Letošní leden byl celosvětově nejteplejším lednem v historii měření. Průměrná teplota vzduchu na povrchu dosáhla 13,23 stupně Celsia, což je o 0,79 stupně více, než činí lednový průměr z let 1991 až 2020, a o 1,75 stupně nad průměrem z předindustriálního období. Informovala o tom meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
Čeští vědci upozorňují na dramatické změny v Antarktidě, tají i vrcholky ledovců, což se dříve nestávalo. Na vině jsou nečistoty, které přináší vítr z odledněných a vyschlých částí a které se na vrcholcích hromadí. Tmavé znečištěné plochy více pohlcují sluneční záření a absorbují více tepla, což urychluje tání.
Jako hru s časem a válku nervů charakterizuje agentura AP snahu vyjednávačů bohatých a chudých zemí dospět na protahující se klimatické konferenci OSN COP29 v Baku k dohodě. Jedná se o peníze od vyspělých států, které by těm chudším pomohly přizpůsobit se oteplování planety. Konec byl původně stanoven na pátek, ale představitelé států se nedokázali shodnout na hlavních cílech.
"Abychom zastavili změnu klimatu, bude to trvat. Minimálně do té doby se teplota bude zvyšovat a katastrofy a extrémy budou přibývat," říká popularizátor ochrany klimatu Petr Daniš k nedávné studii Oxfordské univerzity o stavu klimatu, dle které jsme vstoupili do kritické fáze. Kolik času před nezvratnou tragédií zbývá? A proč je iluze, že Češi jsou na tom, pokud jde o emise, lépe než třeba Čína?
V jednom z největších evropských národních parků v srpnu zahynul americký turista, když se nad ním propadl strop ledové jeskyně. Jeho přítelkyně vyvázla se zraněními. Nehodu, která se odehrála na Islandu, sice nejde přímo spojit se změnou klimatu, ale zvyšující se teploty a ústup ledovců zpopularizovaly novou formu cestování - takzvanou turistiku poslední příležitosti.
"Toto léto nás upoutávají především bouřky, kterých není více než normálně, ale jsou silné, a často registrujeme také velké pěticentimetrové kroupy, které mají velkou pádovou rychlost a mohou skutečně poškodit zdraví," říká meteoroložka Taťána Míková. V srpnu budou poté pravděpodobně o něco vyšší teploty než v minulých třiceti letech, srážky budou naopak velmi blízko průměru.
V teplých letních dnech je poměrně časté, že se objeví bouřka. Většinou začíná slabým deštěm, který se promění na ohromný liják s hromy a blesky. Za několik desítek minut je po všem a ve vzduchu zůstane jen vůně ozónu. V posledních letech se ale stále více objevují extrémní bouřky, které za sebou nechávají zdevastované lesy, elektrické vedení nebo majetek.
Na pobřeží Černé Hory se objevili jedovatí mořští živočichové známí jako ohniví červi. Setkání s nimi může člověku přivodit zdravotní komplikace, uvedla stanice N1. Experti dávají šíření tohoto druhu do souvislosti s oteplováním Jaderského moře.
Současná vlna veder v Indii je nejdelší v historii země, uvedla v pondělí agentura AFP s odvoláním na vedoucího indického meteorologického ústavu. Podle deníku Indian Express v důsledku úpalu nebo úžehu od začátku roku zemřelo již přes 200 lidí. Některé severní části Indie se s teplotami nad 45 stupňů potýkají od poloviny května.
Letošní květen byl nejteplejším pátým měsícem roku v historii měření a dvanáctým měsícem s rekordními teplotami v řadě. Oznámila to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Průměrná květnová teplota u zemského povrchu byla 15,91 stupně Celsia, což je o 0,65 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020.
Lidé po celém světě za posledních 12 měsíců zažili v průměru o 26 dní s abnormálně vysokými teplotami více, než by jich bylo, kdyby počasí neoteplovala člověkem poháněná změna klimatu. Odhaduje to nová studie, na kterou v úterý upozornil deník The New York Times. V některých zemích bylo podle autorů od loňského května i více než 100 extrémně teplých dní, které by bez klimatické změny nenastaly.
Aljaška patří mezi místa s nejkrásnější přírodou na světě. V severním cípu nežije mnoho lidí, je tak možné vidět stovky kilometrů člověkem nedotčené divoké přírody. Přesto právě tady se začaly desítky řek barvit do oranžova. Řeky doslova reznou a vědci se shodují, že za to může lidmi způsobená klimatická změna.
Ostrov Isle de Jean Charles ležící u pobřeží americké Louisiany byl ještě v roce 1955 sedmnáct kilometrů dlouhý a osm kilometrů široký. Dnes má kvůli stoupající hladině oceánu a škodám způsobeným hurikány délku tři kilometry a šířku 400 metrů. Fotografka Sandra Mehlová, oceněná čestným uznáním na soutěži World Press Photo, vypráví svými snímky příběh ostrova i jeho obyvatel, kteří přišli o domovy.
Březen letošního roku byl nejteplejší v historii měření, uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Je to už desátý nejteplejší měsíc v řadě. Průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu v březnu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia.
V brazilských městech je už několik dní nesnesitelné horko, v Riu de Janeiro v neděli naměřili 42 stupňů Celsia. V šestimilionové megapoli panovala o víkendu pocitová teplota 62,3 stupně Celsia, což je nejvíce za deset let měření tohoto ukazatele. Situace je nejhorší v chudinských čtvrtích, kde není žádná zeleň.
Na vlastní oči viděla tající ledovce na Arktidě, Antarktidě i v rovníkových oblastech. Jako polární bioložku ji zajímají především mikroorganismy, které v extrémním prostředí dokážou přežít. Neméně zapáleně ale Marie Šabacká přibližuje, jak klimatické změny mohou dopadat na lidi, kteří na póly ani do tropů nikdy nevyrazili. V rozhovoru vysvětluje, proč Zelená dohoda není hrozba, ale příležitost.
Pokud lidé nebudou v permanentním stresu, jak uplatí hypotéku, permanentku na dopravu nebo vzdělání pro své děti, mohou se zabývat i nadstavbou v podobě ekologického chování.
Světová meteorologická organizace oficiálně potvrdila, že v roce 2023 byla na Zemi naměřena rekordně vysoká globální průměrná teplota, podle jejích propočtů mohla dosáhnout 15,09 stupně Celsia, ovšem při značné nejistotě měření. Organizace to oznámila po vyhodnocení datových řad šesti různých meteorologických ústavů.
Rekordně horké letní dny, vysychání jihoamerické řeky Amazonka, záplavy ve východní Asii nebo tající ledovce. Abnormální přírodní jevy jsou stále běžnější a lidé zjišťují, jak vypadá jimi způsobená změna klimatu. Uplynulý rok ale zaskočil i mnohé odborníky. Stal se dosud nejteplejším rokem v dějinách měření, jak ukazují data.
