Vědcům se 10. dubna poprvé v historii podařilo pomocí radioteleskopů a algoritmů zobrazit černou díru. Teď vyvstává otázka, jak tomuto jedinečnému astronomickému objektu říkat. Označení M87*, tedy černá díra v galaxii M87, i Pówehi, tedy havajsky "nazdobený tmavý zdroj nekončícího stvoření", jsou pouze neoficiální názvy.
Mezinárodní tým astronomů zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope. I pro samotné vědce z tohoto projektu bylo překvapením, jak velká černá díra byla. Nadšení jsou i z prvního pozorování soustavou radioteleskopů. Tato metoda prý zcela změní budoucnost vědy a lidstvo se dočká neočekávaných objevů. Zde jsou základní fakta.
Tým vědců zachytil koncem února pomocí havajského teleskopu hvězdnou erupci, která je desetmiliardkrát silnější než ta sluneční. Historický objev může výzkumníkům pomoct zodpovědět otázky o původu planet i Slunce. "Je to jeden ze způsobů, jak odpovědět na přetrvávající otázky lidstva o prostoru, času a vesmíru, který nás obklopuje," říká astronom Steve Mairs.
Evropská vesmírná agentura (ESA) bedlivě sleduje pomocí své družice Gaia pohyby hvězd uvnitř galaxií. Její nové výsledky jsou překvapující. Mléčná dráha a Andromeda jsou stále předurčeny ke srážce a splynutí, potvrdili vědci, jenže načasování a míra destruktivity jsou jiné, než předpokládali.
Svět ji zná jako "matku Hubbleova teleskopu". V NASA se stala první ženou na vedoucí pozici a rozjela zde v roce 1959 celý astronomický program. Nancy Romanová zemřela 26. prosince 2018 v 93 letech. Pracovala i po devadesátce, snažila se hlavně motivovat dívky, ať mají odvahu do studia astronomie.
I letošní rok bude bohatý na astronomické události. Hned v lednu budeme svědky úplného zatmění Měsíce a v listopadu přejde Merkur před slunečním kotoučem, což znovu uvidíme až v roce 2032. Podívejte se na přehled, co všechno bude v roce 2019 na obloze k vidění.
Vánoční atmosféru umocní podívaná, která nás čeká na obloze – v neděli 16. prosince velmi blízko Země proletí kometa Wirtanen a z nebe se budou snášet stovky meteorů z roje Gemini. Půjde o desátý nejbližší zdokumentovaný průlet komety kolem Země za celou historii lidstva.
Český tým přivezl z XXIII. Mezinárodní astronomické olympiády na Srí Lance jednu stříbrnou a tři bronzové medaile.
Svět má další meteorit s rodokmenem, o kterém vědci vědí, odkud ze sluneční soustavy k Zemi přiletěl. Zařadil se tak ke zhruba třiceti dalším a neoficiálně se zatím jmenuje Renchen. Meteority z tohoto pádu se našly na území Německa díky českým vědcům z Astronomického ústavu. Ti vypočítali, kam spadne, díky analýze záznamů, které pořídily přístroje v české a německé části Evropské bolidové sítě.
Srpnový meteorický roj Perseidy bude letos nejčetnější v noci z neděle na pondělí 13. srpna. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, v době maxima roje totiž bude Měsíc v novu, a jeho svit tudíž nebude rušit podívanou. Projděte si manuál, jenž vám poradí, jak Perseidy letos co nejlépe pozorovat.
Shluk balvanů s číslem 26897 po ní pojmenovala jeho objevitelka Lenka Kotková z Ondřejova. Nese již název "Červená".
Asteroid se pohybuje kolem Slunce opačně než ostatní tělesa. Vědci nyní odhalili, proč tomu tak je, a zjistili více o jeho historii, která sahá až ke vzniku sluneční soustavy.
Stephen Hawking byl považován za nástupce Isaaca Newtona a Alberta Einsteina, svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a o černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně-vědecká publikace Stručná historie času. "Byl skvělým vědcem a výjimečným mužem, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky," uvedly v prohlášení Hawkingovy děti. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.
Když mu bylo 21 let, lékaři u něj zjistili neléčitelnou nemoc nervových buněk a dávali mu dva roky života. Britský astrofyzik Stephen Hawking se dožil 76 let a stal se nejznámějším vědcem současnosti, autorem bestsellerů i popkulturní celebritou. O jeho přínosu hovořil deník Aktuálně.cz s Lukášem Grygarem.Syn astrofyzika Jiřího Grygara přeložil knihy, jež Hawking vytvořil s dcerou Lucy.
V USA toho byly plné noviny i s přesným jízdním řádem "velkého, modrého a rudého úplňku" pro jednotlivá města. Podívanou kromě Severní Ameriky viděli lidé také na Havaji, Středním východě, v Asii či východní části Ruska. Podle českého astrofotografa Martina Gembece si Češi na podobnou měsíční show budou muset počkat na konec července.
Hned několik zajímavých úkazů nabídne zájemcům v roce 2018 noční obloha. Podívejte se na přehled poskytnutý mluvčím Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavlem Suchanem.
V neděli 3. prosince se po osmnácté hodině na obloze nad jižními Čechami objevil velmi jasný bolid. Jeho úlomky, z nichž jeden vážil více než kilogram, dopadly u Českých Budějovic. Astronomové jejich polohu přibližně znají a teď žádají veřejnost, aby jim zbytky meteoritu pomohla najít. Výjimečnost jevu popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Zdůrazňuje, že čeští vědci v tomto oboru patří k naprosté špičce.
Soňa Ehlerová je odborná pracovnice Astronomického ústavu AV ČR v Praze. V Ondřejově, ale také třeba na Evropské jižní observatoři (ESO) se zabývá galaxiemi a mezihvězdným materiálem. Na ESO bádala i v půlce srpna, když zde kolegové učinili zlomový objev, kteří mnozí považují za novou éru astrofyziky - podařilo se jim pozorovat zdroj gravitačních vln, v tomto případě záblesk ze srážky dvou neutronových hvězd. "Mnohé jevy již byly dávno teoreticky předpovězeny, teď je mohli vědci konečně potvrdit. Kromě elektromagnetických vln tu teď máme i gravitační vlny, což ukazuje věci z úplně nové stránky," říká astronomka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Arzenálu teleskopů ESO v Chile se podařilo detekovat první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování, která vejdou do historie, navíc naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd a jedná se o dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Objev rovněž poskytuje dosud nejsilnější důkazy, že krátké záblesky záření gama způsobuje právě spojení dvou neutronových hvězd.
Držitelé letošní Nobelovy ceny za fyziku, Američané Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, jako první v historii zachytili gravitační vlny z vesmíru, jejichž existenci již o sto let dříve předpověděl Einstein. Co jsou gravitační vlny a jak vznikají? Jak je můžeme zachytit? Jak fungují obří detektory v USA? Co nám gravitační vlny prozrazují o vzdáleném vesmíru? A proč je jejich zachycení považováno za revoluci v astrofyzice? Nahlédněte do naší grafiky.
