Když se na konci října přiblížila ke Slunci, astronomové po celém světě napjatě sledovali, jak se zachová. A kometa 3I/Atlas, která je teprve třetím známým objektem z jiné hvězdné soustavy, odhalila další tajemství a ukázala, že vesmír je daleko rozmanitější, než jsme si mysleli.
Na obloze se v těchto dnech odehrává neobvyklá podívaná. Nad hlavou nám září rovnou dvě jasné komety. Jednoho z těchto hvězdných návštěvníků dokonce český astrofotograf Petr Horálek zachytil tak, že jeho fotografii zvolila NASA astronomickým snímkem dnešního dne.
Na večerní obloze bude v následujících dnech možné spatřit jasnější kometu s označením C/2025 A6 Lemmon. Ve druhé polovině října se nejvíce přiblíží k Zemi a dosáhne maximální jasnosti. Na tmavé obloze daleko od měst by ji tak zkušení pozorovatelé mohli vidět i pouhým okem nebo s pomocí malého mysliveckého dalekohledu.
Zpoza Slunce se na jižní obloze nečekaně objevil nový vesmírný poutník, který překvapil astronomy po celém světě. Kometa, která sotva před pár hodinami dostala oficiální označení C/2025 R2 (SWAN), vystoupila ze svého úkrytu 11. září 2025 a svou krásou a nečekaným jasem okamžitě přitáhla pozornost.
Dnes se nám někde ztratí malý kousek času. Ani to nepostřehneme. Ale dost na to, aby vědcům nedal spát. Úterý 5. srpna se totiž může zapsat do historických tabulek jako jeden z nejkratších dnů za celou dobu měření. Trvat by měl o 1,25 milisekundy méně než standardních 24 hodin.
Alan Hale právě odeslal e-mail Mezinárodní astronomické unii, ve kterém popisoval neobvyklý, slabě mlhavý objekt poblíž kulové hvězdokupy M70. Jen o pár minut později stejný objev hlásil i Thomas Bopp – kvůli špatnému mobilnímu signálu ovšem nejdřív musel utíkat domů poslat telegram. Ani jeden z nich tehdy netušil, že zachytili nejjasnější kometu za poslední staletí.
K Zemi se v těchto dnech přibližuje nově objevená kometa C/2025 F2 (SWAN). V současnosti ji mohou vidět lidé na severní polokouli, tedy i v České republice. K jejímu pozorování postačí běžný dalekohled.
Lidé po celém světě mohli v noci z pondělí na úterý pozorovat jev, kterému se laicky říká superúplněk. "Astronomové tento termín nepoužívají, zároveň ten včerejší jev superúplňkem nebyl," vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podle něj došlo k tomu, že moment, kdy je Měsíc nejblíže Zemi, se přesně neshodl s úplňkovou fází. Definici superúplňku tak nenaplnil.
V sobotu 30. prosince v německém Bergedorfu zemřel uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety. Bylo mu 88 let. Na svém webu to oznámila Česká astronomická společnost. Kohoutek objevil 75 planetek a pět komet, z nichž jedna po něm dostala jméno, přinesla mu světovou proslulost a inspirovala umělce.
Astronomové objevili obří planetu, která by podle dosavadních poznatků měla být příliš velká pro svou domovskou hvězdu. Přesto kolem ní obíhá. Exoplaneta je třináctkrát větší než Země, což je podle vědců samo o sobě pozoruhodné, skutečně zajímavá je ale její kombinace s velmi chladným červeným trpaslíkem, devětkrát menším než naše Slunce, napsal list The Guardian.
Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě Velkého a Malého Magellanova oblaku, galaxií nápadně zářících na obloze na jižní polokouli. Část astronomů ale nyní volá po jejich přejmenování a tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů, píše list The Guardian.
Světelné znečištění za stále větší problém považuje astronom a iniciátor vzniku Beskydské oblasti tmavé oblohy Jan Kondziolka. Hrozbou je především přibývající LED osvětlení ve studených tónech. Světelný smog podle něj škodí nejen přírodě, ale i lidem, kterým může způsobovat například potíže se spánkem.
V Česku byla v noci na pondělí vidět polární záře. Fotografie pořídil půl hodiny po půlnoci astronom Petr Horálek na břehu sečské přehrady na Chrudimsku. Úkaz, který je v tuzemsku velmi vzácný, byl vidět 15 až 20 minut.
Tým astronomů, jehož součástí byli i čeští vědci vedení Miroslavem Brožem z Univerzity Karlovy, získal dosud nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Při pozorování využili dalekohled ESO/VLT, který jim umožnil určit tvar. Připomíná velkou kost. Dále zpřesnili hmotnost a popsali i původ planetky i jejích dvou měsíců.
Astronomové objevili nejspíš nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená asi 1500 světelných let, tedy přes 14 biliard kilometrů od naší planety, napsala agentura Reuters.
Venuše, sesterská planeta Země. Její název odkazuje na půvab, krásu, vděk. Realita snad nemůže být odlišnější. "Rekordem na Venuši byla sonda, jež zde vydržela hodinu a půl, potom ji zničily teploty a tlaky. To vozítka na Marsu se mohou pohybovat i několik let a ujedou třeba jako Opportunity maraton," upozorňuje na nehostinnost Venuše popularizátor kosmonautiky ze serveru Kosmonautix Dušan Majer.
Ve 101 letech zemřel doyen světové astronomie. A také jediný Čech, který se kdy stal nejvyšší hvězdářskou autoritou planety Země.
Nejlepší pozorování Marsu za posledních padesát let, prstencové i úplné zatmění Slunce a na závěr roku událost století, o niž se postarají Jupiter a Saturn. I to nabídne rok 2020. Projděte si, jaké astronomické úkazy budou letos ještě k vidění.
Zůstat v noci na sobotu vzhůru se milovníkům nočního nebe vyplatí. Vyvrcholí každoročně aktivní meteorický roj Kvadrantidy. Při jeho pozorování navíc nebude rušit Měsíc.
Přestože vědci předpokládají, že voda nutná ke vzniku života se vyskytuje kromě naší sluneční soustavy i jinde ve vesmíru, nikdy neměli přímou možnost tuto teorii ověřit. Nyní důkaz pravděpodobně přiletěl až k nim v podobě komety. V příštích dnech budou mít skvělou příležitost ji prozkoumat.
Někteří lidé na sociálních sítích neunesli skutečnost, že se tváří přelomového snímku černé díry stala vědkyně Katie Boumanová. Našli si proto muže z jejího týmu a tvrdili, že napsal 850 tisíc z celkových 900 tisíc řádků kódu, který měl ve skutečnosti 68 tisíc řádků. Andrew Chael tuto pochybnou slávu odmítl, postavil se za kolegyni. Svým obdivovatelům pak sdělil, že je aktivní člen LGBT komunity.
Vědcům se 10. dubna poprvé v historii podařilo pomocí radioteleskopů a algoritmů zobrazit černou díru. Teď vyvstává otázka, jak tomuto jedinečnému astronomickému objektu říkat. Označení M87*, tedy černá díra v galaxii M87, i Pówehi, tedy havajsky "nazdobený tmavý zdroj nekončícího stvoření", jsou pouze neoficiální názvy.
Mezinárodní tým astronomů zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope. I pro samotné vědce z tohoto projektu bylo překvapením, jak velká černá díra byla. Nadšení jsou i z prvního pozorování soustavou radioteleskopů. Tato metoda prý zcela změní budoucnost vědy a lidstvo se dočká neočekávaných objevů. Zde jsou základní fakta.
Tým vědců zachytil koncem února pomocí havajského teleskopu hvězdnou erupci, která je desetmiliardkrát silnější než ta sluneční. Historický objev může výzkumníkům pomoct zodpovědět otázky o původu planet i Slunce. "Je to jeden ze způsobů, jak odpovědět na přetrvávající otázky lidstva o prostoru, času a vesmíru, který nás obklopuje," říká astronom Steve Mairs.
Evropská vesmírná agentura (ESA) bedlivě sleduje pomocí své družice Gaia pohyby hvězd uvnitř galaxií. Její nové výsledky jsou překvapující. Mléčná dráha a Andromeda jsou stále předurčeny ke srážce a splynutí, potvrdili vědci, jenže načasování a míra destruktivity jsou jiné, než předpokládali.
Svět ji zná jako "matku Hubbleova teleskopu". V NASA se stala první ženou na vedoucí pozici a rozjela zde v roce 1959 celý astronomický program. Nancy Romanová zemřela 26. prosince 2018 v 93 letech. Pracovala i po devadesátce, snažila se hlavně motivovat dívky, ať mají odvahu do studia astronomie.
