Sobotka: Uzavření balkánské migrační trasy je stále naléhavější

Lídři evropské osmadvacítky se shodují, že Turecko musí do 1. června plně uplatňovat dohodu o zpětném přijímání uprchlíků a do té doby zastavit nebo významně omezit jejich příliv do Evropy. Ankara tuto možnost „začala zkoumat“, podle tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglu by se opatření mohlo týkat například Maročanů, Pákistánců nebo Afghánců. O migrační krizi se bude opět jednat na summitu Evropské unie a Turecka, který dnes začíná v Bruselu.

Předběžná diplomatická jednání sice naznačila možnost shody v řadě požadavků, a to jak ze strany Turecka, tak EU, ale země V4 dál trvají na uplatnění takzvaného plánu B. „Naléhavost uzavření migrační trasy západním Balkánem roste,“ prohlásil Bohuslav Sobotka navzdory tomu, že za prvořadý úkol stále považuje ochranu vnější schengenské hranice.

O potřebě uzavřít migrantům balkánskou cestu hodlá na summitu hovořit se svými protějšky. „Česká republika chce mluvit nejenom o tom, jak funguje dohoda s Tureckem, ale také o potřebě uzavřít balkánskou cestu migrace. Tak, abychom vyslali jasný signál. Jednak k těm, kteří obchodují s lidmi a vytvářejí nereálné naděje, co všechno uprchlíky v Evropě čeká, jednak k uprchlíkům samotným,“ řekl Sobotka.

Plán B, tedy uzavření severní řecké hranice, podle něho už fakticky spustilo Rakousko, když ohlásilo tvrdou regulaci migrace. Český premiér zdůrazňuje i nutnost pomoci Řecku. Pod ní si představuje zvýšený tlak na Turecko, aby konečně přijímalo zpět z Řecka uprchlíky, kteří nemají nárok na azyl. Dodává k tomu, že ač Řecko neplní podmínky Schengenu, nemělo by být ze schengenského prostoru vyloučeno.

Evropská komise ve zprávě zveřejněné před jednáním v Bruselu konstatovala, že Turecko již pokročilo v plnění listopadové dohody s EU. I ta má vést k omezení pohybu uprchlíků do Evropy.