Když se řekne globální oteplování, většina z nás si automaticky představí vysoké teploty, sucho a rychlé vypařování. Čínská studie ukazuje, že realita může být složitější. Vědci zjistili, že navzdory rostoucím teplotám mořské hladiny se globální odpařování oceánů v posledním desetiletí mírně snížilo.
Zní to jako bizarní nápad na odvrácení globálního oteplování. Izraelsko-americký start-up Stardust Solutions to ale myslí vážně. Vyvíjí kontroverzní metodu, pomocí které chce odrážet část slunečního záření zpět do vesmíru a snížit tak teplotu planety. První testy plánuje společnost spustit už příští rok. Vědci ale před experimentem varují.
V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí.
Spoluzakladatel Microsoftu a filantrop Bill Gates v minulosti investoval miliardy dolarů do projektů, které měly upozornit na nebezpečí klimatických změn. Ve své nově zveřejněné eseji však svou rétoriku zmírnil a vymezil se vůči "apokalyptickým scénářům" ekologických alarmistů; podle všeho tak přehodnotil svůj postoj ke globálnímu oteplování.
Země se podle nové zprávy více než 160 vědců z celého světa ocitá na prahu katastrofických a možná i nevratných klimatických změn. Studie upozorňuje, že se blížíme k prvnímu z takzvaných „bodů zlomu“, které mohou zásadně proměnit fungování celého planetárního systému.
Spojené státy pohrozily zavedením vízových omezení a sankcí vůči zemím, které podpoří plán předložený agenturou OSN na snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy. Členské státy OSN mají příští týden hlasovat o návrhu rámce pro dosažení uhlíkové neutrality, tzv. net-zero, v mezinárodní lodní dopravě, který předložila Mezinárodní námořní organizace.
V české společnosti podle zjištění agentury STEM rostou pochybnosti o závažnosti klimatické změny. Podíl lidí, kteří jsou o změně klimatu přesvědčeni a podporují kroky k jejímu řešení, za posledních pět let klesl z 34 procent na 28 procent. Respondentů, kteří jsou situací znepokojeni a berou problém vážně, je nyní 15 procent, v roce 2020 jich bylo 22 procent.
Čeští vědci ve skrytém meandru řeky Ohře v severních Čechách našli unikátní populaci užovky stromové. Had, který může dorůstat délky až dvou metrů, je kriticky ohrožený. Ze severních poloh Evropy totiž většinou vymizel. "Užovka nás překvapila genetickou bohatostí," popisuje Petr Kotlík z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR, který se na objevu a výzkumu podílel.
S každou vlnou veder stoupne počet výjezdů záchranek až na dvojnásobek. Spočítali to brněnští vědci. Nejohroženější skupinou jsou podle nich děti a dospívající, největší problém má přitom jižní Morava. Za ní následuje Královéhradecký kraj a Praha. Pojišťovny to stojí zhruba 360 milionů korun navíc. Do budoucna se má situace ještě zhoršovat, zdravotníci by se na to měli podle vědců připravit.
Češi si poslední týdny stěžují na chladné léto. S jejich pocity ale nesouhlasí klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz. „Naopak je teplejší, než by odpovídalo průměru,“ tvrdí.
Slunný jih Evropy bojuje s horky, globální oteplování a vhodné odrůdy ovšem posunují pěstování vinné révy na sever. V budoucnu tak na trh s vínem mohou proniknout i země, ve kterých na něj dosud bylo příliš chladno - například Lotyšsko. Reportér Aktuálně.cz navštívil "vinařství budoucnosti" ležící severozápadně od Rigy, kde mladý zemědělec Ģirts Dzērve něco takového zkouší.
Jižní Evropu zasáhla silná vlna veder. V Itálii, Španělsku, Řecku i v Portugalsku teploty místy překročily hranici 40 stupňů Celsia. Místní úřady vydaly varování před extrémními podmínkami a zvýšeným rizikem požárů. Odborníci spojují rostoucí intenzitu i četnost podobných jevů s klimatickými změnami a upozorňují, že tyto extrémní projevy počasí jsou v jižní Evropě stále častější.
Rybky klauni, které proslavil animovaný film Hledá se Nemo, se naučily vyrovnat se s oteplováním oceánů tím, že zmenší svou velikost. Zjistili to vědci, kteří pozorovali oranžové, pruhované rybky během vlny horka u pobřeží Papuy Nové Guineje. Klauni, kteří se zmenšili, měli větší šanci přežít.
Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
Rok 2024 byl nejteplejším v historii měření. Nad mnohými ostrovy, horami i městy se tak zlověstně vznáší přízrak klimatických změn. V důsledku globálního oteplování proto pravděpodobně příští generace mnohé ze současných klenotů naší planety na vlastní oči nikdy nespatří.
Vybělování korálů zasažených oteplováním oceánů už postihlo přes 80 procent jejich populace, upozornil americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). Masové chřadnutí a postupné odumírání korálových útesů, které představují unikátní a nenahraditelné biotopy, propuklo již na sklonku minulého století, tempo jejich úpadku se však stále zrychluje.
Globální oteplování neznamená jen hledání nových druhů energií či rozvoj cirkulární ekonomiky, ale především posuny na geopolitické mapě. Klimatické změny totiž výrazně přetvářejí pohled na dosud obtížně obyvatelné i málo hospodářsky využívané regiony na severu Ameriky a Eurasie. Hlavně v USA, Kanadě a v Rusku.
Mořské vlny veder, definované jako období abnormálně vysokých teplot oceánů, se v posledních letech staly alarmujícím fenoménem. Nedávná studie odhalila, že v letech 2023–2024 došlo ve srovnání s předchozími roky k nárůstu až 240 procent počtu těchto vln.
Antarktida, známá svými rozsáhlými ledovými plochami, čelí bezprecedentním změnám. Nedávné studie odhalily dramatický pokles rozsahu mořského ledu, což vyvolává obavy vědců a ekologů po celém světě. Tento trend může mít dalekosáhlé důsledky pro globální klima a mořské ekosystémy.
Klimatická změna není jen abstraktním pojmem či vzdálenou hrozbou. Její dopady jsou reálné a mohou mít tragické následky pro obyvatele Evropy. Nedávné studie varují před dramatickým nárůstem úmrtí souvisejících s extrémními teplotami, pokud nebudou přijata účinná opatření.
Letošní leden byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Tmavé znečištěné plochy více pohlcují sluneční záření a absorbují více tepla, což urychluje tání.
Jako hru s časem a válku nervů charakterizuje agentura AP snahu vyjednávačů bohatých a chudých zemí dospět na protahující se klimatické konferenci OSN COP29 v Baku k dohodě. Jedná se o peníze od vyspělých států, které by těm chudším pomohly přizpůsobit se oteplování planety. Konec byl původně stanoven na pátek, ale představitelé států se nedokázali shodnout na hlavních cílech.
"Abychom zastavili změnu klimatu, bude to trvat. Minimálně do té doby se teplota bude zvyšovat a katastrofy a extrémy budou přibývat," říká popularizátor ochrany klimatu Petr Daniš k nedávné studii Oxfordské univerzity o stavu klimatu, dle které jsme vstoupili do kritické fáze. Kolik času před nezvratnou tragédií zbývá? A proč je iluze, že Češi jsou na tom, pokud jde o emise, lépe než třeba Čína?
V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování - takzvanou turistiku poslední příležitosti.
"Toto léto nás upoutávají především bouřky, kterých není více než normálně, ale jsou silné, a často registrujeme také velké pěticentimetrové kroupy, které mají velkou pádovou rychlost a mohou skutečně poškodit zdraví," říká meteoroložka Taťána Míková. V srpnu budou poté pravděpodobně o něco vyšší teploty než v minulých třiceti letech, srážky budou naopak velmi blízko průměru.
