Emise z fosilních paliv, které lidstvo letos vypustí do ovzduší, opět dosáhnou rekordních hodnot. Největším znečišťovatelem je nadále Čína, mohlo by to být ale naposledy, kdy se o asijské velmoci takto mluví. Od příštího roku začnou její emise klesat díky masivnímu využívání obnovitelných energií.
Letošní listopad byl šestým měsícem v řadě, který překonal teplotní rekord a historicky nejteplejší bude i celý letošní rok. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
Rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii měření. Oznámila to v předstihu unijní služba Copernicus po zveřejnění dat za říjen. Ten se stal nejteplejším říjnem v historii měření s průměrnou teplotou vzduchu při povrchu země 15,30 stupně Celsia.
Průměrná globální teplota byla v září ještě výrazněji nad běžnými hodnotami z uplynulých dekád, než tomu bylo v předchozích měsících, upozorňují vědci s odvoláním na dlouhodobé záznamy. Podle prvotních analýz japonské meteorologické služby byl předchozí rekord pro daný měsíc překonán o 0,5 stupně Celsia a odchylka od průměru z let 1991 až 2020 činila skoro 0,9 stupně.
Ačkoli v posledních letech dochází k pokroku, Česko má stále co zlepšovat v plnění klimatických závazků. Ovzduší je sice kvalitnější, v porovnání s ostatními evropskými zeměmi se ale stále nedaří třeba rozvíjet udržitelné zdroje, vyplývá ze statistik. Změnit to mají nové cíle, které bude vláda představovat v příštích měsících. A ty budou ještě přísnější než dosud.
Letos v létě se naměřily vůbec nejvyšší teploty, konkrétně na zemské severní polokouli. Srpen byl nejen nejteplejším srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii, a to po letošním červenci. Rekordně teplé byly také oceány, které pokrývají 71 procent zemského povrchu.
Sucho nám již nepřijde tak extrémní, protože jej zažíváme opakovaně. Krajina a vodní zdroje jsou ale nastavené na klima, jaké bylo dříve, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka. "Většina z nás si pamatuje vývoj počasí maximálně rok nebo dva nazpět," říká ve druhé části rozhovoru o změně klimatu, zemědělství a suchu. Vysvětluje také, proč rakouská krajina snáší nedostatek vláhy lépe než ta česká.
Plantáže kiwi nebo avokáda v českých kotlinách zřejmě neuvidíme, ale klimatická změna do zdejší krajiny výrazně zasahuje už nyní, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu globální změny AV ČR. V rozhovoru mluví i o výhodách oteplování pro české zemědělství, které ale budou jen dočasné. "Navíc potřebujeme, aby se uživila celá světová populace, chceme-li zachovat smír," varuje.
Lesní požáry, lidé kolabující z vedra i nezvykle horké moře. Uplynulý červenec se stal vůbec nejteplejším měsícem v historii měření, a podle vědců dokonce i v dějinách lidstva. Jen ve Spojených státech meteorologové zaznamenali přes tři stovky teplotních rekordů. Ve Phoenixu v Arizoně každý den v měsíci naměřili přes 43 stupňů Celsia. A vědci varují, že bude hůř.
Už za několik let by mohlo zmizet oceánské proudění, jehož součástí je i Golfský proud. Dopady by pak pocítili "úplně všichni lidé na planetě", upozorňují vědci v nové studii. Na některých místech by se zvýšila hladina moře, Evropa by zase čelila výraznějším zimám, které by připomínaly dobu ledovou. Další výzkumníci ale upozorňují na nedostatek dat.
Vlny veder postihující v současné době mnoho částí světa a záplavy v zemích, jako je Jižní Korea, ukazují, že je třeba vyvinout větší úsilí v boji proti klimatickým změnám, uvedl v neděli papež František.
“Málokdo se ptá, jak by to tady mohlo vypadat, kdyby se naplnily ty nejhorší scénáře. Snažíme se společnost uchlácholit tím, že se asi podaří udržet oteplení světa pod 1,5 °C. Pro Česko to ale znamená tři stupně,” říká ředitel Fakt o klimatu Ondřej Přibyla k tomu, že se Česko otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Jsou důsledkem vlny veder, které zažíváme? A co horšího nás čeká?
Jih Evropy zažívá rekordně teplé dny. Vlna veder s názvem Kerberos vyhnala rtuť teploměrů hned v několika oblastech nad 40 stupňů Celsia. Lidé na turistických atrakcích kolabují a Itálie hlásí první úmrtí. Příští týden by ale mohl být ještě teplejší, varují meteorologové.
Letošní červen byl celosvětově nejteplejší v historii měření, oznámila agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Celosvětová průměrná teplota činila 16,51 stupně Celsia, a byla tak o zhruba 0,5 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020.
