Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Pravomocně to potvrdil odvolací Městský soud v Praze. Omluvu soud hnutí nepřiznal.
Hanns Martin Schleyer byl vysoce postavený německý manažer. A také bývalý nacista, který se prosadil v někdejším protektorátu Čechy a Morava. Právě to se mu přesně před 48 lety stalo osudným. Kvůli své minulosti se stal terčem únosu mladých levicových radikálů, kteří ho chtěli vyměnit za své uvězněné soudruhy.
Pravicový extremista Sven Liebich, známý v Německu svými nenávistnými projevy, nastupuje k výkonu trestu – ovšem nikoli do mužské, ale do ženské věznice. Využil nový zákon o sebeurčení, jenž umožňuje změnu pohlaví pouhým prohlášením. V Německu se takto dá úřední pohlaví změnit prakticky do tří měsíců od podání žádosti. V Česku už také není potřeba chirurgický zákrok, ale existuje podstatný rozdíl.
Extremisté využívají k radikalizaci náctiletých herní platformy, uvedl server The Guardian, který se odvolává na studii publikovanou v časopise Frontiers in Psychology. Podle výzkumníků se hlavně mezi mladými muži snaží šířit krajně pravicové ideologie a zneužívají fakt, že na rozdíl od velkých sociálních sítí na herních fórech nepodléhají takové kontrole.
Počty nezletilých v Evropě, kteří rozšiřují řady teroristů a extremistů, rostou. Na mladé lidi, dokonce i děti, přitom cílí především džihádisté a neonacisté, varuje nedávno vydaná zpráva Europolu. Extremisté z obou hnutí přitom mají velmi podobný profil. A vyskytují se po celém kontinentu, i v Česku.
Česká policie zadržela skupinku mladistvých propagující na sociálních sítích džihádismus a nenávist k menšinám. Dva mladíci se pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu, oznámila ve středu policie. Bezpečnostní odborník Miroslav Mareš přitom upozorňuje na tenkou hranici mezi černým humorem a fanatismem u dospívajících.
Alternativa pro Německo ostře odmítá páteční prohlášení německé kontrarozvědky, že AfD je prokazatelně extremistickou stranou. Vlivné postavy pravicového uskupení, které je druhou nejsilnější stranou v Německu, mluví o zasahování státu do politické soutěže a varují před přechodem Německa od demokracie k autoritářství.
Krajně pravicová skupina saských separatistů plánovala násilné převzetí moci v Německu po kolapsu státu. V rámci příprav cvičili její členové ostrou střelbu na pohraničních střelnicích v Česku a Polsku. Nové informace o propojení s rakouskou neonacistickou scénou zvyšují závažnost případu. Kdo jsou němečtí separatisté, kteří čekají na soudný Den X a převzetí moci nad Německem?
Předčasné parlamentní volby v Německu se blíží a podle analytiků to vypadá, že k moci má nejblíže středopravicová konzervativní unie CDU/CSU. Druhá v průzkumech je AfD. Podle germanistky Zuzany Lizcové je to reakce voličů na silně nezvládnutou imigrační politiku země a hospodářskou krizi, kterou nedokázala předchozí vláda vyřešit. "Těch potíží je celá řada a do té společnosti se to promítá," říká.
Radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, je proto nutné je deportovat i do států, jako jsou Afghánistán a Sýrie. Ve čtvrtek to v projevu k poslancům Spolkového sněmu prohlásil kancléř Olaf Scholz, který tak reagoval na nedávný útok nožem Mannheimu, při kterém žadatel o azyl těžce zranil policistu. Policista následně zraněním podlehl.
Německá civilní kontrarozvědka může vést celou pravicově populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) jako podezřelou z krajně pravicových aktivit. V pondělí o tom rozhodl vrchní správní soud ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, který tak potvrdil rozhodnutí soudu nižší instance. AfD již oznámila, že se obrátí na Spolkový správní soud.
Co stojí za úspěchem čtyřnásobného premiéra Roberta Fica a nástupem populismu? Slovenský antropolog Juraj Buzalka ve své nové knize Postsedláci píše o opomíjeném konzervativním venkově, který dlouhodobě cítí frustraci. Šéf strany Směr i jeho předchůdci podle něj cílí právě na tyto voliče, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Naději vidí v porozumění mezi městem a venkovem.
V českých e-shopech se stále dají koupit předměty s nacistickými symboly, trička odkazující na wehrmacht nebo vlajky spojené s ruskou agresí či slovenským fašismem. Podle odborníka na extremismus je takové zboží na hraně zákona, někdy i za ní. Policie varuje, že pokud nejde o originální historické předměty, může být prodej protiprávní. U dalších symbolů je zase postižitelné jejich veřejné nošení.
Demonstraci Romů proti Ukrajincům v Brně plánovanou na sobotu pořadatelka ve středu odpoledne zrušila. Romové ji chtěli uspořádat poté, co Ukrajinec u brněnské přehrady jednoho z nich bodnul a zraněný v nemocnici zemřel. Aktivista a poloviční Rom Jaroslav Miko ale varuje, že radikální Romové stejně demonstrovat budou. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se cítí být Ukrajinci ohrožení.
Za jakousi menší, českou verzi předloňského útoku na americký Kapitol označuje politoložka Petra Mlejnková úterní potyčku na Městském soudě v Praze. Příznivci dezinformátorky Jany Peterkové, které soud uložil podmínku za šíření poplašné zprávy, se snažili násilím vniknout do jednací síně. Radikálové jsou sebevědomí, zkoušejí, kam až lze zajít, míní expertka na extremismus z Masarykovy univerzity.
V Česku existují lidé, kteří se izolují od zbytku společnosti a podléhají konspiračním teoriím. Radikální aktivisté jako Ladislav Vrabel je díky tomu dokážou snadno oslovit a dostat do ulic. Ukazuje to výroční zpráva ministerstva vnitra o extremismu za rok 2022, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Analýzu bude příští týden projednávat vláda Petra Fialy z ODS.
V Česku vznikla velká skupina, která je nespokojená se společenským uspořádáním a směřováním státu a může ohrozit demokracii v Česku. Uvedlo to ministerstvo vnitra v informační zprávě k vývoji extremistické scény za druhou polovinu roku 2022. Z této skupiny nespokojených občanů se stala relevantní politická síla a je silně ovlivněna konspiračními teoriemi.
Německá policie na začátku prosince zatkla 25 lidí, kteří se měli pokusit o státní převrat. Politolog a odborník na extremismus Jan Charvát v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že něco podobného v Česku nehrozí, protože pořadatelé protivládních protestů ho nejsou schopni zorganizovat. Za větší riziko považuje to, že vzroste podpora pro antisystémové strany, což povede k rozdrolení politické scény.
Vládu nad Německem měl převzít kníže Heinrich XIII. Reuss, představitele spolkové republiky chtěli spiklenci zadržet a soudit. Státní převrat měli zajistit ozbrojenci vedení důstojníkem elitního komanda německé armády. Policie ale plány odhalila a při rozsáhlé razii ve středu ráno zadržela 25 extremistů. Kromě knížete byla v čele i bývalá poslankyně za populistickou Alternativu pro Německo.
Trojnásobný nárůst mandátů v komunálních volbách opoziční SPD oslavuje. Posílila v obcích i ve všech krajských městech. Předsedovi Tomiu Okamurovi může ale čerstvý úspěch uškodit, hrozí, že nad široce rozkročeným hnutím ztratí kontrolu. Konkurence navíc číhá i venku. V senátních volbách bodovali zástupci dezinformační scény, kteří loví mezi stejnými voliči a proti SPD se vymezují.
Přibližně 900 policistů a figurantů ve středu v ulicích pevnostního města Josefov v Jaroměři na Náchodsku nacvičovalo zásahy při demonstracích či pochodech extremistů. Do akce nazvané Josefov 2022 se zapojily antikonfliktní týmy a pořádkové jednotky policie z celé republiky. Jde o největší celorepublikové cvičení za posledních deset let. Unikátní je i tím, že se konalo za běžného provozu.
Klíčový policejní útvar v zemi, Národní centrála proti organizovanému zločinu, se rozdělí. Avizovaný plán získal poslední razítko. Jak zjistilo Aktuálně.cz, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) podepsal rozkaz na vznik nové elitní jednotky. Vyčleněním z centrály vznikne útvar proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. Budovat se začne příští týden, fungovat má od Nového roku.
