Český zlatý poklad míří k historickému milníku. Dosáhne ho mnohem dřív, než se čekalo
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
ČNB denně nakupuje zlato za více než 200 milionů korun, její rezervy už přesáhly 87 tun.
Stotunového cíle by mohla dosáhnout už příští jaro, tedy výrazně dříve, než plánovala.
Experti se přou o přínos zlata, zatímco světové centrální banky v čele s Polskem dál masivně nakupují.
Končí další říjnový den, což v Bank of England mimo jiné znamená označit v trezorech nového majitele šesti zlatých cihel. Na visačkách se tak ocitá pražská adresa Na Příkopě 28 neboli sídlo České národní banky. Pro tuzemské centrální bankéře to znamená další denní nákup zlata aktuálně za zhruba 213 milionů korun. Právě říjen je totiž měsícem, kdy ČNB obvykle nakupuje zlaté rezervy rychlejším tempem než ve zbytku roku.
Mezitím zlaté rezervy utěšeně rostou. Ke konci září Češi seděli na více než 87 tunách zlata, a pokud bude drahý kov přibývat dále stejnou rychlostí, dosáhne ČNB už na jaře klíčové mety.
Sto tun co nevidět
„Cílem ČNB je do roku 2028 navýšit zásoby zlata na 100 tun, nejvíce v historii ČNB. Pravidelné nákupy zlata realizujeme v souladu s tímto cílem,“ uvádí mluvčí České národní banky Petra Vlčková. Podle dosavadního tempa nákupů, kdy bankéři kupují relativně stabilně kolem 1,7 tuny zlata měsíčně, by ale ČNB dosáhla cíle už během května příštího roku. Dřívější splnění plánu připustil ostatně už člen bankovní rady Jan Kubíček. V srpnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že ČNB očekává dosažení cílového objemu již v příštím roce. Centrální banka ale oficiální harmonogram nemění.
Každý měsíc centrální bankéři za nákupy zlata utratí kolem pěti miliard korun, aktuální zlatý poklad měl pak v září hodnotu na prahu čtvrt bilionu korun. „Cíl 100 tun zlata považuji za rozumný krok, který pomůže ČNB lépe diverzifikovat devizové rezervy a snížit jejich závislost na tradičních finančních aktivech. Zlato sice nenese žádný úrok, ale v portfoliu centrální banky má své místo jako dlouhodobá pojistka a aktivum bez rizika protistrany,“ soudí expert společnosti Purple Trading Petr Lajsek. Hlavní efekt ale experti vnímají jako posilu důvěryhodnosti banky v jejím poslání.
„Význam vnímám spíše v oblasti komunikace s veřejností, která může vnímat obnovu zlatého pokladu pozitivně, což zvýší důvěru v centrální banku a její schopnost naplnit cíl cenové stability,“ dodává expert společnosti XTB Pavel Peterka s tím, že veřejnost může zlato v rezervách vnímat jako záruku nízké inflace. „A to i přestože vyšší podíl zlata v rezervách má spíše zanedbatelný vliv na plnění inflačního cíle,“ doplňuje Peterka.
Je to vlastně nutné?
Kritici nicméně poukazují na to, že pro takový efekt zlata v majetku bank zatím chybí dostatek praktických poznatků. „Empiricky se neprokázalo, že by centrální banky zvýšily svoji kredibilitu vysokým podílem zlata v devizových rezervách,“ poukazuje expert společnosti Capitallinked Radim Dohnal. Podle něho je nicméně možné, že budoucnost světové ekonomiky v éře poklesu významu amerického dolaru a vysokých vládních dluhů bude zlatu v majetku centrálních bank dávat větší význam.
Samotná ČNB neodpověděla e15 na přímý dotaz, jakou politiku banka vůči zlatu zaujme po dosažení stotunového cíle, který Aleš Michl deklaroval už při svém nástupu do funkce v roce 2022. „Další navyšování zásob by mělo vycházet z podílu zlata na celkových rezervách, nikoli ze snahy dosahovat stále vyšších čísel v tunách. ČNB má dostatečně velké rezervy na to, aby si mohla dovolit dlouhodobou strategii, zároveň by ale neměla zapomínat, že zlato na rozdíl od dluhopisů nepřináší průběžný výnos,“ soudí Lajsek.
Stovka tun zlata by tvořila kolem sedmi procent celkových devizových rezerv ČNB. Česko tak bude zhruba na 17. místě v podílu zlata na devizových rezervách mezi vyspělými státy a zhruba na 30. místě mezi všemi státy světa. „Na čelných místech v podílu zlata v devizových rezervách najdeme státy jako Uzbekistán, Kyrgyzstán, Kazachstán a Turecko. Ve všech případech jejich měny posledních pět či deset let silně oslabují, a to i když tamější úrokové sazby jsou nyní vysoko nad deseti procenty,“ zdůrazňuje Dohnal s tím, že zlato může zvyšovat důvěryhodnost domácí měny u domácích obyvatel, ne ale na mezinárodním trhu.
Poláci v čele fronty
Česká národní banka za poslední tři a půl roku více než sedminásobně zvýšila své zlaté rezervy. Zatímco v únoru 2023 držela necelých 12 tun zlata, letos v září už disponovala 87,44 tuny. Za toto období tak její zásoby vzrostly o více než 75 tun, tedy o 631 procent. V průměru ČNB navyšovala rezervy o 1,76 tuny měsíčně, přičemž tempo zůstává v posledních letech stabilní.
Česká centrální banka není zdaleka jedinou institucí, která v posledních letech posiluje své zlaté rezervy. Podle údajů World Gold Council nakoupily centrální banky po celém světě za prvních osm měsíců letošního roku v čistém vyjádření 170 tun zlata. Jen v srpnu jejich zásoby vzrostly o dalších 39 tun. Nákupy přitom nejsou nahodilé, ale zpravidla souvisejí s dlouhodobou změnou investičních strategií.
Nejvýraznějším kupcem je letos sousední Polsko. Jeho centrální banka pořídila do konce srpna 98 tun zlata, a celkové polské rezervy tak dosáhly 648 tun. Varšava se tím přiblížila deklarovanému cíli 700 tun. Výrazně nakupuje také Čína, která letos přidala přibližně 80 tun a své zásoby rozšířila na 2387 tun. Mezi další aktivní kupce patří Uzbekistán a Kazachstán, jejichž letošní nákupy dosahují zhruba 50, respektive 36 tun.
Zatímco Česko drží ve zlatě přibližně sedm procent svých rezerv, v některých asijských ekonomikách má drahý kov podstatně silnější postavení. V Uzbekistánu tvoří kolem 90 procent rezerv a v Kazachstánu téměř čtyři pětiny. Rozdíly ukazují, jak odlišnou roli může zlato v jednotlivých centrálních bankách zastávat.
