ODS chce změnu stanov, části strany i vedení

ilustrační foto

ilustrační foto • Zdroj: E15 Michael Tomes

Pavel Otto

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Občanští demokraté se pustili do diskuze o výrazné změně stranických stanov, která by zajistila větší akceschopnost výkonné rady. Debata je poměrně vypjatá, neboť změna by ovlivnila politickou sílu jednotlivých krajských organizací.

Mezi straníky zároveň zuří tichá válka o to, zda bude jejich letošní podzimní kongres volební. Spekuluje se, že případná volba nových místopředsedů by mohla vyústit až ve výměnu šéfa největší vládní strany a premiéra Petra Nečase. „Výkonná rada má nyní šest desítek členů, v minulosti jich bylo něco přes dvacet. Tolik by jich podle mého názoru měla mít i dnes,“ řekl deníku E15 šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Vnitrostranická diskuze o změně stanov má skončit tento měsíc. Pokud bude většina regionů pro, vznikne širší stranické grémium, tedy republiková rada. „Podobně to funguje i v jiných stranách. Republiková rada by delegovala své členy na základě krajského principu a také reflexí výsledků parlamentních voleb v tom kterém regionu,“ vysvětlil Stanjura.

Předseda poslanecké frakce míní, že hlavním tématem kongresu bude právě změna stanov. V souvislosti s úvahami exministra životního prostředí a jednoho z místopředsedů ODS Pavla Drobila o odchodu z politiky se ale začalo spekulovat o volbě jeho nástupce. Drobil je oslaben kauzou Státního fondu životního prostředí, vyšetřuje ho policie.

Nečasovi přitom nejsou příliš velkou oporou ani další členové nejužšího vedení. Například s Pavlem Blažkem z Brna, který se během jarní koaliční krize přikláněl k odchodu VV z vlády a jednání s opoziční ČSSD, se šéf ODS pohádal. Ministr obrany Alexandr Vondra zase čelil aféře ProMoPro.

„S názorem, že by místopředsedové měli zvýšit výkon a být předsedovi a zároveň premiérovi větší oporou, souhlasím. Měli by za ODS vystupovat častěji, razantněji a bránit náš program a cíle, což jim také říkám,“ uvedl Stanjura. Podle něj by měl Drobil v politice zatím zůstat. „A i kdyby odešel, kongres by jeho nástupce volit nemusel. Kongres by určitě neměl být volební. Tuto možnost odmítám,“ uzavřel Stanjura.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu