Fico podráží spojence. Tisícovka jich přitom právě teď Slovensko chrání
- Na Slovensku v rámci ochrany východního křídla NATO působí hlavně Španělé.
Spojenci vykryli bezpečnostní mezeru i systémy protivzdušné obrany.
Gripeny z Česka už roky střeží slovenské nebe.
Slovenský premiér Robert Fico v uplynulých dnech vyvolal pozdvižení svými výroky, které zpochybňují samotný smysl Severoatlantické aliance. Dočkal se zahraniční kritiky a dostal se do sporu s českým prezidentem Petrem Pavlem. Šéf vlády v Bratislavě přitom opomíjí, že samotné Slovensko na alianční solidaritu spoléhá. K jeho obraně přispívají stovky zahraničních vojáků, cizí zbrojní systémy a letadla od sousedů.
„Nechci, aby Slovensko bylo součástí jakéhokoli vojenského konfliktu kvůli nějakému článku 5. Jako premiér udělám vše pro to, aby Slovensko nebylo nikdy vtaženo do vojenského konfliktu,“ prohlásil Fico minulý týden. Naznačil navíc, že někteří politici mají tendenci maskovat svou neschopnost řešit evropské problémy siláckou rétorikou a chtějí zbytečně hnát vojáky do války. Rusko jako agresora a hrozbu pro Evropu naproti tomu vůbec nezmínil.
Především země na východní výspě NATO jsou na zpochybňování platnosti klíčového článku Washingtonské smlouvy dlouhodobě citlivé. V době, kdy se v Evropě množí dronové útoky a podezřelé sabotáže a země u Baltu otevřeně hovoří o riziku ruských nepřátelských aktivit, jde o zvlášť závažné prohlášení.
Ficova slova popudila mimo jiné českého prezidenta. „Pokud kdokoliv řekne, že je rád za to, že je členem NATO, jinými slovy, že nás NATO chrání, ale zároveň že není ochoten se zapojit v případě, že bude napaden kdokoli jiný, tak nepochopil slovo solidarita,“ reagoval Pavel. To, že jsou s členstvím v alianci spojené nejenom výhody, ale také závazky, připomněl však předsedovi vlády i slovenský prezident Peter Pellegrini.
V Lešti se nacvičuje obrana východu Evropy
Slovensko totiž v tuto chvíli využívá řadu obranných benefitů. Na jeho území působí mnohonárodnostní bojové uskupení NATO, které čítá více než tisíc vojáků. V Lešti poblíž Zvolena se Češi, Španělé, Portugalci, Slovinci a Rumuni připravují na možné hrozby a obranu východní Evropy. Významnou součástí letošního cvičení byla i protivzdušná a protidronová obrana.
„Mnohonárodnostní síly NATO se na Slovensku objevily v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině v roce 2022. A je třeba dodat, že tato přítomnost vychází ze slovenského přání,“ zdůrazňuje expert na obranu Jan Kofroň z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Vysvětluje, že cílem je posílit odstrašení Ruska prostřednictvím jasného signálu o připravenosti bránit východní křídlo aliance a zároveň posílit slovenskou armádu. „Vzhledem k Ficovým výrokům se přirozeně začínají mnozí ptát, proč mají posílat své síly na Slovensko, když premiér Fico dává nepřímo najevo, že on sám by zřejmě velmi váhal s vysláním slovenských sil na pomoc ohrožené zemi,“ poznamenal expert.
Vedoucí zemí skupiny je nyní Španělsko, které do mise vyslalo stovky vojáků, koordinuje její velení, výcvik i logistiku. „Momentálně se tu nachází největší španělský vojenský kontingent mimo naši zemi, téměř 900 vojáků. Tady se zajišťuje bezpečnost Slovenska a Evropy a silná aliance,“ prohlásil v létě na místě španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. V roce 2025 navštívil manévry v Lešti i král Filip VI.
České gripeny pomáhají, než Slovensko plně zapojí své F-16
Nejde pouze o personál, zahraniční vojáci dovezli do Lešti i bojovou techniku. Španělé tam mají mimo jiné italský stíhač tanků Centauro a Portugalci tanky Leopard 2A6. Na začátku léta Portugalci nasadili na Slovensku i drony své domácí výroby. „Máme první prototypy, které prošly testováním v Portugalsku a teď budou odeslané na Slovensko na testování v operačním kontextu,“ sdělil v červnu náčelník generálního štábu portugalské armády Eduardo Mendes Ferrão.
Skupina v Lešti není navíc jediným zahraničním příspěvkem ke slovenské obraně. Češi, Poláci a Maďaři střeží v současnosti vzdušný prostor Slovenska, protože Bratislava k tomu neměla vhodná letadla. V roce 2022 předčasně uzemnila stíhačky MiG-29 a následný rok vyřazená letadla předala Ukrajině.
Už ale obdržela čtrnáct objednaných amerických stíhaček F-16, a tak tato dočasná ochrana nejspíš brzy dospěje ke konci. Vláda navíc tento měsíc schválila objednávku dalších čtyř kusů, aby měly slovenské síly dostatečnou rezervu. Ministr obrany Robert Kaliňák přislíbil, že od konce roku 2027 se tyto F-16 budou účastnit alianční mise NATO Air Policing v Pobaltí.
Kdo ochrání slovenské elektrárny?
Spojenci Bratislavě také vypomohli s protivzdušnou obranou ze země poté, co v roce 2022 předalo svůj systém S-300 Ukrajině. Na Slovensku byly následně rozmístěné čtyři baterie Patriot z Německa, Nizozemska a USA. V následujícím roce byly postupně staženy a nahradil je italský systém Mamba, který zůstal v sousedství Ukrajiny rok.
Když si ho Řím v roce 2024 bral zpátky, tázal se Fico, kdo bude chránit slovenské jaderné elektrárny a další strategické cíle. „Nejdříve darovala předchozí vláda Ukrajině funkční masivní ruský systém protivzdušné obrany S-300. Pak jsme tu měli chvilku americké Patrioty, ty jsou pryč. Nyní odejdou i Italové,“ stěžoval si, aniž by vyjasnil, před kým Slovensko takovou ochranu vlastně potřebuje.
Zcela bez pomoci ale země nezůstala. Už v roce 2023 Berlín trvale daroval Bratislavě dva systémy Mantis krátkého dosahu, které se dají využít proti dronům. „Je to důkaz toho, že se spojenectví Slovensku vyplácí. Společně s naší angažovaností v pomoci Ukrajině nám přináší nespočetné výhody, záruky obrany a ochrany, a jak můžeme vidět dnes, i možnosti posilování našich vlastních schopností,“ uvedl při této příležitosti tehdejší slovenský ministr obrany Martin Sklenár.
Letos Slovensko obdrželo první baterii moderního izraelského systému Barak MX, který zakoupilo. Umístilo ji mezi jaderné elektrárny Mochovce a Jaslovské Bohunice. Všech šest objednaných baterií by mělo mít k dispozici v roce 2030.
