Vojáci dostali přidáno, teď je na řadě policie. Armáda už plánuje další krok
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
- Příslušníci bezpečnostních sborů mají do tří let brát v průměru přes 65 tisíc korun.
- Chystá se další nárůst platů také v armádě. O konkrétní výši má ještě letos rozhodnout vláda.
- Cílem šéfa rezortu obrany Zůny je nabírat až čtyři tisíce nových vojákyň a vojáků ročně.
Dlouhodobý konkurenční boj mezi bezpečnostními složkami a armádou o posily se vyostřuje. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) plánuje v příštích třech letech výrazný nárůst platů policistů nebo hasičů. Hodlá tak vyrovnat vyšší příjmy vojáků. Ti dostali přidáno loni i letos.
Šéf rezortu obrany Jaromír Zůna (za SPD) nemíní zůstat za Metnarem pozadu a chystá další zvýšení platů v armádě. Umožní mu to závazek vlády vydávat na obranu dvě procenta HDP, což je původní strop stanovený NATO. Navíc dostal od premiéra Andreje Babiše za úkol nabírat několik tisíc rekrutů ročně.
Nástupní plat 50 tisíc korun
V minulém a letošním roce se úpravy týkaly služebních tarifů vojáků i takzvaného příspěvku na bydlení. Tarify od července 2025 a následně od ledna 2026 stouply u hodností svobodník až štábní praporčík celkem o 15 procent a o 10 procent u vyšších hodností. Například měsíční hrubý příjem svobodníka na základní pozici se započtením zmíněného příspěvku přesahuje 50 tisíc korun.
To se však Metnar pokusí v relativně krátké době dorovnat. „Připravili jsme předvídatelný plán, který počítá s růstem platů nových i stávajících příslušníků,“ řekl.
Opatření se má vztahovat nejen na republikovou policii, ale i na hasiče, celníky a na příslušníky Vězeňské služby. Jejich platy se mají v příštích třech letech zvyšovat každý rok až o 2900 korun, přičemž do tarifů půjde 1300 korun.
Metnar předpokládá, že už k začátku roku 2029 bude nástupní hrubý plat strážců zákona a hasičů po absolvování odborné přípravy činit 50 tisíc korun. Průměrný plat by pak měl přesahovat 65 tisíc.
Kromě nárůstu tarifu se má ročně příslušníkům bezpečnostních sborů zvýšit o stejnou částku, tedy o 1300 korun, i stabilizační příplatek. Zbylých 300 korun připadne na nadtarifní složky platu, jako jsou pohotovosti či přesčasy.
Obrana chystá další nárůst
Pokud chce Zůna pokračovat ve slibně se rozjíždějícím náboru nových vojákyň a vojáků, musejí být jejich platy srovnatelné s ohodnocením policistů nebo hasičů.
„Návrh státního rozpočtu na rok 2027 a střednědobého výhledu na roky 2028 a 2029 počítá s navýšením prostředků na platy přibližně o 1300 korun měsíčně na jednoho vojáka,“ uvedla Johana Starková z tiskového oddělení Ministerstva obrany.
O konkrétní podobě změn v odměňování od ledna 2027 však vláda dosud nerozhodla. Rezort obrany proto zatím nezná konkrétní částky ani procenta případného zvýšení v letech 2027 až 2029.
Průměrný hrubý plat příslušníka Policie České republiky se v současnosti pohybuje kolem 60 tisíc korun hrubého. Konkrétní výše se však výrazně liší podle délky odsloužených let, zařazení do platové třídy a lokality. Například v Praze jsou platy policistů znatelně vyšší.
Oproti tomu průměrný plat profesionálního vojáka se pohybuje v rozmezí od 52 tisíc do 93 tisíc korun hrubého. Důvodem velkých rozdílů ve výši platů je to, že je tvoří pevně stanovený tarif podle hodnosti, který doplňuje nejen příspěvek na bydlení, ale i další příplatky.
Nábor čtyř tisíc vojáků ročně
Už nějakou dobu je jasné, že se armádní náboráři budou v příštích letech pohybovat na hraně možností demografického vývoje. Teď je navíc zřejmé, že soupeření na trhu práce s bezpečnostními sbory přitvrdí.
Podle zadání premiéra Andreje Babiše má Zůna ročně získávat tři tisíce nových vojáků z povolání a k nim ještě tisícovku příslušníků aktivní zálohy. Pokud by se to podařilo, padly by všechny dosavadní rekordy. Překonal by se i ten z roku 2006, kdy vznikly plně profesionální ozbrojené síly a nastoupilo téměř 2300 rekrutů.
„Je to velmi vysoká ambice. Generální štáb byl konzervativnější, navrhoval nábor přes dva tisíce vojáků ročně,“ řekl už dříve e15 Zůna. Spoléhá na aktuální dospívání početně silných generací. Česko je v pětiletém demografickém hrbu, a proto lze podle ministra úkol splnit. „Ale za podmínky, že budeme pro lidi důvěryhodní a dokážeme je zabezpečit z hlediska platových náležitostí, kvalitního bydlení a také kvalitních podmínek služby,“ upozornil.
