Politici nás přehlíží, říká předseda Rady vysokých škol

Vysoká škola - ilustrační foto

Vysoká škola - ilustrační foto • Zdroj: Vysoka skola ekonomicka

ČTK

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Akademické prostředí má dlouhodobě pocit, že vysoké školy jsou stranou zájmu politické reprezentace. Řekl to předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Stát se každoročně snaží snížit výdaje na jejich činnost, dodal. Akademici společně s ministerstvem školství každoročně dosahují alespoň meziročního zachování rozpočtu ve stejné výši, ale podfinancování tuzemského vysokého školství to neřeší, upozornil.

„Ten pocit máme dlouhodobě. Vždycky se ve volebních programech objevuje, že je vysoké školství a výzkum priorita v zájmu ekonomického a sociálního rozvoje země, ale když se podíváme na reálné činy, tak se nic neděje,“ řekl Fischer.

Vzhledem k demografickému vývoji počet studentů vysokých škol od roku 2010 klesá. Ani v akademickém roce 2015/2016, jehož slavnostní zahájení se dnes koná v Českých Budějovicích, se tento trend nezmění. Návrhy na meziroční snížení rozpočtu bývají vysvětlovány právě klesajícím počtem vysokoškoláků, ale akademici oponují, že zvýšení částky na jednoho studenta přispívá ke zvýšení kvality.

V minulosti se navíc škrtalo, i když počet studentů rostl. „Každoročně je snaha o dramatické snížení snížení výdajů, každoročně se bouříme a každoročně se nám zatím daří vybojovat zachování v absolutních číslech,“ poznamenal Fischer.

Dorovnání rozpočtu

Pro rok 2016 hrozil vysokým školám pokles rozpočtu z 21,5 na 20,2 miliardy korun. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) ale slíbila, že vysokým školám rozpočet dorovná. „Z pohledu tohoto rozpočtu je to zřejmě maximum možného, ale k optimálnímu stavu to má daleko. Dlouhodobě upozorňujeme, že problém s podfinancováním vysokých škol to nevyřeší,“ doplnil Fischer.

Případné škrty by podle něj nejvíce postihly regionální vysoké školy, kde by mohly ohrozit kvalitu výuky. Tyto vysoké školy se snaží poskytovat profesně orientované vzdělávání více zaměřené na praxi, ačkoliv ještě není v české legislativě ukotveno. Současný systém financování se značným vlivem vědecké činnosti více svědčí velkým školám výzkumného typu. „Nejedná se o problém několika konkrétních škol, ale o problém systémový,“ poznamenal Fischer.

Představitelé VŠ také čekají na novelu vysokoškolského zákona, kterou ještě za exministra Marcela Chládka (ČSSD) v březnu schválila vláda. V Poslanecké sněmovně se ale její cesta zadrhla. V červnu ji školský výbor kvůli výměně na ministerském postu odložil na polovinu září, v září na 15. října. „Tyhle průtahy nejsou dobré ani zdravé. Neprospívá to akademické obci, která se neustále připravuje na změny,“ komentoval to Fischer.

K novele už se sešla celá řada pozměňovacích návrhů. Fischer ale věří, že navrhovanou kompromisní variantu poslanci zásadně nezmění. „Rok jsme jednali a seděli nad jednotlivými paragrafy, abychom viděli, jak spolu ladí. Doufám, že se to nezkazí v této fázi legislativního procesu,“ řekl.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu