Okamurovu stížnost Ústavní soud zřejmě zamítne
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Pokud soudci připravují veřejné vyhlášení, je evidentní, že stížnost neodmítli bez věcného projednání, například pro zjevnou neopodstatněnost nebo neoprávněnost navrhovatele. V tom případě by totiž rozhodli jen usnesením, které netřeba vyhlašovat veřejně. Na druhou stranu je nepravděpodobné, že by soudci plně vyhověli Okamurovým návrhům na zrušení části Ústavy a prováděcího zákona k přímé volbě.
Kdyby soudci skutečně uvažovali o zásahu do právní úpravy přímé volby, potřebovali by více času. Museli by přerušit řízení o ústavní stížnosti a vyžádat si vyjádření Poslanecké sněmovny a Senátu. Podle dostupných informací to neudělali. Na vyjádření mívají obě komory parlamentu obvykle 30 dní.
Vše tak nasvědčuje tomu, že soud Okamurovu stížnost sice věcně projednal, ale nakonec ji zamítne. Návrhy na legislativní změny budou takzvaně sdílet osud stížnosti. I pokud však soud Okamurův podnět zamítne, může do nálezu zapracovat řadu výhrad vůči právní úpravě přímé volby, které by zákonodárce nabádaly ke změně norem. Podobné apely nejsou v nálezech Ústavního soudu výjimečné.
Už v pátek soudci odmítli Okamurův návrh na odklad hlasování. Generální sekretář Tomáš Langášek tehdy novinářům sdělil, že se volby uskuteční v řádném termínu, podle současné právní úpravy a bez účasti Okamury.
Senátor a neregistrovaný kandidát na prezidenta Okamura žádal soudce o vypuštění ústavní podmínky 50 tisíc podpisů pro nezávislé uchazeče o post prezidenta a zrušení několika pasáží v prováděcím zákoně k přímé volbě. V něm zpochybnil dva paragrafy, které upravují náležitosti kandidátních listin a podmínky jejich registrace. Popisují například způsob kontroly podpisů v peticích. Dále navrhl zrušit dvoudenní lhůtu pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí vnitra o registraci kandidáta.
Soudcem zpravodajem v Okamurově kauze je předseda soudu Pavel Rychetský. Loni opakovaně kritizoval spěch při schvalování prováděcího zákona a vyjádřil pochybnosti o vhodnosti a ústavnosti některých bodů v právní úpravě přímé volby.
