Boj s korupcí brzdí růst, tvrdí studie. Kuba chce změny

Novela zákona o veřejných zakázkách, která tvoří páteř protikorupčních opatření vlády, má své odpůrce. Kritický tón má i nová studie, která zkoumala vliv zákona na zakázky ve stavebnictví, projekční činnost a informační technologie pomocí tzv. modelu input-output analýzy.

Studie uvádí, že hodnota vypsaných zakázek v loňském roce dosáhla 311 miliard korun. „Při meziročním srovnání období od dubna 2012, kdy začal platit nový zákon o veřejných zakázkách, do prosince 2012 to znamená pokles o 47,4 procenta. Meziroční srovnání celých let 2011 a 2012 ukazuje pokles jen o 9,2 procenta,“ zjistila studie. To znamená výraznější propad až v době, kdy začal platit nový zákon.

„Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst,“ uvedl k tomu ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Pro změnu některých pasáží zákona se vyjádřila i Hospodářská komora.

„Tento tlak na změnu je zcela legitimní. Vždy by však zájmy podnikatelů neměly jít nad rámec veřejného zájmu, tedy, aby se prostředí veřejných zakázek nerozvolnilo natolik, aby v zájmu hospodářského růstu nebyl obětován veřejný zájem transparentního a odpovědného nakládání s veřejnými prostředky,“ poznamenal k tomu pro E15.cz Martin Kameník z protikorupční organizace Oživení.

Hašek: novela fakticky zastavila veřejné investování na úrovni obcí

Novela snížila zákonné limity pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu z dosavadních dvou milionů korun na polovinu. Pro stavební práce novela limit snížila z šesti milionů na tři miliony. Od 1. ledna 2014 pak má pro obě oblasti veřejných zakázek platit stejná výše limitu - jeden milion korun.

Kromě toho musí být všechny dokumenty a informace související s veřejnou zakázkou veřejné. Novela také zrušila u veřejných zakázek losování. Zadavatel musí nově zveřejňovat také konečnou cenu za zakázku a seznam subdodavatelů.

Podle závěrů studie změny přinesla zatím více negativních než pozitivních momentů. Kritický je i šéf Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Tvrdí, že loňská novela zákona přišla v nejméně vhodnou dobu. „Ve spojení s dopady hospodářské krize a hlubokou hospodářskou recesí znamenala faktické zastavení veřejného investování na úrovni obcí, měst a regionů. Bohužel přinesla také velký nárůst administrativy a vysoký nárůst nákladů pro zadavatele,“ kritizoval Hašek a dodal, že opozice je připravena podílet se na dalších změnách zákona.

Kameník: Na transparentnost a větší soutěž nelze rezignovat

Kameník ale doplňuje, že propad zakázek nelze bezvýhradně připsat novému zákonu. „Za prvé je tu ekonomické recese, která se podepsala na poklesu veřejných rozpočtů a výdajů veřejného sektoru. Za druhé, nikdo nezkoumal, jak se zadavatelé zachovali po předchozích významných změn zakázkového zákona v roce 2004 a 2006. Tedy, zda je chování zadavatelů po každé významné změně zákona stejné, nebo byla poslední novela něčím výjimečná z hlediska tvrdosti regulace a obavami zadavatelů z případných problémů a právní nejistoty,“ uvedl Kameník.

Kameník také upozornil, že novelou se prodloužily soutěžní lhůty a zadávací proces se prodloužil kvůli snaze o zvýšení soutěže - tedy počtu nabídek. „To ovšem daná studie nevyhodnocuje. Pokud by se zvýšil počet nabídek, myslím, že novela efekt přinesla,“ uzavřel Kameník.

Nejistou podporu má regulace anonymních akcií

V současnosti vláda plánuje v rámci protikorupčních opatření také regulaci anonymních akcií. Vládní návrh se ovšem snaží změnit poslanec ODS a šéf rozpočtového výboru Pavel Suchánek, který chce, aby už vydané anonymní akcie mohly nadále existovat. Suchánkův pozměňovací návrh ovšem způsobil názorový rozkol v ODS.

Suchánek svůj návrh zdůvodňuje nižšími administrativními náklady a tím, že nesnižuje konkurenceschopnost českých akciových společností s akciemi na majitele. Firmy by podle Suchánkovy změny nemohly od příštího roku vydávat akcie na majitele, pokud nebudou zaknihovány nebo imobilizovány.

V současné době si mohou společnosti vybrat, zda chtějí vydat své akcie na jméno, či anonymně na majitele. Podle ministerstva spravedlnosti toho však lze využít například k praní špinavých peněz.