„Stojí to miliony, tyhle výlety.“ Babiš zatrhnul Vystrčilovi letadlo na Tchaj-wan, má důvod

Šéf horní komory plánuje návštěvu asijského ostrova na přelomu května a června společně s podnikatelskou delegací. Babišova vláda ale cestu značně zkomplikovala. Premiér míní, že kabinet chce dělat „pragmatickou, nikoliv hodnotovou zahraniční politiku“, která údajně nic nepřinesla a naopak poškodila české firmy. Tím se opřel jak do předsedy Senátu Vystrčila, tak do bývalé hlavy Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Ta v minulosti rovněž navštívila Tchaj-wan.

Související

Vláda neposkytne předsedovi Senátu letoun k cestě na Tchaj-wan, potvrdil Babiš

„Stojí to miliony, tyhle výlety. Tak jsem jenom řekl, že jsme panu Vystrčilovi neschválili oficiální vládní armádní letadlo na ten výlet na Tchaj-wan. My nebudeme dělat stejnou politiku jak Pekarová a Vystrčil, kteří zničili byznys našich firem v Číně. Čínští turisté nechodí, investice nejsou žádné,“ postěžoval si Babiš.

Podle něj se tyto aktivity dvou nejvyšších ústavních činitelů odrazily ve zrušení čínských investic a turistiky v Česku. Premiér doporučil Vystrčilovi cestovat komerční linkou. „Co nám přinesly cesty paní Pekarové a pana Vystrčila na Tchaj-wan? To, že Tchaj-wan staví fabriku na čipy v Německu místo u nás, a to, že naše firmy přišly o obchody s Čínou,“ zopakoval pak předseda vlády na své facebookové stránce.

Babišova obhajoba „pragmatické zahraniční politiky“ má totiž několik zásadních děr. Podle oficiálních dat, která už v minulosti zveřejnila vládní agentura CzechInvest, byl co do počtu otevřených pracovních míst a objemu investovaných peněz výrazně štědřejší Tchaj-wan, nikoliv Čína, třebaže je stále významným obchodním partnerem na úrovni importu.

Je malý ostrůvek lepším investorem?

Do roku 2021 se výše přímých tchajwanských investic pohybovala okolo 18 miliard korun, zatímco Čína vložila do ČR zhruba 12 miliard korun. Ostrovní národ pak u nás vytvořil 24 tisíc pracovních míst, v případě Pekingu se mluví o čtyřikrát menší cifře.

Odlišná čísla s jinou přepočtovou metodikou ukázal projekt fDi Markets, který sleduje nové přeshraniční investice bez fúzí a akvizic. Podle něj byl objem peněz vesměs srovnatelný – Čína měla na kontě 24 miliard korun, Tchaj-wan ovšem investoval o miliardu více.

Související

29:51

„Říkám mu Péťo.“ Zůna se zná s prezidentem od školy. Hovoří i o „cenzurovaném“ videu

Je namístě připomenout, že předseda Senátu navštívil ostrov na konci srpna roku 2020. Jeho cesta se nemohla tak rychle promítnout do slabších investic ze strany Čínské lidové republiky. Naopak se potvrdilo, že ze stamiliardových slibů, které zmiňoval již bývalý prezident Miloš Zeman v roce 2016 po návštěvě jeho čínského protějška Si Ťin-pchinga v Praze, nakonec nepřišlo téměř nic. Investice tudíž byly slabé už před první českou politickou návštěvou Tchaj-peje.

Čipový velikán v Česku

Navíc se zdá, že obchodní a kulturní výměna s ostrovem, který Čína považuje za svou provincii, posílila zájem Tchajwanců rozvíjet nejen byznysové vztahy. V roce 2023 se otevřela první přímá linka do Tchaj-peje pod hlavičkou China Airlines. Letos přibyl další spoj z Prahy, tentokrát v barvách dopravce Starlux. Stížnost premiéra na „hodnotovou politiku, která nic nepřinesla“, pak mimoděk korunovalo otevření nového výzkumného centra v Brně. A ne ledajakého.

Tchajwanský investor Jmem Technology totiž otevřel svou vůbec první pobočku v Evropě. Díky tomu se české univerzity budou dále podílet na vývoji pokročilých čipových technologií, a to s podporou tchajwanské vlády. Nyní fungují také další dvě čipová centra ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a ČVUT. Největší investicí Tchaj-wanu v Česku je nicméně výrobce elektronických součástek Foxconn CZ se závody v Pardubicích a Kutné Hoře.

A co se týče fabriky na čipy v Drážďanech za deset miliard eur, která dělá předsedovi vlády nemalé vrásky na čele, o jejím osudu se rozhodlo už v roce 2021 poté, co si tchajwanský technologický gigant TSMC podal ruku se Saskem a přijal i německou finanční spoluúčast ve výši pěti miliard eur. Cesta tehdejší předsedkyně dolní komory Pekarové Adamové tak na výsledek jednání o továrně nemohla mít žádný vliv.

Související

Jaké jsou nejvyšší platy ve veřejné správě? První místo překvapí

Sama několikrát zdůraznila, že Česko o to neusilovalo a ani nejspíše nemohlo konkurovat „německému Silicon Valley“ na polovodiče, který tam už fungoval několik let s veškerým zázemím. I přesto z něj ale Česká republika profituje, a to skrze Ústecký kraj a místní dodavatelské řetězce.

Msta, nebo strach o cestu do Číny?

O co tedy Babišovi přesně jde v případě neschváleného armádního letounu pro Vystrčila? Spor má hned několik vrstev. Předně se premiér chystá do Číny, kam už dlouho nezavítala žádná česká politická špička, a slibuje si od toho vřelejší vztahy s asijským ekonomickým hegemonem. Ostatně i Jan Zahradil, bývalý europoslanec za ODS a nynější poradce šéfa diplomacie Petra Macinky (Motoristé sobě), opakovaně avizoval „konec havlovské zahraniční politiky“ a návštěv Tchaj-wanu.

Druhá vrstva vytanula na povrch už v březnu, kdy jeho kabinet přijal usnesení ohledně cest ústavních činitelů. Změna, díky níž o použití armádních letounů rozhoduje výhradně vláda, prý měla umožnit rychlejší a operativnější rozhodování v případě krizí, tehdy tedy v souvislosti s repatriačními lety z Blízkého východu.

První komplikaci zažil prezident Petr Pavel v Pobaltí, kdy místo plánovaného přeletu z Rigy do Vilniusu musel zvolit přepravu po zemi. U předsedy Senátu ovšem neschválení letounu nesouvisí se žádnou krizovou situací, navenek tak střet kvůli letadlům vypadá jako forma politické msty. Už samotný fakt, že by jeden z největších ústavních činitelů přiletěl komerční linkou na protokolárně významnou návštěvu, působí totiž rozpačitě – a to pro obě strany.

Související

Turkův úředník „s dlouhými chapadly“. Kdo je Martin Kocanda, otec náctiletého „génia“

„Obzvlášť u asijských nebo jinak vzdálených zemí, kam se jezdí s veškerou pompou a doprovodnými slavnostními rituály, pak podobná situace naráží na nepochopení z hostitelské strany. Přílet linkou by pochopitelně snižoval význam samotné návštěvy. U evropských zemí by se nad tím asi nikdo nepozastavil,“ vysvětlil redakci Aktuálně.cz bývalý tiskový tajemník předsedkyně Pekarové Adamové a protokolář Martin Churavý.

Je třeba zmínit, že šéf Senátu v roce 2020 rovněž využil komerční linky při své návštěvě Tchaj-wanu. Rozhodnutí ale souviselo s covidovými opatřeními – vládní letoun by totiž musel při cestě do Asie několikrát přistát a natankovat, zpravidla v Egyptě a Indii. Koronavirové restrikce během technických mezipřistání by tak návštěvu na druhé straně zeměkoule značně zkomplikovaly. Dnes je situace jiná.

Nezapomeňme na „špiona“

Poslední a neméně důležitý důvod, proč premiér tolik usiluje o lepší vztahy s Čínou na úkor silného investora v podobě Tchaj-wanu, je podle webu Neovlivní i jeho vlastní byznysový zájem. „Babiš v Číně sám podnikal, čínské banky také poskytly obří úvěry Agrofertu,“ uvedla Sabina Slonková ve svém textu, proč chce předseda vlády v Pekingu narovnávat vztahy.

Takový plán ale do jisté míry koliduje s varováním Bezpečnostní informační služby (BIS). Ta ve svých výročních zprávách opakovaně zmiňuje Čínu jako bezpečnostní riziko, které zasahuje nejen do oblasti kyberšpionáže, ale také do ekonomického či akademického prostředí.

Bezpečnostní informační služba také v polovině letošního ledna uvedla, že policie zadržela člověka podezřelého z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Byl obviněn z neoprávněné činnosti pro cizí moc, přičemž měl podle týdeníku Respekt shromažďovat kompromitující materiály na politiky, kteří mimo jiné navštívili Tchaj-wan – tedy na Markétu Pekarovou Adamovou a Miloše Vystrčila.

Motoristé nepředvedli nic, jen kopou. Macinka brečí o pozornost. Poslechněte si nový díl Politické šikany: