Glosa Pavla Otta: Blamáž pošťáků
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Měla to být monstrózní akce. Odbory slibovaly, že se do výstražné stávky zapojí na šest tisíc poštovních zaměstnanců. Nakonec jich dnes v největší pražské třídírně v Malešicích protestovalo jen dvěstěpadesát, později sedm stovek. Tedy podle odborářů. Vedení státní firmy tento údaj korigovalo na 84, respektive 72.
V minulých dnech to bylo stejné. Například v pondělí stávkovala zhruba stovka lidí, hlavně v třídírnách v Praze a Brně. A to má Česká pošta přes 30 tisíc pracovníků.
Potvrdily se tak jízlivé názory, že si akce nikdo nevšimne. Jistě, na poštovních pobočkách jsou dlouhé fronty celý rok a před Vánocemi to snad už horší být nemůže. Navštívit v tomto období poštu je poněkud masochistická záležitost. Zvlášť když zaměstnanec na přepážce začne zákazníka poučovat, případně ho pošle pro balík jinam.
Zvláštní fenomén České pošty spočívá v tom, že frustrovaní jsou jak její zákazníci, tak zaměstnanci. Tomu se nelze až tak divit. S průměrným platem 22 700 korun, který se má zvýšit o tři stovky, jsou o čtyři tisíce pod celostátním průměrem. Přesto znám jednoho optimistu, podle něhož je doručování zásilek placená procházka. Pravda, roznáší poštu na okraji Prahy a chození ho zjevně baví.
Každopádně platí, že vydírání frustrovaných zákazníků frustrovanými pošťáky je absurdní, byť asi ne tolik jako v případě lékařů a pacientů. Aby pošta jako poskytovatel služeb i jako zaměstnavatel fungovala lépe, musí projít zeštíhlovací kůrou. Je to však politicky citlivé a žádné vládě se do toho zatím příliš nechtělo. I když se pomocí odborářské akce podařilo problém fungování pošty zviditelnit, současná exekutiva už ho řešit nebude.
