobilizace, snaha získat občanství, ale i nákup oblíbených značek, které už se v Rusku nedají sehnat. To jsou důvody odchodu z domoviny některých z deseti tisíců Rusů, kteří zakotvili v Arménii. Na to, proč opustili svou rodnou zemi, se jich v Jerevenu ptali novináři Rádia Svobodná Evropa.
Armáda ani tajné služby ruskému prezidentovi - dnes už válečnému zločinci - nedovolí obětovat celou zemi, vtáhnout ji do naprosté zkázy.
"Naše mobilizace probíhá na jedničku," musí si říct Rus, který sleduje zpravodajství státních televizních stanic, kterým bezmezně věří. Na obrazovce vidí záběry spořádaného cvičení vojáků. Jsou ubytováni v čistotě a teple, mají řádnou výstroj a výzbroj, na střelnici pilně cvičí se zbraněmi, aby mohli zasáhnout do války, kterou jejich prezident rozpoutal na Ukrajině.
