Vzpoura horkých hlav v Kaliningradu a ruské tanky v Pobaltí. Litva nacvičuje krizové scénáře
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Kaliningrad se stává vážnou třecí plochou mezi Ruskem a NATO.
Někteří představitelé Západu tvrdí, že exkláva je nyní vojensky slabá.
Rusko na místě buduje radar s velkým dosahem.
Ruská exkláva Kaliningrad se v poslední době dostala do centra pozornosti. Moskva se bojí, že představuje slabé místo v případném konfliktu s NATO. Alianční země u Baltského moře se připravují na všemožné vývoje situace a pořádají manévry u citlivého území. V Litvě aktuálně simulovali scénář krize v Královci, v němž se ho zmocní zastánci tvrdé linie.
Analytici a bývalí diplomaté z celé Evropy minulý týden na ISM University of Management and Economics v Kaunasu nastiňovali několik variant krize v Kaliningradu. Jedna z nich předpokládala, že v exklávě propukne převrat a vzbouřenci zajmou gubernátora jako rukojmí. Naplánují vyslání tanků a vojáků do sousední Litvy s cílem přimět Moskvu k tvrdšímu postoji vůči Evropě a NATO a rozpoutat válečný konflikt.
Místo ruských hrozeb hledání slabin
Britský expert na východní Evropu a spoluautor simulace Edward Lucas zdůraznil, že jedním z hlavních cílů bylo poukázat na ruské slabiny. „Scénáře, v nichž NATO nečinně přihlíží a nic nedělá, zatímco ruské síly vstupují do pobaltských států, jsou nesmysl,“ řekl Sky News, která získala exkluzivní přístup na akci.
„Tyto země vidí a slyší věci, které my ne. Jsou velmi ostražité, připravené a bojovaly by jako šílené. Mají tady spojence, kteří jsou nachystaní válčit od první minuty, a Vladimir Putin to velmi dobře ví,“ je optimistický Lucas. „Myslím si tedy, že je důležité se na to podívat z druhé strany a nemluvit ani tak moc o vojenské hrozbě ze strany Ruska, ale o skutečném jádru věci, kterým je zranitelnost Kaliningradu,“ zdůraznil.
Ostrůvek Ruska v NATO je vysoce militarizovaný. Odborník ale podotýká, že kvůli válce na Ukrajině odtud byla značná část sil a zbraní přesunuta na frontu. Území s milionem obyvatel je tak podle něj nyní mnohem hůře bránitelné.
Ukrajincům by pomohl přesun ruských sil do exklávy
Nejde o první spojeneckou aktivitu z poslední doby, která zkoumá možnosti Rusů na kdysi německém území. V srpnu se desítky letadel členských států NATO zapojily do neohlášené operace ve vzdušném prostoru kolem Kaliningradu, která demonstrovala kapacitu narušit rádiové spojení exklávy a schopnosti její protivzdušné obrany v případě konfliktu.
V září pak polský ministr zahraničí Radosław Sikorski navrhl, že by spojenci mohli pořádat cvičení blízko ruské výspy, aby ulevili Ukrajině. „Byl jsem před třemi týdny na polské základně v Lotyšsku, máme tam tanky a na druhé straně nejsou žádní vojáci. Bedlivě monitorujeme kaliningradskou exklávu a nemají tam skoro žádné jednotky,“ prohlásil Sikorski na konferenci v Kyjevě.
„Navrhuji, abychom na naší straně cvičili tak agresivně, že si prezident Vladimir Putin nebude jistý, co chceme provést, a bude muset stáhnout síly z Ukrajiny,“ dodal.
Vilnius minulý týden prodloužil posílení ostrahy hranice s Kaliningradem. Nasazení vojáků na pomoc pohraniční stráži souviselo s obavou, že Kreml po zářijových parlamentních volbách vyhlásí mobilizaci a Rusové začnou utíkat ze země. Riziko podle Litvy zatím nepominulo a zvýšená ostraha potrvá až do poloviny listopadu.
Nácvik scénářů je eskalace, tvrdí Rusko
Rusko vnímá situaci kolem Kaliningradu velmi citlivě. Svědčí o tom nedávná Putinova slova, že je Moskva připravená využít všechny druhy zbraní k jeho obraně. Moskva navíc poslala NATO varovný dokument, v němž předestřela ochotu nasadit jaderné zbraně, pokud se aliance pokusí Kaliningrad odříznout.
Několik ruských ambasád v Evropě k tomu obvinilo Západ z eskalace situace prostřednictvím vojenských cvičení a přípravy scénářů, které zahrnují Kaliningrad. NATO odvětilo, že žádné z jeho cvičení nepředstavuje pro ruské území hrozbu. Evropské vlády naopak na základě podezřelých dronových útoků, sabotáží, narušování vzdušného prostoru a dalších incidentů obviňují ze záměrného stupňování napětí Kreml.
Tento týden média informovala o výstavbě velkého radaru v kaliningradském Gvardějsku. Údajně dokáže detekovat letadla a rakety na vzdálenost až tří tisíc kilometrů. Oblast pokrytí tak může zahrnovat Německo, Francii a Británii. Podle zpráv finské technologické společnosti Iceye má Rusko v regionu už dvacítku radarových zařízení a staví další především k monitoringu provozu v Baltském moři.
Časová tíseň a špatný odhad situace
Experti nejsou zajedno v tom, nakolik je třeba brát ruské výroky o jaderných zbraních vážně a jak Moskva aktuální dění kolem Kaliningradu skutečně čte. Někteří míní, že se v Rusku ke slovu možná stále více dostávají zastánci tvrdé linie. Ti volají po ostřejší reakci na západní pomoc Ukrajině, zabavování lodí, manévry NATO u Kaliningradu a zároveň nejspíš zveličují hrozby.
Další se obávají zejména rizika nezáměrného vypuknutí konfliktu v důsledku nějakého incidentu a špatného hodnocení situace. „Pokud mám obavy týkající se Ruska, tak jde o to, že je nepovažuji za moc profesionální. Myslím si, že jejich schopnost přepočítávat se je obrovská,“ varoval už dříve pro litevskou televizi britský generál Gwyn Jenkins.
Nebezpečí zbrklé reakce by navíc umocňovala časová tíseň. Západní analytici se totiž shodují v tom, že pokud se napětí v regionu vyhrotí a Kreml se například pokusí obsadit Suvalský koridor, bude nejdůležitější reagovat rychle. „Největším poznatkem, který si odnáším, je význam času. Důležitost toho, aby se věci dělaly velmi rychle a koordinovaně,“ uvedla někdejší mluvčí NATO Oana Lungescuová, která se litevské simulace účastnila.
„Klíčovým faktorem by nebyla nutně vojenská síla Ruska ve srovnání s NATO, nýbrž rychlost politického rozhodování. Moskva by se mohla pokusit vytvořit stav hotové věci během několika hodin či dnů, zatímco vlády členských států NATO by musely koordinovat svou reakci a vyhodnotit riziko širší eskalace,“ varoval ve své analýze i ukrajinský analytik Petro Oleščuk. Jaderné hrozby tak podle něj mohou Kremlu sloužit k paralýze aliance, která se bude bát přijímat rozhodnutí.
