Americké a izraelské údery na Írán způsobily největší dopravní chaos od pandemie covidu, píše list The Guardian. Velká letiště na Arabském poloostrově, včetně letiště v Dubaji, které je nejrušnějším mezinárodním uzlem na světě, jsou již třetím dnem mimo provoz. Tak dlouhé uzavření vzdušného prostoru, včetně uzavření tří hlavních tranzitních uzlů v Perském zálivu, je podle listu bezprecedentní.
Lety po celém Blízkém východě byly zrušeny. To narušilo tisíce spojů a paralyzovalo leteckou dopravu. Podle údajů platformy FlightAware bylo v sobotu zrušeno téměř 2800 letů a v neděli 3156.
Vzdušný prostor nad Íránem, Irákem, Kuvajtem, Izraelem, Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty a Katarem byl v pondělí stále prakticky prázdný, uvedl web pro sledování letů Flightradar24.
V pondělí ráno bylo zrušeno 1239 letů. Arabské letecké společnosti, včetně Emirates sídlících v Dubaji, Etihad Airways se sídlem v Abú Zabí nebo Qatar Airways v Dauhá dohromady zrušily stovky letů.
Rušení letů se však netýká pouze Blízkého východu, někteří cestující uvázli na trase od Bali po Frankfurt. Dopravci podle The Guardian rušili lety v celém regionu. Společnost Air India v neděli zrušila lety z Dillí či Bombaje do Evropy a Severní Ameriky.
"Není způsob, jak tuto situaci cestujícím ulehčit. V nadcházejících dnech byste se měli připravit na zpoždění nebo zrušení letů na základě toho, jak se tyto útoky budou vyvíjet. Doufejme, že skončí," upozornil podle britského listu analytik cestovního ruchu Henry Harteveldt ze společnosti Atmosphere Research Group.
Jednou z možností, jak se z oblasti dostat, jsou soukromé tryskáče. Cena za cestu z Rijádu do Evropy se pohybuje okolo 350.000 dolarů (přes osm milionů Kč).
Perský záliv je také důležitou křižovatkou pro leteckou nákladní dopravu, což spolu s narušenou námořní dopravou vytváří další tlak na obchodní trasy.
Uzavření vzdušného prostoru na Blízkém východě nutí letecké společnosti využívat omezené letové koridory, přičemž boje mezi Pákistánem a Afghánistánem představují další bezpečnostní riziko, uvedl Ian Petchenik, ředitel komunikace společnosti Flightradar24. "Riziko dlouhodobého narušení provozu je z hlediska komerčního letectví hlavním problémem," řekl Petchenik.
Statisíce cestujících kvůli americkým a izraelským úderům na Írán uvázly na letištích a čekají na repatriační lety. Z Letiště Praha v pondělí aerolinie zrušily 17 letů do zemí na Blízkém východě. Zároveň z Prahy ráno odletěly dva repatriační lety pro Čechy, kteří se v regionu nacházejí.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Svět je na prahu nebezpečného zlomu, varuje Amnesty International
Amnesty International (AI) upozornila, že mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Uvedla to v úterý zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025. Zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.
ŽIVĚ Vance se chystá do Pákistánu vyjednávat o konci války
Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.
ŽIVĚ Ministři EU se mají setkat v Lucemburku, doufají ve schválení protiruských sankcí
Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.
Tim Cook po 15 letech končí v roli šéfa Applu. Míří do čela představenstva
Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Společnost Apple to oznámila v noci na úterek s tím, že Cook se stane předsedou představenstva.
„Teď už držím basu.“ Ministr za SPD řekl, jak to bylo s jeho „otočkou“
Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.