Ani konec druhé světové války neukončil utrpení Židů. Při poválečných pogromech umírali v létě 1945 v Polsku a v září i v Československu. Nejznámější protižidovský pogrom se odehrál přesně před 75 lety ve slovenských Topoľčanech.
Je mu 93 let, přesto ho soudil tribunál pro mladistvé. Němec Bruno Dey během druhé světové války pracoval jako dozorce v koncentračním táboře Stutthof nedaleko Gdaňsku. Bylo mu teprve 17. Po pádu třetí říše žil pod svou vlastní identitou, neskrýval se a naopak vypovídal v procesech s dalšími obviněnými. Teď dostal dvouletou podmínku za podíl na masovém vyvražďování lidí.
Vítězem soutěže na podobu památníku Lety - Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách se stal návrh ateliéru Terra Florida a Ateliéru Světlík. Jejich návrh má symbolickou podobu lesa. Zástupci Muzea romské kultury v Brně, které chce památník postavit, v úterý veřejnosti představili vítězný návrh. Porota vítěze vybrala ze sedmi finalistů. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.
Před 70 lety, 31. května 1950, začal v Praze vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Soud se konal pod dozorem sovětských poradců a v režii KSČ a zapsal se do historie jako největší demonstrace zvůle československého komunistického režimu za celou dobu jeho trvání. Na konci procesu, 8. června, byly vyneseny čtyři rozsudky smrti a čtyři doživotní tresty.
Konec dubna 1945. Dolní Sasko, jihozápadně od města Bergen. Osvobozený koncentrační tábor. Jarní vánek roznáší vůni pryskyřice z borových lesů, která se mísí s puchem rozkládajícího se masa tisíců mrtvých.
Když v dubnu roku 1945 postupovaly americké jednotky územím Hitlerovy třetí říše, část vězňů koncentračního tábora Buchenwald nečekala a dozorcům se sama vzepřela. Jejich utrpení pak Američané ukázali světu i německým civilistům. Podívejte se na dobové snímky, které připomínají hrdinství vězňů kdysi největšího německého koncentračního tábora.
Ve washingtonském muzeu holocaustu si návštěvníci mohou prohlédnout unikátní dopis. Je to česky psaný list na rozloučenou z roku 1944, který v Osvětimi poslala manželovi Vilma Grünwaldová jen pár okamžiků předtím, než ji spolu s jejím šestnáctiletým synem nacisté zplynovali. Dopis se díky německému dozorci dostal do správných rukou. Manžel Grünwaldové hrůzy vyhlazovacího tábora přežil.
Před 75 lety, 27. ledna 1945, byl osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Zahynulo v něm přes 1,1 milionu lidí, včetně zhruba padesáti tisíc československých občanů. DVTV v uplynulých letech natočila rozhovory hned s několika pamětníky, kteří táborem prošli a řádění nacistů přežili. Podívejte se, jak na jednu z nejtemnějších kapitol lidské historie vzpomínají.
Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.
Luxusní španělská módní značka Loewe se musela omluvit za soupravu košile a kalhot, která podle kritických hlasů připomínala uniformu vězňů v koncentračních táborech. Kostým přitom neměl odkazovat na holokaust a jeho návrháři se inspirovali spíš tvorbou designéra Williama De Morgana.
První nacistický koncentrační tábor na území Polska vznikl přesně před 80 lety. Byl určen k vyhlazení polské inteligence - účastníků Velkopolského povstání z let 1918 a 1919. Nacisté v tamní pevnosti č. 7 poprvé přistoupili k hromadnému vraždění plynem.
Třiadevadesátiletý Bruno Dey, který se jako bývalý příslušník nacistické ozbrojené organizace SS zodpovídá z napomáhání k vraždám 5230 lidí, zejména Židů, soucítí s vězni z koncentračních táborů. v pondělí před soudem v Hamburku podle agentury DPA vypověděl, že ho vzpomínky na zvěrstva v táboře trápí celý život.
Po skandálu kolem skupiny návštěvníků složené z členů krajně pravicové strany Alternativa pro Německo v bývalém koncentračním táboře Sachsenhausen stane jeden z jejích účastníků před soudem. Podle agentury DPA jej v pondělí policie obvinila z podněcování nenávisti a zneuctění památky zemřelých.
Muzeum romské kultury považuje za znepokojivé výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor. Filip na Twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady, což snížilo produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
Památku stovek tisíc obětí romského holokaustu si v těchto dnech připomínají lidé v mnoha zemích. Tragická pouť části osvětimských Romů se završila před 77 lety - v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy tam bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti.
Do koncentráku jsem se dostal v deseti letech, byli jsme první transport, který nebyl selektován, před námi šly děti rovnou do plynu. Lékařským pokusům jsem unikl náhodou, nikdo z kluků, kteří odešli, nepřežil. Na pochodu smrti stačilo, když někdo zakopl o toho, koho zastřelili. Stále jste měli v zádech, že bude kulka. Ale člověk si postupně zvykal. Říkali jsme si, že má smůlu. Ráno se hlásilo, kolik je živých a mrtvých, říká spisovatel Pavel Taussig, který jako jedenáctiletý přežil čtyři koncentrační tábory včetně Osvětimi a také pochod smrti. Byly to promarněné měsíce, naučil jsem se jen škrábat brambory, dodává.
Výročí návštěvy delegace Červeného kříže v ghettu Terezín připomíná dokumentární film Židovské sídliště Terezín: Okrašlovací podvod. Snímek natočila filmařka Martina Malinová. Vznikl proto, aby připomněl významné výročí, a také aby upozornil na to, že i v současnosti se lidé mohou stát oběťmi falešných zpráv a dezinformací, uvedla ředitelka Institutu Terezínské iniciativy Tereza Štěpková.
Až tři miliony lidí z jedenáctimilionové populace Ujgurů, muslimů žijících v západočínské provincii Sin-ťiang, by mohly z vůle Pekingu skončit v převýchovných táborech. Podle bojovnice za práva Ujgurů Rushan Abbasové není důvodem jen jejich náboženství, ale také přírodní bohatství a strategické umístění provincie, přes kterou chce čínský prezident Si Ťin-pching vést novou Hedvábnou stezku. "Západní státy musí porozumět tomu, co je v sázce, když se zapojí do Pásu a stezky: genocida, životy a budoucnost více než 11 milionů lidí," řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz jednapadesátiletá Ujgurka, která již třicet let žije ve Spojených státech.
Říká se mu ostrov duchů a nachází se v japonské prefektuře Nagasaki. Hašima sloužila mezi lety 1887–1974 jako základna pro těžbu uhlí z mořského dna. Kus země ve tvaru bitevní lodi pokrývají betonové domy, které se tu stavěly od roku 1916. Během druhé světové války zde fungoval také koncentrační tábor. Původním vlastníkem ostrova byl koncern Mitsubishi, ten doly uzavřel v roce 1974 poté, co se do popředí dostala ropa. Betonové budovy dnes zejí prázdnotou a pomalu se rozpadají. Cesty na ostrov pro veřejnost byly obnoveny teprve 22. dubna 2009. Hašima se objevila i v bondovce Skyfall a od roku 2015 je také na seznamu UNESCO.
