


Těžba uhlí v České republice v loňském roce i přes budoucí plánovaný útlum vzrostla. V lomech a dolech se vytěžilo asi 25,6 milionu tun hnědého a černého uhlí, což bylo meziročně o přibližně dvě procenta více.

Produkci táhla tradičně těžba hnědého uhlí, které tvořilo 95 procent vytěženého nerostu. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). V současnosti se v ČR těží už jen hnědé uhlí, těžba v posledním černouhelném dolu ČSM na Karvinsku na začátku února definitivně skončila.
Hnědého uhlí se loni vytěžilo 24,3 milionu tun, meziročně o 2,5 procenta více. Produkce rostla především v první polovině roku. Většina se využila jako průmyslové uhlí. Klíčová ložiska hnědého uhlí jsou v Česku v Podkrušnohoří v okolí Mostu, Chomutova a Teplic. Nejvýznamnější lokality jsou lomy ČSA a Bílina. Těžba hnědého uhlí pokračuje také na Sokolovsku.
V posledním tuzemském černouhelném dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku horníci v loňském roce vyrubali 1,28 milionu tun černého uhlí. Meziročně to bylo asi o pět procent méně. Většinu, konkrétně 781.000 tun, tvořilo koksovatelné uhlí, které může být využíváno na výrobu koksu a následně například k výrobě surového železa. Výrazně ubylo uhlí pro energetické účely.
Spolu s poklesem těžby černého uhlí klesla i výroba koksu. Loni činila zhruba 1,36 milionu tun, což bylo oproti předloňsku o zhruba 1,5 procenta méně.
Těžba černého uhlí se v Česku v minulých týdnech po více než 200 letech definitivně uzavřela. Symbolický poslední vozík s uhlím z hloubky 1300 metrů dolu ČSM vyjel 4. února.
I po ukončení těžby zůstávají ve Slezsku stále miliardy tun nevytěženého černého uhlí, jejich vytěžení by ale podle expertů bylo mimořádně technicky i ekonomicky náročné.
V současné době se tak v ČR těží už jen hnědé uhlí, které se dobývá povrchově v několika lomech v severozápadních Čechách. Také tato těžba by ale za pár let měla rovněž skončit.
Loni se tak přerušil dlouhodobý propad tuzemské těžby uhlí. V předchozích letech těžba prudce klesala, například předloni těžaři zaznamenali meziroční pokles produkce o 17 procent. Těžba dlouhodobě klesala v souvislosti s plánem státu na odklon od spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách do roku 2033. Energetické firmy počítají s ještě dřívějším termínem.






Amnesty International (AI) upozornila, že mocné státy, korporace a hnutí odmítající lidská práva útočí na multilateralismus, mezinárodní řád i lidská práva. Uvedla to v úterý zveřejněné zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2025. Zároveň varovala před nástupem světového systému založeného na dominanci, beztrestnosti a zisku.



Americký viceprezident J. D. Vance má v úterý odletět do pákistánské metropole Islámábádu, aby tam s íránskou delegací vedl jednání o možném ukončení války. V noci na úterek to s odvoláním na své zdroje napsal portál Axios. Válku, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu, pozastavilo dvoutýdenní příměří, které vyprší v noci na čtvrtek SELČ.



Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou v úterý v Lucemburku jednat o ruské agresi proti Ukrajině. Na úvod se s nimi prostřednictvím videokonference spojí jejich ukrajinský protějšek Andrij Sybiha, který jim poskytne informace o aktuální situaci v zemi a o nejnaléhavějších potřebách Ukrajiny. Za Česko se jednání zúčastní ministr Petr Macinka.



Tim Cook po 15 letech opustí post generálního ředitele americké technologické společnosti Apple, od 1. září ho vystřídá John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Společnost Apple to oznámila v noci na úterek s tím, že Cook se stane předsedou představenstva.



Armádu čeká dramatická expanze – o více než 10 tisíc mužů. Kde je vzít? Ministr obrany Jaromír Zůna odmítá úvahy o jakékoliv formě základní vojenské služby. „Já jsem konskripční armádu zažil. A to není levná věc ani to není řešení všeho,“ říká ministr obrany Jaromír Zůna. Připravuje ale obnovení vojenských kateder, ovšem na dobrovolné bázi.