Stát špatně spočítal platy soudců, bude je zřejmě muset dorovnat

Na chybu při stanovení platové základny, od které se odvíjejí platy soudců, upozornily brněnské soudy už před dvěma lety. O rozhodnutí soudu informovaly Lidové noviny.

Ministryni Válkovou verdikt překvapil. „Já jsem samozřejmě pro to zamezit zbytečným řízením, kdy by jednotliví soudci podávali žaloby a ještě by narůstaly náklady, pokud by si vzali právní zastupování,“ řekla ministryně novinářům.

„Z tohoto hlediska doufám, že se najdou v rozpočtu, který ale budu muset řešit s panem ministrem financí (Andrejem Babišem), prostředky, které v případě, že nedojde k nějakému neobvyklému zvratu, umožní této situaci čelit zákonným způsobem. To znamená vyplatit ten rozdíl mezi tím, co soudci obdrželi a tím, co obdržet měli,“ dodala Válková. Nejprve však čeká na stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a vyjádření ekonomického a právního odboru svého resortu.

Ministerstvo zahrnulo i částečné úvazky

ČSÚ pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. MPSV údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž.

Nejvyšší soud se podle neoficiálních informací přiklonil k logickému výkladu, že pro účely stanovení platové základny nelze míchat „hrušky s jablky“, tedy plné a částečné úvazky. Proto zamítl dovolání státu zastoupeného v řízení Okresním soudem Brno-venkov. Právě tam působí soudkyně, jejíž žaloba se stala „pilotním sporem“. Podala ji už v roce 2011, a to nikoliv jen kvůli zjištěné statistické chybě, ale také kvůli dalším platovým restrikcím.

Soud už jeden doplatek přiznal

Městský soud v Brně se nejprve z jejího podnětu obrátil na Ústavní soud, který v srpnu 2011 zrušil platovou základnu soudců, která na daný rok fixně činila 54 005 korun. Potom se městský soud žalobou znovu zabýval, rozdělil ji do několika řízení a ženě přiznal za sporné období doplatek 45 700 korun. Krajský soud v Brně pak částku snížil na 10 600 kvůli odlišné úvaze o časové působnosti nálezu Ústavního soudu.

Nejvyšší soud nyní vrátil soudkyni částku v původní výši. Dovolání totiž podal nejen stát, ale i soudkyně, jež nesouhlasila se snížením sumy. Soudy všech stupňů se však shodly na tom, že ministerstvo pracovalo s nesprávným údajem ČSÚ.

Chybný výpočet se dotýká kromě soudců i platů zákonodárců či předsedů významných státních úřadů. Například poslanci by tak mohli mít podle deníku měsíčně více téměř o pět tisíc korun, ministři o sedm tisíc a prezident či předseda Ústavního soudu o třináct tisíc korun. Soudci jako jediní z dotčených neměli od roku 2011 zmrazené platy, takže se mohou domáhat doplatku mzdy i zpětně, uvádí deník.