Před 80 lety, 14. října 1943, vypuklo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře na východě Polska Sobibor. Tři sta vězňů využilo zmatku a z tábora uprchlo. Naprostou většinu ale nacisté postupně polapili a zabili. Posléze byl tábor zrušen. I tak zde nacisti povraždili na čtvrt milionu lidí.
Soud potrestal bývalého poslance SPD Miloslava Roznera půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok za výrok o někdejším romském koncentračním táboře v Letech u Písku. Rozner se podle verdiktu dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za "neexistující pseudokoncentrák". Rozsudek není pravomocný. Rozner vinu odmítá a tvrdí, že pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády.
Unikátní aplikace MemoGIS ukazuje, kde v Praze během druhé světové války bydleli pražští Židé, než byli deportováni a zavražděni nacisty. Ukazuje místa, kde byli lidé židovského původu šikanováni za malichernosti a trestáni za porušení protižidovských nařízení. Koupání v řece, jízda v tramvaji, nakupování ve špatné provozní době, vycházka v parku, návštěva restaurace... Vše bylo zakázané.
O některých věcech se žertovat nemá. Na vlastní kůži se o tom přesvědčila turistka z Nizozemska, která při návštěvě bývalého koncentračního tábora v Osvětimi zapózovala se vztyčenou pravicí. Fotografie s proslulým nacistickým pozdravem ji ovšem přišla draho, protože kvůli ní skončila v policejní vazbě.
Šest let dlouhé vyšetřování odloženého případu vyzrazení úkrytu Anny Frankové, jejíž deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu za druhé světové války, odhalilo překvapivého podezřelého. Podle týmu vyšetřovatelů jím je židovský notář Arnold van den Bergh, který si zřejmě chtěl zachránit vlastní život, informoval list The Guardian.
Začala chanuka, židovský svátek zázraku a naděje, potrvá osm dní. Již potřetí se první chanukové světlo rozsvítilo na nádraží v Praze Bubnech, ze kterého před osmdesáti lety začaly odjíždět první české židovské transporty do ghetta Terezín i dále na východ. Celé místo čeká rozsáhlá proměna, začít by mohla už v příštím roce.
Franka Frištenského odmala formovali slavní zápasníci z otcova rodu, a tak se po emigraci z Československa profesionálně věnoval sportu. O předcích z matčiny strany nic nevěděl. Hana Kleinová synovi nikdy neřekla, že přežila koncentrační tábor a domů se vrátila jako sirotek. Při psaní knihy Moje máma z Terezína, která vyjde 1. prosince, proto pátral v archivech a zpovídal její spoluvězeňkyně.
Výstava fotografií nedávno zesnulého Pavla Diase v pražském Domě U Černé Matky Boží připomíná 80. výročí zahájení židovských transportů z českých zemí. Jmenuje se Torzo - Vzpomínky pro budoucnost a potrvá do 28. listopadu.
Otakara Batličku, nevšedního dobrodruha, cestovatele, spisovatele, radiotelegrafistu a neohroženého protinacistického bojovníka v jedné osobě, zatklo gestapo před osmdesáti lety 14. října 1941. Po nelidském mučení ho zavraždili benzenovou injekcí do srdce v Mauthausenu 13. února 1942 přesně v 15:16, jak vyplývá z německých záznamů o chování odbojářů v posledních vteřinách jejich života.
V německém městě Brandenburg an der Havel začal ve čtvrtek soudní proces se stoletým bývalým dozorcem SS. Josef S. údajně pracoval v letech 1942-1945 v koncentračním táboře Sachsenhausen jako člen polovojenského křídla nacistické strany. Žaloba ho viní ze spoluúčasti na vraždě 3518 lidí.
V roce 1942 sdílela drtivá část České pravoslavné církve se svým národem jeho největší ponížení a utrpení. Ale i hrdinství. Po likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha se sedm nejhledanějších vojáků v protektorátu ukrylo v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Po jejich odhalení byly zatýkáni pravoslavní činovníci, mnohé v září a říjnu nacisté zavraždili.
Před 76 lety, 1. října 1946, tribunál v Norimberku vynesl dvanáct rozsudků smrti a dalších trestů pro představitele německého nacistického režimu. Podívejte se v unikátních fotografiích na příběhy lidí, kteří byli za zločiny během války odsouzeni a mnozí přitom tvrdili, že o nich buď nevěděli, nebo jenom museli poslouchat rozkazy.
Německá policie zadržela bývalou sekretářku v nacistickém koncentračním táboře Stutthof, která se ve čtvrtek nedostavila k soudu v Itzehoe. Večer pak na ni soud uvalil vazbu. V severoněmeckém městě měl začít proces, v němž je 96letá žena obžalovaná z napomáhání vraždám více než 11 000 vězňů za druhé světové války. Soudce na ni kvůli tomu vydal zatykač, informovala agentura DPA.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Spolu se svými komunistickými soudruhy nastolil v Československu tuhý totalitní režim, který vedl k připojení státu k sovětskému mocenskému bloku. Stál za útlakem značné části společnosti i za mocí, jež byla postupně příčinou ekonomického úpadku země a obrovské emigrační vlny obyvatelstva. Připomeňte si Klementa Gottwalda a "Rudé století" ve fotogalerii.
K neunesení drsné osudy rozvětvené rodiny hornické vdovy Barbory vloni vylíčil román Šikmý kostel. Teď pokračují ve druhém dílu, který tento čtvrtek vydalo nakladatelství Bílá vrána.
Generál František Moravec, přednosta zpravodajské ústředny v Londýně a jeden z nejvýznamnějších čs. vyzvědačů zemřel v roce 1966 ve Washingtonu. Urna s jeho ostatky dorazila 26. dubna 2022 na základnu taktického letectva v Čáslavi, kde se uskutečnil smuteční akt repatriace. Ačkoli se špioni z logických důvodů nefotí, přináší Aktuálně.cz u této příležitosti snímky alespoň některých z nich.
Dcera ženy, která přežila holokaust, u německého soudu podala stížnost na českou historičku, která ve své práci uvedla, že její matka měla lesbický vztah s dozorkyní v koncentračním táboře. Soud už letos na jaře rozhodl, že historička Anna Hájková, která vyučuje na univerzitě v britském Warwicku, poškodila osobnostní práva zesnulé bývalé vězenkyně.
