Byl to nejambicióznější hotelový projekt své doby. Místo, kde se bazény plnily šampaňským, v kasinu se točily miliony dolarů a hosty obsluhovaly dívky v kostýmech „zajíčků“. Chorvatský hotel Haludovo na ostrově Krk měl být oázou západního luxusu uprostřed socialistické Jugoslávie. Dnes je z něj betonový skelet, který připomíná spíše scénu z postapokalyptického filmu.
Kdybyste slyšeli příběh Franeho Selaka poprvé, tipovali byste, že jde spíš o fiktivního filmového hrdinu než o reálnou postavu. Vykolejený vlak padající do ledové řeky, pád z letadla, hořící auto, propast — a on pokaždé vyvázl živý. Chorvatský učitel hudby tvrdil, že sedmkrát přežil vlastní smrt. A nakonec ještě vyhrál v loterii. Stalo se to ale doopravdy, nebo je za vším jen jeho bujná fantazie?
Luxusní hotel místo válečné památky? Kontroverzní komplex v centru Bělehradu, za kterým stojí rodina amerického prezidenta Donalda Trumpa, dostal zelenou. Má nahradit budovu jugoslávské armády, která byla poničená během bombardování NATO v roce 1999. Odpůrci novostavby varují, že tím bude zničený "památník utrpení a brutality sil NATO".
Dnes je to přesně třicet let od chvíle, kdy bosenský prezident Alija Izetbegovič, srbský prezident Slobodan Miloševič a chorvatský prezident Franjo Tudjman uzavřeli dohodu, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině. V současnosti se ale o oblasti bývalé Jugoslávie mluví jako o potenciálním ohnisku dalšího konfliktu v Evropě.
Jugoslávský projekt lidového auta se značkou Yugo má pokračování. Jeho budoucí podobu představil v srbské televizi nový majitel práv Aleksandar Bjelić a designér Darko Marčeta.
Bombu do letadla jugoslávské letecké společnosti JAT, které se v lednu 1972 zřítilo poblíž České Kamenice na Děčínsku, umístil jeden z pasažérů, chorvatský nacionalista Josip Senić. Vystoupil při mezipřistání a krátce po atentátu byl zavražděn. S odvoláním na švédskou televizi TV4 to uvedla Česká televize. Při zřícení letadla zemřelo 27 lidí, přežila jedna letuška.
Dobové záběry ukazují, jak pouhých dvacet vteřin zemětřesení nad ránem 26. července 1963 změnilo Skopje, hlavní město Makedonie v bývalé Jugoslávii, ve skrumáž trosek a sutin s tisícovkami mrtvých a zraněných.
Jak to vypadalo za socialismu na československých silnicích, jste se v minulosti na stránkách Aktuálně.cz mohli podívat hned několikrát. Proto v této galerii zamíříme za hranice, do dalších zemí, které tvořily takzvaný východní blok. Jezdila tam docela jiná auta než v Československu, jinak to ale zas tak odlišné nebylo. Přesvědčte se.
Když sochař Agon Qosa finálními tahy dokončuje sochu Tonyho Blaira, myslí na to, co bývalý britský premiér udělal před čtvrt stoletím pro Kosovo. Qosa a další etničtí Albánci v Kosovu zbožňují Blaira za jeho vůdčí roli při bombardování tehdejší Jugoslávie letouny NATO v roce 1999, které zastavilo postup srbských sil a nakonec pomohlo malé balkánské zemi k nezávislosti, napsala agentura Reuters.
V únoru 1984 vypukla v Sarajevu zimní olympiáda, na níž uspěli i českoslovenští sportovci. Město v tehdejší Jugoslávii díky roli pořadatele ožilo a dostalo nový lesk. Olympijský restart však o několik let později zhatilo obléhání Sarajeva, které město změnilo k nepoznání.
Vynalézavý bosenský mechanik Mustafa Čobo se snaží udržet v provozu staré vozy z 80. let, které vyráběla bývalá jugoslávská automobilka Zastava. Do Bosny a Hercegoviny teď za automechanikem, který shromáždil už půl milionu náhradních dílů aut z jejího závodu, přijíždějí majitelé vozů z celého světa.
Na vyšetřování válečných zločinů v zemích bývalé Jugoslávie v 90. letech se podílel i český kriminalista Vladimír Dzuro. Na místo se po třech desetiletích vrátil a s režisérem Viktorem Portelem natočili dokument Vyšetřovatel. Podařilo se jim najít pamětníky konfliktu, mluvili s oběťmi i manželkou prvního dopadeného zločince. "Návrat byl pro pamětníky těžší, než jsem si myslel," přiznává Portel.
"Když z našeho těla odejde život, stane se z nás hmota, která zapáchá, a je to nepříjemný zápach. Ale když potom vyslýcháte poškozené, kteří přišli o své bratry, syny, manžely, manželky, dcery, tak vám předají tu hrůzu z toho, co se jim stalo," říká bývalý vyšetřovatel válečných zločinů v Jugoslávii Vladimír Dzuro. Ti, kdo budou vyšetřovat zločiny na Ukrajině, to podle něj nebudou mít jednoduché.
Výstava v Galerii hlavního města Prahy představuje dílo svérázného chorvatského sochaře Ivana Meštroviče, který patřil k obdivovatelům prvního československého prezidenta.
Na Nový rok 1993 skončilo svoji pouť dějinami Československo. Vznikly dvě nové republiky, jejichž samostatnou existenci ještě půl roku předtím nikdo nepředpokládal.
Jedna z nejznámějších současných popových zpěvaček Dua Lipa získala čestné občanství Albánie. Jak píše agentura AP, Angličance albánského původu ho udělil nový prezident země Bajram Begaj, který se funkce ujal v červenci. Podle něj sedmadvacetiletá držitelka Grammy šíří po světě dobré jméno a povědomí o Albánii.
Pokud fotbalisté Ekvádoru, kteří v Kataru porazili domácí celek a uhráli remízu s Nizozemskem, získají v úterním utkání se Senegalem alespoň bod, budou mít jistotu, že se podruhé v historii probojují do vyřazovací fáze mistrovství světa. Poprvé se přitom mezi elitou objevili teprve před dvaceti lety. Velkou měrou se o jejich vzestup zasadil Jugoslávec Dušan Draskovič.
Novodobí čeští veteráni prošli válkami v Jugoslávii, Perském zálivu, Kosovu, Iráku, Afghánistánu či Mali. Je jich přesně 16 125. Generální sekretář Asociace spolků válečných veteránů Jindřich Sitta hovoří o pohnutkách, proč odcházejí opakovaně do války, ale také o jejich životních zklamáních.
Praporem mírových sil UNPROFOR ve válkou rozvrácené Jugoslávii prošlo počátkem 90. let dva a půl tisíce českých vojáků. Zahynulo jich sedm. Mise se zúčastnili prezidentský kandidát Petr Pavel, exministr Jaroslav Tvrdík či šéf generálního štábu Aleš Opata. Akce položila základy pro vysílání českých jednotek do zahraničí. V říjnu 2022, po 30 letech, převzali vojáci vyznamenání na pražském Vítkově.
Letecká základna u vsi Željava, umístěná uvnitř horského masivu Plješevica a připravená pro 100 letounů MiG-21, byla unikátem, jaký v Evropě téměř nemá obdoby - podobné komplexy se dají najít snad jen ve Švédsku. Před 31 roky ale skoro 60 tun výbušnin vykonalo dílo zkázy a velkolepé podzemní letiště se stalo minulostí.
Hraje v Národním divadle, má za sebou hlavní roli v muzikálu Lazarus i spoluúčast na scénáři představení Bezruký Frantík. Letos ho ve Zlaté kapličce čeká Shakespeare a na Kampě zase inscenace o Martě Kubišové. Přesto Igoru Orozovičovi divadlo nestačilo a s autorskými písněmi vyráží na hudební turné. V rozhovoru mluví o cestách mimo západní civilizaci, environmentálním žalu i srbských kořenech.
Začátek krvavých devadesátých let v bývalé Jugoslávii, největší bitva v Evropě od skončení druhé světové války a především obrovský šok pro kontinent. Přesně před 33 lety skončila bitva o město Vukovar. Jugoslávská armáda, která už v té době hájila zájmy Srbska, v ní po 87 dnech porazila chorvatské jednotky.
Že západní automobilky poskytovaly socialistickým státům licence na výrobu svých vozidel, jsme rozebírali již několikrát. Fiaty z Polska i Sovětského svazu nebo Renaulty a Citroëny z Rumunska jsou nejtypičtějšími příklady. Najdou se ale i zapomenuté licence. Věděli jste třeba, že se sporťáky Alpine dělaly v Bulharsku a Volkswagen Golf v Jugoslávii? Některé zapomenuté licence najdete v galerii.
Při spojení "Fiat východního bloku" asi každého okamžitě napadne žigulík a hned v závěsu maluch alias Polski Fiat 126p. Italská automobilka však nepostavila na nohy jen autoprůmysl v Polsku a Sovětském svazu, ale ještě v jedné ze socialistických zemí. Jugoslávie by bez Fiatu pravděpodobně dlouho mohla na masovější motorizaci zapomenout. Díky němu se totiž zrodila malá Zastava 750.
"Tak to můžeme rovnou po našem, ne?" směje se číšník v restauraci Zov Homolja, jednom z řady balkánských podniků ve vídeňské čtvrti Ottakring. Reaguje tak na objednávku ćevapů a lepinje, jak se zejména v Srbsku a Bosně říká špalíčkům mletého masa zabaleným do nadýchaného bílého chleba. V jídelním lístku totiž najdeme názvy jiné, ovlivněné rakouskou němčinou.
