Méně plynu než během krize a hrozící mrazy z jevu El Niño. Evropu čeká těžká zima
- Němci jsou na chvostu a mohou vyostřit cenový boj.
- Česku podle expertů nehrozí zimní nedostatek.
- Do vývoje může promluvit i konec ruského LNG.
Energetická sázka na to, že se situace na Blízkém východě stabilizuje před topnou sezonou, definitivně ztroskotala. Doprava v Hormuzském průlivu klesla na nejnižší úroveň od května. Denně jím propluje jen desítka lodí. Ceny zemního plynu od začátku léta výrazně stouply a tempo plnění evropských zásobníků je varovné. Jejich stav je i v Česku pod sezonním minimem. Zima přitom bude kvůli jevu El Niño velmi nevyzpytatelná.
Unijní plynová úložiště jsou nyní plná přesně ze dvou třetin, v průměru to touto dobou bývá 84 procent. Problémy by tak mohly nastat v případě výrazně chladného počasí, při velkém výpadku výroby z obnovitelných zdrojů nebo kvůli narušení nestabilních dodávek LNG. „Pokud budeme čelit kombinovanému šoku, bude to problematické,“ řekla Financial Times Lucie Boost ze sdružení Gas Infrastructure Europe.
Německo může zažít krušnou zimu
Odborníci varují, že předpovědi na zimu budou letos problematické vzhledem k silnému meteorologickému jevu El Niño. Teoreticky by mohl přinést mírné počasí s minimem sněhu, ale také extrémy. „Rozvoj El Niña může v atmosféře vyvolat řetězovou reakci,“ podotkla Evropská kosmická agentura (ESA) s tím, že nelze vyloučit vývoj, který uvrhne starý kontinent do mrazů a sněhových bouří.
Varovná je především situace v Německu, kde jsou zásobníky před kritickým obdobím naplněny jen o něco více než z poloviny. Průměr tam přitom bývá zhruba o 30 procentních bodů vyšší. „Pokud se k nedostatečně naplněným zásobníkům přidá velmi chladná zima, Německo už nemusí být schopno plně pokrýt běžnou poptávku po plynu,“ řekl Euronews Sebastian Heinermann ze svazu provozovatelů zásobníků plynu INES.
Premianty kontinentu jsou pak Polsko a Portugalsko, zbývají jim jednotky procent prázdného místa. Česko je na tom se 72 procenty v EU nadprůměrně, ale těsně pod svým sezonním minimem. „Je to sice méně než v předchozích letech, ale o poznání více než v okolních zemích s výjimkou Polska. To však disponuje výrazně menší kapacitou zásobníků a má v nich mnohem menší část zimní spotřeby,“ vysvětluje výkonný šéf Svazu energetiky ČR Josef Kotrba, podle něhož nedostatek přes zimu nehrozí.
Řím pobízel firmy k plnění
„Situace není znepokojivá,“ tvrdí i Michal Macenauer z poradenské společnosti EGU. „Přestože se pohybujeme výrazně pod úrovní naplněnosti z předchozích let, je to spíše problém obchodní, nikoliv technický. Pokud bude výše importu a tempo vtláčení posledních týdnů přetrvávat i v průběhu září, dosáhne stav naplněnosti českých zásobníků osmdesáti procent na přelomu září a října,“ uvedl.
Poměrně dobře je na tom v současnosti Itálie, kde vláda vyhlásila pobídky k hromadění zásob. Země se tak v létě stala největším evropským dovozcem LNG. Tehdy se spekulovalo o tom, zda Řím nečiní chybu a nevytváří si zbytečně drahé zásoby. Některé evropské společnosti odkládaly nákupy ve víře, že válka na Blízkém východě brzy skončí a ceny plynu před přípravou na zimní sezonu klesnou.
V současné době se italský postup jeví poměrně prozíravě. Zatímco loni touto dobou se prodával plyn v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF za zhruba 32 eur za megawatthodinu, na začátku léta kolem 40 eur, nyní je to přes 73 eur. Aktuální ceny jsou přitom stejné nebo dokonce mírně vyšší než ceny na zimní měsíce, silná motivace k plnění skladišť tak stále chybí.
EU už se nežene za plnými zásobníky
Otázkou samozřejmě je, jak velkým problémem nízký stav zásob je. Evropská unie po zkušenosti s energetickou krizí v době začátku války na Ukrajině vyžadovala, aby byly zásobníky plné na 90 procent k začátku listopadu. Některé země si však stěžovaly, že tento požadavek vedl ke spekulacím a ke zbytečnému růstu cen plynu i v době dostatku dodávek. Brusel pravidla uvolnil i v souvislosti s konfliktem v Íránu.
„Už nedává smysl plnit skladovací prostory tak, jak se to dělalo,“ citoval The Wall Street Journal Bena McWilliamse z energetického think tanku Bruegel. Bloomberg ovšem nedávno vypočetl, že dostat unijní úložiště alespoň na nízký cíl naplnění ve výši 75 procent bude při nynější ceně plynu stát zhruba sedm miliard eur.
Plyn by navíc musel přibývat tempem, jaké nebylo v tomto období od roku 2022 zaznamenáno. Analytici varují, že taková aktivita by mohla vést k dalšímu prudkému zdražení komodity. Společnost Goldman Sachs nedávno uvedla, že by se plyn mohl vyšplhat nad 100 eur za megawatthodinu. „Další růst cen před zimou je docela pravděpodobný,“ řekl Bloombergu i Udayan Bhattacharya ze společnosti Global Risk Management.
Odběratelé pocítí růst cen až časem
Poradenská společnost Oxford Economics míní, že změny velkoobchodních cen se plně přetaví do těch spotřebitelských zhruba za půl roku, ačkoliv tempo reakce se podle ní v jednotlivých zemích dost liší. Macenauer míní, že dopad na české domácnosti bude záviset na dalším geopolitickém vývoji.
„Malí odběratelé to pocítí jen částečně a se zpožděním půl roku až rok. Ti fixovaní prakticky vůbec, pokud mají fixováno na dva a více let. Velcí nezajištění odběratelé jsou na tom hůře. Ale i velká část velkoodběratelů má cenu zajištěnou na delší dobu než jeden až dva kvartály,“ podotýká.
„Naši obchodníci nakupují plyn podle očekávané spotřeby s předstihem. Proto také nemusí promítat dramatické růsty ceny plynu na burze do ceny pro zákazníky. Jestliže však současná situace s přerušením dodávek LNG z Perského zálivu potrvá, začnou se tyto ceny postupně propisovat i do maloobchodních cen. Vzhledem k tomu, že přibližně ve čtyřiceti procentech času určují cenu elektřiny plynové elektrárny, platí totéž i pro elektřinu,“ tvrdí Kotrba.
Nová americká kapacita na obzoru
Hodně nyní bude záviset na apetitu asijských zemí, zejména Číny. Horečná snaha problematických zemí, jako jsou Německo, Nizozemsko a Belgie, nakupovat by mohla vyostřit konkurenci i uvnitř Evropy. Další svízel přijde uprostřed zimy. Na začátku ledna vstoupí v účinnost úplný unijní zákaz nákupu ruského zkapalněného plynu.
Pozitivní zprávou ale je, že se zároveň očekává další zvýšení exportních kapacit amerického LNG. Díky zlepšení vývozních možností a odříznutí katarského LNG od odběratelů už v první polovině letošního roku vzrostl americký export této suroviny téměř o čtvrtinu.
Některé experty i politiky ale znepokojuje rychle rostoucí podíl americké suroviny na evropském dovozu. Varují před novou závislostí, která navíc přichází v době napjatých vztahů EU s Washingtonem.
