Priorita, na kterou nejsou peníze. Česko zatím protivzdušnou obranu neposílí
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Odborníky udivují malé ambice vlády v oblastech, které označuje za klíčové.
Na rozsáhlejší nákupy zbraňových systémů nebudou v příštích čtyřech letech peníze.
Armáda se chystá nakupovat zatím jen malé drony, utratit za ně hodlá necelé dvě miliardy.
Vláda často zdůrazňuje posilování protivzdušné obrany státu, vytyčila si to ve svém programu. Nakupovat slibuje i drony a protidronové systémy. Vzniknout má vícevrstvý komplex schopný čelit jak balistickým a hypersonickým střelám, tak středně velkým nebo malým bezpilotním prostředkům létajícím v nižších výškách.
Kabinetem v pondělí schválená armádní koncepce do roku 2040 však v příštích čtyřech letech s žádnými převratnými kroky nepočítá. Důvodem je nedostatek peněz.
Rozpočet padne na stíhačky a tanky
Dokument rozděluje chystanou výstavbu technologicky vyspělejšího a početnějšího vojska, které bude schopné dlouhodobého boje, do tří etap. V té první do roku 2030 se počítá jen s úvodní fází rozvoje protivzdušné a protidronové obrany.
Armáda má hospodařit s rozpočtem ve výši dvou procent HDP, což je dřívější strop NATO. To se loni dohodlo na růstu čistě obranných výdajů na 3,5 procenta HDP. K tomuto cíli má ale Česko zamířit právě až na začátku dekády. Do té doby vojenští plánovači rozsáhlejší nákupy techniky nepřipravují.
Důvod je jednoduchý. Podle koncepce budou prostředky pouze na už zasmluvněné projekty, tedy například na splátky nadzvukových letounů F-35, tanků Leopard 2A8 nebo bojových vozidel pěchoty CV90.
Nové systémy Spyder budou později
Armáda má postupně zařadit do výzbroje čtyři baterie protiraketového systémů Spyder z Izraele. Ty ale objednala už předchozí vláda Andreje Babiše, nejde o nic nového. O pořízení dalších a pokročilejších zařízení Spyder All-in-one, o nichž se několik měsíců zmiňuje premiér, se však v koncepci nic konkrétního nepíše.
Navíc do protivzdušné obrany středního a dlouhého dosahu si ministerstvo obrany podle materiálu bude moci dovolit investovat až ve třetí fázi v letech 2035 až 2040. To samé platí pro systémy bránící zemi před balistickými střelami. Tyto projekty jsou však podmíněny nárůstem vojenských výdajů na zmíněných 3,5 procenta HDP ročně.
V koncepci se jasně uvádí, že plánované financování do roku 2030 umožní jen omezený rozvoj vybraných schopností. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý míní, že rozpočtový rámec nestačí na souběžné dokončení těžké mechanizované a také střední brigády a zároveň na rozvoj protivzdušné a protidronové obrany. „Je mylné se domnívat, že pozdější navyšování výdajů umožní všechny odklady dohnat,“ upozornil Šedivý.
Analytika Jiřího Vojáčka termíny budování protidronové obrany překvapují. „A nejvíce mě udivily malé ambice v protiraketové obraně, kterou premiér Babiš označuje za jednu z nejdůležitějších oblastí. Přesto byla posunuta až za rok 2030,“ řekl.
Peníze vystačí pouze na malé drony
Náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč označil za jeden ze svých stěžejních úkolů protidronovou obranu státu a armádních jednotek. „Potřebujeme zrychlit zavádění dronů, ale také AI nebo kvantových technologií. Některá opatření už děláme. Budou nás posouvat dopředu,“ věří Hlaváč.
V příštích čtyřech letech bude podle koncepce armáda zavádět do výzbroje malé taktické drony a zahájí jejich integraci a rozvinutí například v průzkumných a dělostřeleckých útvarech. Ženijní, chemické, logistické nebo zdravotní jednotky mají začít používat rovněž pozemní roboty.
Podle dřívějších informací hodlá rezort obrany do roku 2028 nakoupit zhruba tři tisíce kusů malých dronů za 1,9 miliardy korun. Teprve po roce 2030 ale má odstartovat postupné začleňování autonomních a bezosádkových prostředků do plošného systému velení a řízení, větších uskupení, jakými jsou brigády, a do vzdušných operací.
