astronom

Podívejte se, jak nobelisté zachytili gravitační vlny. Pootevřeli tak dveře do vzdáleného vesmíru

Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.

Hvězdárna Ondřejov, největší - dvoumetrový - dalekohled v Česku slaví 50 let

Foto: Největší dalekohled v Česku vznikl před 50 lety se štěstím. Teď zkoumá vzdálený vesmír

Největší český dalekohled slaví právě 23. srpna padesát let od svého uvedení do provozu. Dvoumetrový kolos patřil ve své době mezi deset největších dalekohledů na světě, dnes je sice až ve druhé stovce, přesto je stále pro astronomy nepostradatelný. Od svého vzniku prošel řadou modernizací a například letos na něm vědci spustili v Česku první program na pozorování planet, který jednou může přispět i k objevu života ve vesmíru. V galerii se můžete podívat, jak probíhala stavba dalekohledu a jak vypadá dnes. Včetně prostor, kam se běžný návštěvník nedostane.

Noc Perseid - Astronomy Picture Of the Day - NASA

Česká fotka Perseid zaujala v NASA. Američané ji vybrali jako Astronomický snímek dne

Maximum meteorického roje Perseid nastalo v noci z 12. na 13. srpna, nicméně meteory létají dál. Perseidy dávají ze všech rojů nejvíce jasných meteorů, neboli bolidů. Tato nebeská podívána před několika dny přinesla úspěch českému astrofotografovi Petru Horálkovi. Jeho meteory z roje Perseid proti letní Mléčné dráze nad astronomickým táborem na slovenské Vrchteplé vyhlásila NASA jako Astronomický snímek dne. Horálek v tomto projektu uspěl již podesáté.

V naší galaxii je 100 miliard obyvatelných planet, tvrdí vědci. Mimozemský život je pravděpodobný

S překvapivým zjištěním přišli astronomové z Aucklandské univerzity. Podle jejich zjištění je v Mléčné dráze až 100 miliard obyvatelných planet podobných Zemi. Přitom už odhad astrofyzikálního ústavu v Cambridge v Bostonu z letošního ledna, že takovýchto planet existuje jen v naší galaxii 17 miliard, byl pokládán téměř za senzaci. Odhaduje se, že ve vesmíru existuje přibližně 500 miliard galaxií.

Astrofotografie měsíce - Souhvězdí Draka

Český amatér vyfotil 100 milionů let staré světlo a galaxie z hlubin vesmíru

Souhvězdí Draka nenajde každý, přestože je obtočené okolo Velké a Malé medvědice. Je to tak trochu opomíjené místo oblohy. Mléčná dráha je daleko, špatně se tam míří dalekohledem a mnoho tam toho ke koukání není. A přesto – vítězný snímek České astrofotografie za měsíc červen ukazuje skupinu tří galaxií právě v souhvězdí Draka. Od Země jsou vzdálené přibližně 100 milionů světelných roků. Amatérskému fotografovi se podařilo zachytit i galaxie ze samotné hranice známého vesmíru.

Světově proslulého astrofotografa Horálka okradli, teď začíná od nuly. Zbyl mu jen jeden fotofilm

Petr Horálek je světově proslulý astrofotograf, několikrát oceněný samotnou NASA. Pracuje pro Evropskou jižní observatoř. Na své zatím poslední velké misi, kdy v Argentině fotil prstencové zatmění Slunce, mu zloděj odcizil z auta většinu fototechniky a také 80 gigabajtů dat, která představují tvrdou práci za několik posledních let. Horálek nyní začíná znovu, pomáhá mu veřejná sbírka vyhlášená Evropskou jižní observatoří. "Hrozně moc těm lidem děkuju. Data a práci mi už ale nikdo nenahradí. Měl jsem tam také rozepsanou knihu, zálohoval jsem si ji na externí disk, jejž mi taky ukradli," říká pro Aktuálně.cz Petr Horálek.

Na noční obloze se v pátek objeví "sněžný" úplněk. Měsíc se skoro dotkne okraje zemského stínu

V sobotu 11. února v 1:32 SEČ nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sněžný. Ten bude doplněn neobvyklým úkazem, při kterém Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu a takřka se jej dotkne. Přibližně na čtyřicet minut tak bude k vidění výrazné polostínové, téměř částečné zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem.

Rok 2017 bude bohatý na astronomické úkazy. Zahájí ho tajemný meteorický roj

Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Ten první, kvandrantidy, bude mít maximum již 3. ledna. Jedná se o roj, jenž vylétá z již neexistujícího souhvězdí a původ má v tělese obestřeném záhadami. Velmi příznivé podmínky s frekvencí až sto meteorů za hodinu budou mít dubnové Lyridy, říjnové Orionidy či prosincové Geminidy. Navíc se dočkáme návratu tří významných komet a dvou zatmění Měsíce.

Nový rok začne ve světovém čase o vteřinu později. Na hodinách se objeví 23:59:60

Lidé si budou muset do odpočtu k ohňostroji jednu vteřinu přidat. O vložení tzv. přestupné sekundy rozhodla Mezinárodní služba rotace Země kvůli postupnému zpomalování zemské rotace. V Česku bude vzhledem k časovému GMT+1 vložena vteřina navíc až v noci ze 31. prosince 2016 na 1. ledna 2017 po 0:59:59 SEČ.

Dejte nám peníze, jinak podle průměru největší radioteleskop doslouží, varují vědci

Dejte nám peníze, jinak podle průměru největší radioteleskop doslouží, varují vědci

Největší radioteleskop dosáhne ke hvězdám, ale astronomové doufají, že ruská vláda sáhne hlouběji do peněženky, aby ho udržela v provozu.

Obrazem: Superúplněk fotili lidé po celém světě. S letadly, s býkem i s Leninem

Lidé na celém světě měli od nedělního večera a po celé pondělí unikátní příležitost sledovat největší úplněk za téměř 70 let. Neobvykle velký a jasný Měsíc byl nejlépe viditelný, když nastala noc v Asii. Postupně se mohli kochat pohledem na přirozeného souputníka Země i obyvatelé dalších částí planety, včetně Ameriky, Evropy a Afriky. Někde, jako například v Londýně nebo ve Varšavě, ale radost z podívané kazily mraky.

Tak velký a jasný Měsíc jsme neviděli 68 let, těší se na superúplněk astronomové

Pondělní Měsíc v úplňku bude svojí velikostí a jasností rekordní od roku 1948. Pouhým okem to ale podle odborníků vidět nebude, lidem se zato může noc zdát jasnější.

Nejlepší fotky Hubbleova teleskopu za 25 let

Čeští astronomové objevili už tisící proměnnou hvězdu, na pět set objevů jim stačily tři roky

V mezinárodním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 52 000 hvězd, nezahrnuje ale všechny objevy. Počet známých proměnných hvězd se proto podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu odhaduje na 400 000. Proměnnými se nazývají hvězdy, jejichž jasnost se v čase mění.

Měsíc v pátek nabídne úplněk i zatmění. Bude vypadat jako začazený sazemi, říká astronom

V pátek večer nastane úplněk, kterému se podle tradice přezdívá sklizňový, a bude doplněn neobvyklým úkazem. Měsíc projde velmi blízko okraje zemského stínu, takže na zhruba čtyřicet minut budeme svědky polostínového zatmění. Měsíc bude vypadat, jako by jej někdo shora začadil černým kouřem. Astronomové již netrpělivě vyhlíží nejdelší úplné zatmění Měsíce tohoto století, které bude v roce 2018.

Saturnovy prstence skrývají tajemství svého vzniku 400 let. Brzy bude odhaleno, věří astronom

Saturn patří k nejkrásnějším planetám naší soustavy. Po Jupiteru druhá největší, šestá, co do vzdálenosti od Slunce. Pozorovali ji již starověcí astronomové, roku 1612 objevil Galileo Galilei její prstence. Jenže do dnešních dnů se nepodařilo odhalit, jak tyto prstence vznikly ani jak jsou staré. Nyní jsou již vědci na stopě. "Teprve teď se dostáváme k těm podstatným informacím, v našem zkoumání jsme se již dostali téměř pod povrch jednotlivých tělísek," říká astronom Marcel Bělík, ředitel hvězdárny v Úpici.

V Česku přestala být tma. Přemíra světla škodí všem, varuje česká studentka

Tma v noci již není samozřejmostí. A tato skutečnost přináší spoustu rizik nejen pro člověka, ale také pro živočichy a rostliny, o nemožnosti pozorovat hvězdnou oblohu ani nemluvě. Proti světelnému znečištění se rozhodli bojovat středoškolačky z Ondřejova. Jejich projekt Zachraňme tmu zvítězil v anketě o nejlepší dobrovolnický počin Gratias Tibi.

Jedinečná noční podívaná. Kromě Perseid nabídne obloha i působivé setkání Měsíce s Marsem a Saturnem

Blíží se svátek svatého Vavřince (10. srpna) a s ním i každoroční srpnový meteorický roj Perseid, "slz svatého Vavřince". Ideální podmínky však nastanou až na Zuzanu a na Kláru. Kromě meteorické podívané se půjde pokochat krásným seskupením dorůstajícího Měsíce s Marsem a Saturnem a jasnou hvězdou Antares. Při troše štěstí půjde zahlédnout i Mléčnou dráhu, Jupiter či hvězdokupy Plejády a Hyády.

Petr Horálek - nejlepší observatoř na světě v poušti Atacama

Tak se pozoruje vesmír v poušti Atacama. Obří dalekohledy dohlédnou až do nitra Galaxie

Podívejte se na jedinečné snímky českého astronoma Petra Horálka z Evropské jižní observatoře, nacházející se v chilské poušti Atacama. Observatoř se skládá ze tří stanovišť, vzdálených od sebe až 600 kilometrů a nacházející se ve výšce 2000-5000 m.n.m. - La Silla, Paranal a Chajnantor.

Mars se rozzáří na obloze, uvidíme na něm sníh i bouře. Takhle blízko Zemi nebyl 11 let

Zatímco jindy bývá Mars od Země vzdálený i 400 milionů kilometrů, nyní se přibližuje na pouhých 75 milionů. V neděli 22. května se ocitne přesně naproti Slunci a bude celou noc pozorovatelný i pouhým okem, jak září klidným načervenalým světlem. O osm dní později se přiblíží Zemi nejvíce. Amatérským dalekohledem půjde spatřit "zasněžený" pól, profesionálním na hvězdárně i prachová bouře.

Češi se dočkají vzácné nebeské podívané. Merkur bude přecházet před Sluncem

V pondělí 9. května 2016 odpoledne se odehraje nad územím České republiky v téměř celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává průměrně třináctkrát za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy o mimořádný přírodní jev. K pozorování je však třeba přistupovat obezřetně s ohledem na bezpečnost, neboť nechráněný pohled na Slunce s Merkurem může vážně poškodit zrak. Z toho důvodu zvou širokou veřejnost na pozorování raritního jevu desítky vhodně vybavených hvězdáren na celém území Česka.