Nemocnice chtějí vyrábět radioaktivní léky, potřebují však změnu zákona

Některé nemocnice si chtějí samy vyrábět radioaktivní léky a látky pro diagnostiku, takzvaná radiofarmaka. Pro to by ale podle vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) byla potřeba změna legislativy. Její případné úpravy se budou v pondělí odpoledne projednávat na jednání, které svolal premiér Andrej Babiš (ANO) na úřad vlády.

„Budeme řešit to, jak umožnit některým pracovištím, která o to stojí a která jsou na to připravena, tu in-house výrobu,“ uvedl ministr. Zařízení, která musí mít i licenci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k nakládání se zdroji ionizujícího záření, využívají radiofarmaka k léčbě či diagnostickým vyšetřením.

Do pacientova krevního oběhu se při nich vstříkne malé množství radioaktivního materiálu, které je přitahované ke specifickým tkáním a orgánům v těle, například nádorům.

Při svém rozpadu radioaktivní látka produkuje záření viditelné speciálním přístrojem. Kromě zobrazení polohy nádorů se vyšetření využívá také v neurologii, například pro diagnózu epilepsie nebo Alzheimerovy choroby, nebo kardiologii pro měření průtoku krve, stavu srdce nebo odhalení zánětů. Radiofarmaka jsou určená také k léčbě některých druhů rakoviny, například prostaty, štítné žlázy či metastáz kostí. Podle údajů SÚKL jich je schválených 70, dostupných na českém trhu je 37.

Od roku 2022 je pro použití v EU schválený například lék pluvicto firmy Novartis na rakovinu prostaty, na jehož vývoji se podílela česká vědkyně Martina Benešová Schärfer. Aplikují ho například v Masarykově onkologickém ústavu v Brně, Fakultní nemocnici v Motole nebo krajské nemocnici v Liberci.

Funguje na bázi radioaktivního lutecia-177, které cílí pouze na buňky nádoru, které ozáří, ale na rozdíl od chemoterapie nepoškozuje ostatní buňky. Ze zdravotního pojištění zatím léčba podle dat SÚKL hrazená není, pacienti ji mohou získat na výjimku, pokud pro ně není vhodná žádná jiná léčba.

Čeští vědci pracují také na vývoji dalších radiofarmak. Akademie věd nedávno informovala o výzkumu radionuklidu aktinia-225, který by se mohl využívat pro léčbu malých nádorů a mikrometastáz.

Vojtěch: Když to dělají Němci, proč ne my

Zařízení, která by chtěla léky vyrábět sama, potřebují podle ministra certifikát Státního ústavu pro kontrolu léčiv. „Nefunguje to pro komerční využití, ani to nemůže nahradit registrované léčivé přípravky, ale mohou být v některých specifických oblastech využita pro léčbu nebo diagnostiku pacienta,“ řekl Vojtěch.

Jako příklad nemocnice, která by o to měla zájem, Vojtěch uvedl Fakultní nemocnici Olomouc. Premiér Babiš minulý týden mluvil o tom, že by se mohla zapojit i Fakultní nemocnice Plzeň.

„Musíme dát návrh zákona, aby si nemocnice mohly vyrábět tyto léky, které pomáhají k diagnostice, ale i k terapii. Když to mohou dělat v Německu, proč bychom to nemohli dělat my,“ uvedl Babiš při její návštěvě. „Když se to u nás bude vyrábět, tak bychom to mohli exportovat a má to i nějakou návratnost. Takže je to i velice ekonomicky zajímavé,“ dodal.

Premiér se k tématu léčby rakoviny a konkrétně radiofarmak vyjadřuje opakovaně už od svého předchozího působení v čele vlády, navrhoval například stavbu Národního onologického institutu ve vinohradské nemocnici. O léku pluvicto a problémech s jeho proplacením nemocnicí mluvil Babiš hned ve svém prvním projevu po sečtení volebních výsledků loni v říjnu.