Německá policie na začátku prosince zatkla 25 lidí, kteří se měli pokusit o státní převrat. Politolog a odborník na extremismus Jan Charvát v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že něco podobného v Česku nehrozí, protože pořadatelé protivládních protestů ho nejsou schopni zorganizovat. Za větší riziko považuje to, že vzroste podpora pro antisystémové strany, což povede k rozdrolení politické scény.
Vládu nad Německem měl převzít kníže Heinrich XIII. Reuss, představitele spolkové republiky chtěli spiklenci zadržet a soudit. Státní převrat měli zajistit ozbrojenci vedení důstojníkem elitního komanda německé armády. Policie ale plány odhalila a při rozsáhlé razii ve středu ráno zadržela 25 extremistů. Kromě knížete byla v čele i bývalá poslankyně za populistickou Alternativu pro Německo.
Trojnásobný nárůst mandátů v komunálních volbách opoziční SPD oslavuje. Posílila v obcích i ve všech krajských městech. Předsedovi Tomiu Okamurovi může ale čerstvý úspěch uškodit, hrozí, že nad široce rozkročeným hnutím ztratí kontrolu. Konkurence navíc číhá i venku. V senátních volbách bodovali zástupci dezinformační scény, kteří loví mezi stejnými voliči a proti SPD se vymezují.
Přibližně 900 policistů a figurantů ve středu v ulicích pevnostního města Josefov v Jaroměři na Náchodsku nacvičovalo zásahy při demonstracích či pochodech extremistů. Do akce nazvané Josefov 2022 se zapojily antikonfliktní týmy a pořádkové jednotky policie z celé republiky. Jde o největší celorepublikové cvičení za posledních deset let. Unikátní je i tím, že se konalo za běžného provozu.
Klíčový policejní útvar v zemi, Národní centrála proti organizovanému zločinu, se rozdělí. Avizovaný plán získal poslední razítko. Jak zjistilo Aktuálně.cz, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) podepsal rozkaz na vznik nové elitní jednotky. Vyčleněním z centrály vznikne útvar proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě. Budovat se začne příští týden, fungovat má od Nového roku.
Na podzim může zdražování, válka na Ukrajině nebo případný návrat epidemie koronaviru radikalizovat část společnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na politický extremismus Jan Charvát. Tvrdí, že je v Česku až 20 procent lidí, kteří nejsou spokojení s tím, kam se země po roce 1989 vydala. Místo abychom jim naslouchali, je však odsuzujeme a označujeme za komunisty, říká Charvát.
Plukovník Jiří Mazánek řídí Národní centrálu proti organizovanému zločinu téměř čtyři roky. Jde o nejdůležitější policejní útvar v zemi, jenž vyšetřuje nejzávažnější hospodářské, extremistické nebo kybernetické kauzy. Mazánek při příležitosti vydání výroční zprávy o činnosti centrály v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o kauze Vrbětice, trendech v ruské mafii v Česku nebo o extremismu na internetu.
Že je nemožné, aby teroristický útok připravovaly děti základní školou povinné? Aby vyráběly výbušniny a šířily návody, jak je zkonstruovat? Aby nutily druhé k násilí? Bohužel terorismus, nacionalismus, rasismus a další formy extremismu poslední dobou intenzivně regeneruje právě nábor těch nejmladších, dětí ve věku kolem deseti let. Jak jinak než online.
Michal Kraft je jedním z asistentů poslance Jaroslava Foldyny z SPD. Je také pravomocně odsouzený za trestný čin z nenávisti. Kvůli tomu je jediným člověkem s přímou vazbou na parlamentní politiku, kterého ministerstvo vnitra výslovně zmiňuje ve zprávě o extremismu za loňský rok. Analýzu ve středu schválila vláda Petra Fialy z ODS. Aktuálně.cz ji prostudovalo.
To, jak Rusko udělalo z ukrajinského pluku Azov strašáka a zneužívá ho k propagandě, je do značné míry směšné už jen kvůli tomu, že tato jednotka čítá jen přibližně tisícovku členů, míní analytik Michal Lebduška z Asociace pro mezinárodní otázky. V posledních letech se podle něj Azov očistil od extremistických členů a nyní se řadí k elitním jednotkám ukrajinské národní gardy.
Antivaxerská scéna se stále těsněji propojuje s nejtemnějšími proudy politického okraje. Vláda rezignovala na prosazování svých vlastních pravidel. Každodenní realitu začíná formovat právo bezohlednějšího.
Výhružky tehdejšímu ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi, slovní útoky na pracovníky hygieniky i úder pěstí prodavačce za to, že chtěla po zákazníkovi, aby si nasadil respirátor. V posledních týdnech také konflikty v restauracích či službách kvůli kontrole bezinfekčnosti nebo demonstrace proti protiepidemickým opatřením. Odborníci upozorňují, že část české společnosti se může radikalizovat.
Německá policie zabránila ozbrojeným členům německé krajně pravicové skupiny v tom, aby blokovali migranty překračující hranice země s Polskem. Více než pět desítek extremistů bylo vyzbrojeno pepřovými spreji, bajonetem, mačetou a obušky. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti v Česku v loňském roce schválila v pondělí vláda. Zpráva uvádí, že nejvýznamnějším uskupením s dominujícími "xenofobními a vyhroceně nacionalistickými prvky" zůstalo hnutí SPD Tomia Okamury. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl Okamurovy výtky, že resort zprávu využívá k politickému boji, dělá to podle něj naopak šéf SPD.
Extremistická scéna a skupiny, jejichž ústředním tématem je šíření xenofobních myšlenek, v loňském roce ovlivnila pandemií nemoci covid-19. Vyplývá to ze zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti na území Česka ministerstva vnitra, kterou v pondělí projedná vláda. Příznivci těchto subjektů podle ministerstva často kritizovali vládní opatření proti šíření koronaviru a přejímali dezinformace.
Moskevský soud ve středu podle očekávání vyhověl žádosti prokuratury a označil fondy a štáby spojené s vězněným opozičníkem Alexejem Navalným za extremistické organizace. Verdiktem vstoupil zároveň v platnost zákaz jejich činnosti. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na sdělení tiskové služby soudu.
Policie ukončila vyšetřování případu prodeje propagačních předmětů s nacistickou tematikou v nakladatelství Naše Vojsko a podala návrh na obžalobu, sdělil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Kriminalisté ve věci obvinili jednoho člověka a firmu z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a z výtržnictví.
Turecké bezpečnostní orgány zadržely při prosincových raziích ve 33 městech a provinciích 267 lidí podezřelých ze spojení s teroristickými organizacemi. Je mezi nimi také 161 cizinců, informovala 2. ledna agentura Anadolu.
