„Vždy když jsem potkal takovou malou rozedranou, špinavou, hladovou a vychrtlou dětskou postavičku, zapsal jsem si její číslo a nechal přeložit k sobě…,“ vzpomínal Antonín Kalina na peklo koncentračního tábora Buchenwald. Hrdinství muže, který zachránil na 900 dětí, zůstalo dlouho neznámé. Uznání se mu dostalo až po smrti, v Česku, kde před 35 lety zemřel, o něm většina lidí ale stále neví.
Dědeček jednoho z nejhledanějších mužů Evropy Jana Marsalka pracoval pro československou tajnou službu StB. S odvoláním na svou rešerši to napsal německý list Die Zeit. Hans Maršálek byl za druhé světové války vězněn v koncentračním táboře Mauthausen, podle Die Zeit se agentem StB stal krátce po válce a předával jí citlivé informace o rakouské kontrarozvědce či policii.
Památku obětí romského holokaustu připomíná v centru Prahy výstava fotografií i videí. Je součástí pietní akce Leperiben: My nezapomínáme, která se koná k připomenutí vyhlazení takzvaného cikánského tábora v Osvětimi-Březince v noci z 2. na 3. srpna 1944.
Tisíce lidí z celého světa, včetně 80 přeživších holokaustu, prošly ve čtvrtek při Pochodu živých bývalým vyhlazovacím táborem Auschwitz-Birkenau, aby si připomněly 80. výročí jeho osvobození Rudou armádou v lednu 1945. Symbolická tříkilometrová trasa od nechvalně známé brány s nápisem „Arbeit macht frei“ ke krematoriím vzdala hold více než 1,1 milionu obětí, převážně Židů.
Je to příběh o hrůzách druhé světové války, ale také o odhodlání a statečnosti. Nový dokumentární film Popel sleduje pátrání rodin ze Španělska po svých předcích, které válečné události zavály až na území Protektorátu Čechy a Morava, a mapuje nenápadnou odvahu Františka Suchého a jeho syna.
Pět desítek přeživších vězňů, političtí vůdci řady evropských zemí a stovky dalších lidí si v pondělí na jihu Polska připomínají 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Přímo u brány někdejšího tábora v Osvětimi - Březince zazněly vzpomínky na hrůzné osudy lidí, jejichž životy ukončila za druhé světové války nacistická vyhlazovací mašinerie.
V obřadní síni motolského krematoria se lidé ve středu rozloučili s Jaroslavou Skleničkovou, poslední ženou, která přežila lidickou tragédii. Jako šestnáctiletá byla spolu s matkou, starší sestrou Miloslavou a ostatními ženami poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku, jejího otce Jaroslava Suchánka nacisté s dalšími lidickými muži zastřelili a vesnici srovnali se zemí.
"Nemám se za co stydět," reagoval Miloš Zeman v rozhovoru pro Aktuálně.cz na otázku k jeho slovům o Ferdinandu Peroutkovi. Před lety ho obvinil z fascinace nacismem a napsání článku "Hitler je gentleman". Po vleklém soudním sporu se za Zemana musel omluvit stát. Exprezident však dodnes trvá na svém. A přidává další obvinění, nad kterými historici kroutí hlavou. Peroutkova vnučka zvažuje žalobu.
Chtěli mít Německo moc velké, lituje hrdinka jedné z posledních knih Bernharda Schlinka. Protagonistka románu Olga zažila nacisty, ale nemluví jen o nich. Ve snaze pochopit, kde se v jejích krajanech vzaly velikášské touhy, nachází vinu až v budovateli sjednoceného Německa Ottu von Bismarckovi z 19. století. Právě jemu vyčítá ztrátu svého milence, jenž padl v honbě za slávou.
Věhlasu bitvy u Stalingradu nebo vylodění v Normandii zpráva z Osvětimi nedosahuje, přesto jde o zásadní moment druhé světové války. Především proto, že zbořila propagandu nacistického Německa ohledně popíraného vyvražďování Židů. Svědectví dvou mladíků uprchlých z tábora smrti se dostalo k představitelům světových velmocí. Nová kniha o osudu zprávy a jednoho z jejích autorů vyšla v Česku letos.
Název jak z dětské říkanky, přesto patří jednomu z nejhrůznějších míst. Koncentrační tábor Treblinka na východě Polska drží i v rámci nelidského nacistického "konečného řešení" smutný rekord. Za pouhých 15 měsíců zde zahynulo na 870 000 lidí, ať už střelou do týla nebo v plynových komorách. Před 80 lety, 2. srpna 1943, v něm začalo povstání, při kterém uprchlo 70 vězňů.
Odvolací Městský soud v Praze potvrdil bývalému poslanci SPD Miloslavu Roznerovi půlroční podmíněný trest s odkladem na rok za jeho výrok o někdejším romském táboře v Letech. Rozsudek je pravomocný. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když tábor v roce 2017 označil jako "neexistující pseudokoncentrák". Rozner už dříve odmítl, že by chtěl popírat holokaust Romů.
Je tomu 120 let, co se 7. února 1904 narodila Irena Bernášková. Nacisté ji 26. srpna 1942 zavraždili. Odvážná a zarputilá odbojářka se stala vůbec první Češkou popravenou nacisty v Berlíně. Spolu se svým otcem, grafikem Vojtěchem Preissigem, byla výraznou osobností českého odboje. Nyní oba připomene muzeum Československé obce legionářské ve východočeském Žamberku.
„Ještě v roce 1974 byly z leteckých snímků armády vidět na povrchu relikty tábora a dosvědčili to i pamětníci, bývalí pracovníci JZD. V roce 1979 už je vidět staveniště a pozůstatky tábora mizí,” popisuje archeolog Pavel Vařeka, jak na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku vznikl vepřín pro 13 tisíc prasat. Bagry v pondělí začaly s jeho demolicí.
Začala demolice bývalého areálu vepřína, na jehož místě stál během druhé světové války romský koncentrační tábor. Zemřely v něm stovky lidí včetně dětí. Vláda tu místo výkrmny prasat vybuduje památník obětem holokaustu. Na zahájení stavby promluvil i ministr kultury Martina Baxa. V pátek si lidé mohli vepřín projít naposledy, část areálu bude přístupná za rok. Projděte se i vy jeho historií.
Na okraji obce Lety u Písku začala v pátek demolice bývalého areálu vepřína, na jehož místě stál během druhé světové války romský koncentrační tábor, ve kterém zemřely stovky vězňů. Na jeho místě vláda plánuje během příštího roku vybudovat památník obětem holokaustu, který bude stát přes 100 milionů korun.
V hromadném hrobě na severu Polska, nedaleko nacistického koncentračního tábora Soldau, byl odhalen popel 8000 lidí. Obsahoval 17,5 tuny lidského popela, napsala BBC.
Má hodinu na zásadní rozhodnutí a hlavou mu běží celý život. Provokativní portrét židovského sportovce, skauta a sionisty Alfreda Hirsche, charismatického gaye, který pomáhal přežít dětem v Terezíně i Osvětimi, vytvořili herec Miloslav König s režisérem Janem Nebeským. Inscenaci nazvanou Fredy uvádí spolek Masopust v Eliadově knihovně pražského Divadla Na zábradlí.
Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.
Soud potrestal bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok za výrok o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za "neexistující pseudokoncentrák". Rozsudek není pravomocný. Rozner vinu odmítá a tvrdí, že pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády.
Unikátní aplikace MemoGIS ukazuje, kde v Praze během druhé světové války bydleli pražští Židé, než byli deportováni a zavražděni nacisty. Ukazuje místa, kde byli lidé židovského původu šikanováni za malichernosti a trestáni za porušení protižidovských nařízení. Koupání v řece, jízda v tramvaji, nakupování ve špatné provozní době, vycházka v parku, návštěva restaurace... Vše bylo zakázané.
O některých věcech se žertovat nemá. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila turistka z Nizozemska, která při návštěvě bývalého koncentračního tábora v Osvětimi zapózovala se vztyčenou pravicí. Fotografie s proslulým nacistickým pozdravem ji ovšem přišla draho, protože kvůli ní skončila v policejní vazbě.
Šest let dlouhé vyšetřování odloženého případu vyzrazení úkrytu Anny Frankové, jejíž deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu za druhé světové války, odhalilo překvapivého podezřelého. Podle týmu vyšetřovatelů jím je židovský notář Arnold van den Bergh, který si zřejmě chtěl zachránit vlastní život, informoval list The Guardian.
