Reklama
Reklama

Jugoslávie


Igor Orozovič, herec a zpěvák
Igor Orozovič, herec a zpěvák
Igor Orozovič, herec a zpěvák

Orozovič: Nepomáháme jen Ukrajině, ale i sobě. Když Rusku invaze projde, jsme v háji

Hraje v Národním divadle, má za sebou hlavní roli v muzikálu Lazarus i spoluúčast na scénáři představení Bezruký Frantík. Letos ho ve Zlaté kapličce čeká Shakespeare a na Kampě zase inscenace o Martě Kubišové. Přesto Igoru Orozovičovi divadlo nestačilo a s autorskými písněmi vyráží na hudební turné. V rozhovoru mluví o cestách mimo západní civilizaci, environmentálním žalu i srbských kořenech.

Bulgaralpine
Bulgaralpine
Bulgaralpine

Socialistická auta, o kterých jste nikdy neslyšeli. Bulharská Alpine i jugoslávský VW

Že západní automobilky poskytovaly socialistickým státům licence na výrobu svých vozidel, jsme rozebírali již několikrát. Fiaty z Polska i Sovětského svazu nebo Renaulty a Citroëny z Rumunska jsou nejtypičtějšími příklady. Najdou se ale i zapomenuté licence. Věděli jste třeba, že se sporťáky Alpine dělaly v Bulharsku a Volkswagen Golf v Jugoslávii? Některé zapomenuté licence najdete v galerii.

Reklama
Zastava 750
Zastava 750
Zastava 750

Fiat motorizoval Polsko i Balkán. Zastava 750 vydržela 30 let, teď se dělá elektrická

Při spojení "Fiat východního bloku" asi každého okamžitě napadne žigulík a hned v závěsu maluch alias Polski Fiat 126p. Italská automobilka však nepostavila na nohy jen autoprůmysl v Polsku a Sovětském svazu, ale ještě v jedné ze socialistických zemí. Jugoslávie by bez Fiatu pravděpodobně dlouho mohla na masovější motorizaci zapomenout. Díky němu se totiž zrodila malá Zastava 750.

Vídeň, muslimové, Rakousko
Vídeň, muslimové, Rakousko
Vídeň, muslimové, Rakousko

Vídeň, srdce Balkánu. Bosenští uprchlíci našli v Rakousku domov, teď je migrace potíž

"Tak to můžeme rovnou po našem, ne?" směje se číšník v restauraci Zov Homolja, jednom z řady balkánských podniků ve vídeňské čtvrti Ottakring. Reaguje tak na objednávku ćevapů a lepinje, jak se zejména v Srbsku a Bosně říká špalíčkům mletého masa zabaleným do nadýchaného bílého chleba. V jídelním lístku totiž najdeme názvy jiné, ovlivněné rakouskou němčinou.

bosna, olympiáda, tým, 1992, barcelona
bosna, olympiáda, tým, 1992, barcelona
bosna, olympiáda, tým, 1992, barcelona

Olympiáda ve stínu války. Bosenská atletka trénovala ve strachu z ostřelovačů

Zatímco jinde ve světě se sportovci na olympijské hry připravují za plného soustředění a s veškerým možným úsilím, bosenská běžkyně Mirsada Burićová trénovala za zvuků sirén ohlašujících letecké nálety, vybuchujících granátů a ve strachu z ostřelovačů. "Bývám v ty okamžiky na ulici jediná, takže je jednodušší běžet," popsala Burićová svůj trénink v Sarajevu.

Brijuni
Brijuni
Brijuni

Výlet na Titův ostrov. Maršál u Istrie hostil i Alžbětu II., dodnes tu žije jeho slon

V minulosti ho obývali dinosauři, němečtí mikrobiologové, rakouští magnáti, ale hlavně jugoslávský maršál a socialistický prezident Josip Broz Tito. Na souostroví Brijuni v severním Jadranu hostil přední světové diktátory i nejhezčí herečky své doby. Dědictví jugoslávského prezidenta, který se narodil 7. května před 130 lety, je dodnes zahaleno aurou tajemnosti.

Reklama
Rijeka, chorvatsko, hrvatska, přístav, projekt, jachty, Istrie
Rijeka, chorvatsko, hrvatska, přístav, projekt, jachty, Istrie
Rijeka, chorvatsko, hrvatska, přístav, projekt, jachty, Istrie

Sbohem, těžké časy. Chorvatská Rijeka se chce změnit v nejluxusnější přístav Jadranu

Kdo se vypraví na letní dovolenou do Chorvatska vlakem, má velkou šanci, že se zpět domů bude vracet z nádraží v Rijece. Hodiny před odjezdem se tu zahrádky okolních kaváren plní lidmi v poloplážových oděvech, obtěžkanými zavazadly. Většina se kolem sebe rozhlíží poměrně nejistě - oproti nedalekému pobřeží lemovanému bílými plážemi, stromy a hotely nabízí Rijeka dost odlišný pohled.

Željka Cvijanovičová, Peter Handke
Željka Cvijanovičová, Peter Handke
Željka Cvijanovičová, Peter Handke

Nobelista Handke navštívil Bosnu, jednu cenu mu předal Kusturica

Rakouský spisovatel Peter Handke, předloňský nositel Nobelovy ceny za literaturu, v pátek navštívil Banja Luku, správní středisko bosenské Republiky srbské. Z rukou nejvyšších politických představitelů bosenských Srbů převzal vyznamenání. Podle místních médií byl uvítán jako vysoký státní činitel.

Reklama
Zastava 101/Skala
Zastava 101/Skala
Zastava 101/Skala

Nejprve předběhla dobu, pak beznadějně zastarala. Zastava 101 se vyráběla 37 let

Od 50. let byla Zastava neodmyslitelně spojená s Fiatem. První poválečné modely jugoslávské automobilky nebyly ničím jiným než licenčními italskými vozy. Problémem byla jejich velikost – miniaturní 750 se hodila také akorát do města, dvojice 1300 a 1500 zase spadala do střední třídy. Zastavě chybělo rodinné auto, ideálně navíc co možná nejvíce svébytné. Tak se zrodil stojadin neboli Zastava 101.

Srbský prezident Slobodan Miloševič na kongresu své strany v březnu 1996
Srbský prezident Slobodan Miloševič na kongresu své strany v březnu 1996
Srbský prezident Slobodan Miloševič na kongresu své strany v březnu 1996

Foto: Pád srbského nacionalisty. Miloševiče rozdrtila buldozerová revoluce

Dlouholetý srbský autoritářský a nacionalistický vůdce Slobodan Miloševič působil ve vrcholné politice od 80. let až do roku 2000. Před dvaceti lety v říjnu ale prezident neustál předčasné volby, kterými si chtěl naopak upevnit pozici. Následné mohutné protesty v Bělehradě pak vedly k jeho rezignaci. Připomeňte si poslední dny srbského politika, souzeného kvůli válečným zločinům v Haagu.

Zastava Yugo Florida
Zastava Yugo Florida
Zastava Yugo Florida

Jugoslávský Favorit mířil do USA. Yugo Florida ale doplatilo na válku v Jugoslávii

Na konci 80. let už i východoevropské automobilky pochopily, že místo neustálé modernizace rodinných aut s pohonem zadních kol a mnohdy i motorem vzadu je potřeba přejít na koncepci "vše vpředu", navíc s moderní karoserií hatchback. Tak se zrodily Lada Samara nebo Škoda Favorit. A "vlastního Favorita" chtěla i jugoslávská Zastava. Proto se opět spojila s Fiatem a představila model Florida.

Reklama
Záhřeb 1990, Maksimir
Záhřeb 1990, Maksimir
Záhřeb 1990, Maksimir

Brány Dantova pekla se otevřely na stadionu Maksimir. Stál u nich Šarlatový král

"Do jakého kruhu pekla jsme to teď vstoupili?" Věhlasný jugoslávský sportovní komentátor Boris Mutič nemohl na svém stanovišti věřit svým očím. Nad jarním panoramatem stadionu Maksimir v Záhřebu byl před třiceti lety ve vzduchu cítit dým a výpary slzného plynu. A pod ním zuřila jedna z největších fanouškovských potyček, jaké moderní fotbal zažil.

Foto z návštěvy srbského prezidenta Vučiće na Kosovu.
Foto z návštěvy srbského prezidenta Vučiće na Kosovu.
Foto z návštěvy srbského prezidenta Vučiće na Kosovu.

Dvacet let od bombardování Kosova: Hulákaly sirény, vodu vypínali, vzpomíná Albánec

"Pamatuju si, že jako Albánci jsme do školy museli chodit jenom určitou cestou, jinak nás místní Srbové bili," vzpomíná Florian Qehaja na život v předválečném Kosovu. Když přesně před dvaceti lety, v červnu 1999, skončila operace NATO Spojenecká síla, Kosovo převzaly do správy mezinárodní jednotky. Srbové se museli stáhnout. O devět let později bezmála dvoumilionová republika vyhlásila samostatnost. Smíru mezi oběma státy ale nadále brání pravidelné roztržky.

"America first" je blbost, kritizuje Albrightová Trumpův slogan
"America first" je blbost, kritizuje Albrightová Trumpův slogan
"America first" je blbost, kritizuje Albrightová Trumpův slogan

"Každá doba má svůj fašismus." Demokracie je zranitelná, varovala Albrightová

Madeleine Albrightová v úterý na Pražském hradě zahájila konferenci k výročí události, na které měla jako někdejší ministryně zahraničí USA velkou osobní zásluhu. Projev přednesla přesně v den, kdy Česká republika před dvaceti lety vstoupila do NATO, a potvrdila tím návrat do společenství demokratického Západu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama