Při srebrenickém masakru, který začal před 28 lety, zemřelo přes osm tisíc lidí. Každoročně si jej připomínají příbuzní zavražděných. Zločiny spáchala Vojska Republiky srbské pod vedením generála Ratka Mladiče, který byl odsouzen na doživotí. Připomeňte si jeden z nejhorších masakrů v Evropě od druhé světové války na historických fotografiích.
Vláda premiéra Zorana Zaeva slíbili úplnou revizi učebnic. "Nemůžeme dětem vštěpovat nenávist," říká Petar Atanasov, který má na starosti školství.
Ve válce padnou masky, hodně vás naučí, běželi jsme z Jugoslávie za životem, v Česku nás přijali dobře. Lidem se musí pomáhat, za Havla bylo vše jinak, lidé věřili v budoucnost, říká Jelena Silajdžić, ředitelka největšího romského festivalu Khamoro. Dodává, že se na festivalu snaží ukázat, že je romská kultura jako každá jiná, romské hudbě se podle ní nic nevyrovná.
Vojislav Šešelj už strávil ve vazbě 11 let. Nemusí tak nastoupit k výkonu trestu.
Ženy nedostávaly odškodnění a stát je dlouho nepovažoval za válečné oběti, říká chorvatská novinářka a spisovatelka Slavenka Drakulič. Změnila to až kampaň bosenské režisérky Jasmily Žbanič, autorky úspěšného filmu Grbavica, který se tématu věnoval. Z nacionalismu, který je v posledních letech v Evropě na vzestupu, má velké obavy. Zkušenost z bývalé Jugoslávie podle ní ukazuje, že boj s nacionalismem je hodně těžký.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii na začátku příštího roku ukončí svoji činnost. Soud jako jeden z posledních případů řešil odvolání chorvatského generála Slobodana Praljaka. Ten přímo v soudní síni vypil jed. Po několika hodinách zemřel.
Zemřel bývalý generál bosenských Chorvatů Slobodan Praljak. Přímo v soudní místnosti v Haagu spáchal sebevraždu požitím jedu. Voják měl strávit 20 let za mřížemi za válečné zločiny v bývalé Jugoslávii.
Generála Ratka Mladiče ve středu uznal Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii vinným z genocidy ve Srebrenici a zločinů proti lidskosti. Za své činy dostal doživotí. Jako velitel bosenskosrbských jednotek vydal rozkaz k masakru ve Srebrenici.
Kniha Vyšetřovatel s podtitulem Démoni balkánské války a světská spravedlnost, která právě míří do obchodů, nabízí unikátní svědectví českého kriminalisty Vladimíra Dzura, jenž téměř deset let “lovil” válečné zločince v bývalé Jugoslávii. ”Chtěl jsem zachytit příběhy lidí, s nimiž jsem se setkal a kteří se nám často při výsleších se slzami v očích svěřovali s prožitými krutostmi,” říká Dzuro.
Nizozemští vojáci konali protiprávně, když v roce 1995 v obklíčené muslimské enklávě Srebrenica vytlačili ze svého tábora obyvatele, kteří u nich hledali ochranu před bosenskosrbskými jednotkami. Podle agentury Reuters tak v úterý rozhodl odvolací soud. Podle něj Nizozemci nesou část viny za tragický osud Muslimů – jsou odpovědní za smrt asi tří set mužů. Bosenští Srbové při následném masakru zabili zhruba osm tisíc chlapců a mužů.
Zavádět povinné kvóty pro přijímání uprchlíků nemělo smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Hans-Peter Friedrich, bývalý německý ministr vnitra. Každá země by si podle něj měla sama určit, kolik uprchlíků je schopna přijmout. "Podle mě nemá velký smysl, aby tento počet konkrétní zemi nadiktoval Brusel nebo ostatní členské státy. To občané nepochopí," říká Friedrich, který je dnes jedním z místopředsedů poslaneckého klubu Křesťansko-sociální unie Bavorska CSU (sesterská strana CDU kancléřky Angely Merkelové).
Francouzský soud odmítl vydat do Srbska bývalého kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. Zároveň nad ním zrušil soudní dohled a povolil mu návrat do vlasti. Srbsko chce bývalého velitele Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) postavit před soud. Podezírá jej ze spáchání válečných zločinů na civilistech během ozbrojeného povstání v Kosovu v 90. letech.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
Bosenský Srb Ljubiša Beara odsouzený na doživotí za podíl na masakru ve Srebrenici zemřel ve středu ve věku 77 let v berlínské věznici. S odvoláním na německou vězeňskou správu o tom v pátek informovala agentura DPA. Beara patřil k nejužšímu okruhu spolupracovníků bývalého vojenského velitele bosenských Srbů Ratka Mladiče. Odsouzen byl Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii před dvěma lety; ten ho uznal vinným ze "spiknutí se záměrem spáchat genocidu", ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů. Do Berlína ho převezli v říjnu 2015.
Před 75 lety za druhé světové války se československým vojákům podařilo ubránit africký Tobruk. V německo-italském obklíčení vydrželi (spolu s Brity, Australany a Poláky) až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nacistů. "Dokázali to jenom proto, že měli skvělý příklad ve svých otcích – legionářích, skautech nebo sokolech," říká režisér Václav Marhoul. Svůj velkofilm Tobruk o československých vojácích v Africe z roku 2008 konzultoval Marhoul s pětatřiceti tehdejšími "pouštními krysami". Tak jim nacisté nadávali. Posměšný název ale později Čechoslováci s hrdostí převzali.
V Bosně zadrželi šest bývalých bosenskosrbských vojáků a policistů, kteří jsou podezřelí ze spáchání zločinů proti lidskosti a válečných zločinů během války na začátku 90. let minulého století. Podle žalobce zabili více než 60 bosenských Muslimů, včetně 11 dětí, v obci Zaklopača v květnu 1992, uvedl server BalkanInsight. Těla pohřbili do masových hrobů. "Většina ostatků byla nalezena v masovém hrobě v roce 2004. Celkem byly dosud objeveny zbytky těl 54 lidí, po ostatních obětech se i nadále pátrá," dodala prokuratura. Jeden z šesti obžalovaných je rovněž souzen za spoluúčast při masakru v roce 1995 v Srebrenici. Tehdy zahynulo přes 8000 Muslimů.
Kdysi vysoce postavení členové jugoslávské tajné služby si v Německu odsedí doživotí. Oba muži jsou starší než sedmdesát let a soudní proces za jejich přičinění na vraždě chorvatského disidenta trval 33 let. Jejich hlavním motivem byly údajně informace o ilegální činnosti syna jednoho z vůdčích jugoslávských politiků.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve čtvrtek shledal srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby. Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodině za válek v letech 1991-1995. Soudci shledali zmíněné projevy za prokázané, ostatně 61letý Šešelj je ani nepopíral. Dospěli nicméně k závěru, že jejich cílem bylo burcovat srbské bojovníky, nikoli nabádat je ke zločinům.
Karadžič byl odsouzen ke čtyřicetiletému vězení za válečné zločiny včetně genocidy ve Srebrenici. Ani Evropská unie ani tento soud ani mezinárodní společenství po všem, co se stalo v Paříži a v Bruselu, nechápou čemu a komu čelili bosenští Srbové v devadesátých letech, řekl v reakci na zatím nepravomocný rozsudek. Ozvala se také Moskva, podle ní je činnost Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii zpolitizovaná.
Továrnu na výrobu bot na předměstí Vukovaru založil v roce 1931 český podnikatel Jan Antonín Baťa. Po druhé světové válce byla znárodněna. Podnik začal v roce 1976 vyrábět tenisky značky Startas. Ty byly populární po celé Jugoslávii. Během války v Chorvatsku byla továrna poničena. Postupně se ale firma vrací zpět na výsluní. Vsadila na pestrobarevné tenisky.
