Pokud Česko čelí bezpečnostní hrozbě, stojí za ní nepřátelské aktivity cizích mocností. V tomto ohledu představují velké riziko tuzemské strategické projekty v oblasti energetiky či komunikačních technologií, proto je nežádoucí otevřít k nim cestu nedemokratickým režimům. Vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2019, kterou deník Akutálně.cz prostudoval.
Extremistická a xenofobní hnutí v prvním pololetí letošního roku výrazně ovlivnila koronavirová pandemie. Radikálové vystupňovali kritiku Evropské unie a NATO a poukazovali na neschopnost demokratického systému adekvátně reagovat na vzniklou situaci. Xenofobně zaměřené skupiny označily uprchlíky za přenašeče virové nákazy. Vyplývá to ze zprávy o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Evropská komise představila nová pravidla migrace a azylu. Premiérovi Andreji Babišovi se jistě zase nebudou líbit, ale než opět začne s blokováním, měl by nejprve říct, co vlastně chce.
Trest vězení žádá slovenský prokurátor pro předsedu krajně pravicové opoziční strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotlebu v procesu, ve kterém Kotleba čelí obžalobě v souvislosti s rozdáváním šeků s údajně extremistickou symbolikou. Žalobce tak učinil při své pondělní závěrečné řeči před soudem první instance.
Kandidaturu thaiboxera Ondřeje Hutníka v krajských volbách za Trikolóru propagoval šéf hnutí Václav Klaus ml. V den, kdy se Hutník fotil na Facebook Trikolóry, zveřejnil svůj hudební klip zakladatel hnutí Národní odpor, které BIS označila za neonacistický. "Čechy Čechům," zní ve videu, v němž s ním účinkuje právě Hutník. Další známá postava extremistické scény za hnutí přímo kandiduje.
Soud na Novém Zélandu podle agentur poslal atentátníka z Christchurche na doživotí do vězení bez možnosti podmínečného propuštění. Stal se prvním člověkem v této zemi odsouzeným k takovému trestu. Australský pravicový extremista Brenton Tarrant loni na jaře při útocích na dvě mešity zastřelil 51 lidí, dalších 50 utrpělo zranění. Šlo o nejhorší násilný čin, jaký Nový Zéland kdy zažil.
Policisté obvinili kvůli rasistickému článku o tragickém požáru v Bohumíně a dalším činům jednačtyřicetiletého muže z extremismu. Muž je vyšetřován na svobodě a hrozí mu tříletý pobyt ve vězení. Využil svého práva, nevypovídá a podal si stížnost proti zahájení trestního stíhání.
Šíření nenávisti v loňském roce přestalo být doménou tradičních extremistů, doplnily je populistické xenofobní skupiny a dezinformační média, píše ministerstvo vnitra ve zprávě o projevech extremismu za rok 2019. Tradiční pravicová scéna byla podle něj xenofobními uskupeními zcela zastíněna. Jednoznačně jim dominovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamury.
Před více než rokem zemřel Walter Lübcke, komunální politik z vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU). Někdo ho zavraždil přímo u něj doma. Nyní začal sledovaný proces se dvěma muži: neonacistou Stephenem Ernstem obžalovaným z vraždy a jeho údajným pomocníkem Markusem H. Pokud se prokáže jejich vina, půjde o první obdobný čin v dějinách spolkové republiky.
Policisté z odboru extremismu a terorismu zasahovali v knihkupectví Naše vojsko v Praze na Smíchově. Zásah souvisí s podaným trestním oznámením kvůli prodeji kalendáře s nacistickými vůdci. Zároveň proběhl v Brně zásah proti lidem, kteří stojí za nakladatelstvím Guidemedia. To v minulosti vydalo například knihu Jedovatá houba nacistického spisovatele Ernsta Hiemera.
Federace židovských obcí zaznamenala v loňském roce zhruba 700 případů antisemitismu, dvojnásobně víc než o rok dříve. Asi 95 procent tvořily protižidovské projevy na internetu - články, příspěvky na sociálních sítích, anonymní komentáře a diskusní příspěvky. Nárůst incidentů však nemusí znamenat, že se v Česku zhoršily protižidovské nálady, zlepšily se totiž metody sběru i hodnocení dat.
Celkem až 143 miliony korun ročně by mohlo ministerstvo obrany podporovat spolky, které budou zlepšovat dovednosti lidí využitelné v případě ohrožení státu. Stát chce využít jejich často dobře organizovanou členskou základnu s materiálním a odborným zázemím. Návrh už schválila vláda. Bezpečnostní informační služba však varuje, že podporu by mohly zneužít i extremistické skupiny.
Už po loňském útoku na synagogu ve městě Halle se německá vláda rozhodla zakročit proti pravicovému extremismu a rasismu. Tuto středu zveřejnila návrh zákona, který se týká internetu i antisemitských činů. Ten samý den rasismem motivovaný střelec ve městě Hanau zabil devět lidí, svou matku a nakonec i sebe.
V Česku se ve druhém pololetí loňského roku dále zvyšovala intenzita nenávistných projevů. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté. Anarchisté a komunisté naopak procházejí obdobím stagnace a nedaří se jim oslovit veřejnost. Rozšířilo se také spektrum lidí, kterým jsou zasílány urážky a výhrůžky.
Thomas Kemmerich byl v pořadí třetím zemským premiérem německých Svobodných demokratů a zároveň prvním, který v úřadu vydržel méně než den. Politika původem do čela vlády v Durynsku zvolili ve středu poslanci jeho liberální strany společně s křesťanskými demokraty (CDU) kancléřky Angely Merkelové a zástupci pravicově radikální Alternativy pro Německo (AfD).
Štěpení v krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD) pokračuje. V úterý oznámila svůj rozchod s partají Verena Hartmannová, výrazná poslankyně z východu Německa. Hartmannová je už pátou členkou parlamentu, která stranu za poslední dva roky opustila.
Organizací The Base (v překladu Základna) se dlouhodobě zabývá protiteroristická jednotka v americké kontrarozvědce FBI. Podle vyšetřovatelů je "rasově motivovaná, násilná a extremistická". Její členové usilují o "urychlení pádu vlády Spojených států, vyvolání rasové války a založení bílého etnického státu". Nyní britská média odhalila, kdo extremisty na dálku řídí.
"Je to útěk směrem k ochraně mé rodiny i úřadu," vysvětlil Arnd Focke, dnes již bývalý starosta malé obce Estorf na severu Německa, proč se na konci loňského roku rozhodl vzdát úřadu. Nechtěl dál snášet osočování, výhružné dopisy i kresby hákového kříže, které se mu opakovaně objevovaly na autě. Další němečtí starostové se ale chtějí útokům aktivně bránit a žádají o zbrojní průkazy.
