


Odolnost společnosti se stává klíčovým prvkem odstrašení i obrany a nelze ji budovat izolovaně v jedné instituci, ale napříč státem, ekonomikou i občanskou společností. Na alianční konferenci CASE26 to v úterý řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil na to, že hranice mezi mírem, krizí a konfliktem se stírá a protivníci stále častěji působí pod prahem otevřené války.

Podle Řehky se bezpečnostní prostředí v Evropě zásadně změnilo, což ukázala ruská válka proti Ukrajině. Připomněl, že varováním byla už ruská anexe Krymu v roce 2014, po níž následovaly kybernetické útoky, sabotáž, dezinformační kampaně či nátlak prostřednictvím energií. Tyto kroky podle něj dokazují, že protivníci se dnes už nespoléhají na klasické vojenské střety, ale snaží se oslabit státy dlouhodobě a systematicky.
Odolnost proto podle něj není doplňkem obrany, ale její nedílnou součástí. Nestačí mít silné ozbrojené síly, důležité je i fungování institucí, infrastruktury a celé společnosti.
„Žádné ministerstvo ani vojenské velitelství ji nemůže vybudovat samo,“ uvedl Řehka. Klíčová je podle něj připravenost v době před krizí a schopnost spolupráce mezi státní správou, armádou i civilní sférou.
Řehka zdůraznil význam civilní připravenosti a civilně-vojenské spolupráce, které musí být součástí plánování i výcviku. V případě krize je podle něj pozdě začít budovat vazby mezi institucemi. Upozornil také na význam důvěry veřejnosti, která patří k nejdůležitějším faktorům odolnosti. Společnost, která věří svým institucím, je podle něj méně zranitelná a lépe zvládá tlak.
Jako příklad Řehka zmínil Ukrajinu, která podle něj vedle vojenské obrany prokázala i vysokou míru společenské odolnosti, fungování institucí a zapojení obyvatel. To je podle něj klíčové i pro další státy.
Odolnost podle Řehky nevzniká v okamžiku krize, ale musí se systematicky budovat předem. Pokud se to podaří, budou státy nejen silnější, ale i důvěryhodnější a hůře zastrašitelné, dodal.
„Protože odolnost nespočívá jen v tom ustát šok. Jde o schopnost se přizpůsobit, reagovat a zotavit se, a zároveň zajistit, aby společnost dál fungovala,“ řekl Řehka.



Obhájce trofeje Paris St. Germain v úvodním semifinále fotbalové Ligy mistrů přestřílel doma Bayern Mnichov 5:4. Bitva dvou gigantů nabídla zápas s nejvíce góly v této fázi soutěže. Za vítězný tým, který vedl už 5:2, se dvakrát trefili Chviča Kvaracchelija a Ousmane Dembélé.



V roce 2019 zachraňovaly Pardubice hokejovou extraligu v baráži, o rok později mířily možná k přímému sestupu. V té době vstoupil do klubu miliardář Petr Dědek, aby tradiční značku zachránil. Povedlo se, a hned poté zahájil Dědek strmý výstup nahoru. Jenže si prožil několik hořkých zklamání. Titul slaví po šesti letech.



Spojené státy nemohou nadále diktovat svou politiku ostatním zemím, prohlásil mluvčí íránského ministerstva obrany Rezá Talajíník, kterého podle agentury AFP citovala státní televize. "Spojené státy již nejsou v pozici, aby diktovaly svou politiku nezávislým národům," prohlásil Talajíník a dodal, že Washington musí upustit od svých "nelegálních a iracionálních požadavků".



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý na síti X kritizoval Izrael za přijímání ruských lodí s obilím z okupovaných částí Ukrajiny. Zdůraznil, že nákup kradeného zboží je v každé normální zemi zločinem a že izraelské úřady nemohou nevědět, jaké lodě a s jakým nákladem do izraelských přístavů připlouvají. Izraelský ministr zahraničí obvinění ukrajinského prezidenta Zelenského odmítá.



Pardubičtí fanoušci milují jeho energii na ledě a příkladnou bojovnost. Zároveň vnímají silný životní příběh útočníka, kterému kvůli kokainu na večírku skoro skončila hokejová kariéra. Jan Mandát se z vlastního dna odrazil, a zřejmě i proto si s extraligovým pohárem nad hlavou užil možná nejhlasitější ovace.