Od lajků k bílému koni. Podvodníci mění scénář za pochodu a vysávají účty

Případ, který na anonymizovaných datech zveřejnila Raiffeisenbank, ukazuje varovný trend. To, co začalo jako banální přivýdělek za „lajkování“ videí na sociálních sítích, skončilo škodou přes 560 tisíc korun a trestněprávními komplikacemi pro poškozeného. Podvodníci postupně stupňovali své požadavky: od osobních údajů přes drobné ověřovací poplatky až po nabídku „výhodné“ investice do kryptoměn.

Z oběti se stává spolupachatel

Scénář útoku se v čase vyvíjel. Poté, co oběť poslala vlastní úspory na cizí účty, začali pachatelé zneužívat její bankovnictví jako průchozí místo pro peníze z další trestné činnosti. Člověk se tak nevědomky dostal do role takzvaného bílého koně.

„Případ ukazuje, že dnešní podvod nemusí odpovídat jedinému známému scénáři. Nabídka brigády může během několika dní přejít v investiční podvod a následně ve zneužití účtu k převodům cizích peněz,“ varuje banka. Varovným signálem není jen podezřele vysoký výnos, ale i požadavek na přijímání a následné přeposílání plateb neznámého původu.

Bilance útoků: miliardové škody

Podle dat České bankovní asociace se útoky na klienty tuzemských finančních ústavů dramaticky zintenzivňují. Za prvních sedm měsíců letošního roku vzrostl počet evidovaných útoků o pětinu na více než 62 tisíc případů. Bankám se sice podařilo zablokovat přibližně 81 procent ohrožených prostředků, přesto celková škoda dosáhla rekordní výše.

„Banka může podezřelou transakci zachytit, klienta varovat a nastavovat stále další bezpečnostní bariéry. Poslední rozhodnutí ale často zůstává na člověku, který je právě pod silným psychologickým tlakem,“ vysvětluje tisková mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová s tím, že o podvodech je nutné mluvit napříč generacemi.

Varování před nákupy z Temu: Tyto spotřebiče vám mohou zapálit byt. Nemáte je doma?

Servis

Psychologie silnější než technologie

Banky v rámci prevence často nasazují pokročilé systémy, jako je detekce neobvyklých transakcí, omezení operací během hovoru či kontrolu fyzické blízkosti zařízení přes Bluetooth. Nejslabším článkem však zůstává důvěřivost.

„Nejnebezpečnější není konkrétní technologie, ale schopnost pachatelů získat důvěru a udržet člověka pod tlakem. Často střídají role a oběti nedají čas poradit se s někým dalším,“ upozorňuje Jakub Večerka z Raiffeisenbank. Zdůrazňuje také, že banka ani policie nikdy po telefonu nepožadují převod peněz na „bezpečný účet“.

Pět kroků k zastavení podvodu:

1. Přerušte kontakt. Nenechte se tlačit k okamžitému rozhodnutí.
2. Ověřujte jinou cestou. Zavolejte bance na oficiální číslo z webu.
3. Nepřeposílejte cizí peníze. Může jít o praní špinavých peněz (bílý kůň).
4. Nikomu nesdělujte údaje. PIN, hesla ani kódy do telefonu nepatří.
5. Při pochybnostech volejte bance ihned. Rychlost zvyšuje šanci na záchranu peněz.