Pod služební zákon bude spadat přes 69 tisíc úředníků
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Materiál nazvaný druhá systemizace míst rozděluje místa na úřadech na ta, která budou podléhat služebnímu zákonu, a na ta, na která se bude dál vztahovat zákoník práce. Pod zákoníkem práce zůstaly činnosti jako řidiči, uklízečky, údržbáři nebo kuchaři, a politické funkce, jež budou vykonávat političtí náměstci. Těchto míst bude od příštího roku celkem 7055.
Úředníci spadají pod služební zákon od 1. července, kdy bylo v Česku 68 091 služebních míst a 7055 míst pracovních. Od příštího roku se celkový počet zaměstnanců na státních úřadech zvýší o 923. Nové pracovníky bude mít většina ministerstev a úřadů, které pod ně spadají. Největší počet pracovníků se zvýší na ministerstvu financí a jejich úřadech, a to o 377 na 17 754. Pokles o 170 na 22 646 zaměstnanců naopak zaznamená ministerstvo práce a jeho úřady.
Vládní návrh má jeden problematický bod, který se týká toho, zda pod služební zákon bude spadat předseda a místopředsedové Energetického regulačního (ERÚ). S tím totiž nesouhlasí šéfka ERÚ Alena Vitásková. Vláda tak bude vybírat ze dvou možností - buď zůstane pod zákoníkem práce nebo bude její místo převedeno pod služební zákon.
Systematizace služebních míst si všímá i průměrných platů. Nejvyšší průměrné mzdy podle podkladu pro vládu mají na ministerstvech pro místní rozvoj a financí, a to 44 762 korun a 44 575 korun. Nejnižší průměrné platy jsou naopak na ministerstvech zahraničních věcí a spravedlnosti, a to 32 205 a 33 782 korun.
