Rok 2024 byl nejteplejším v historii měření. Nad mnohými ostrovy, horami i městy se tak zlověstně vznáší přízrak klimatických změn. V důsledku globálního oteplování proto pravděpodobně příští generace mnohé ze současných klenotů naší planety na vlastní oči nikdy nespatří.
Husté, rozlehlé a hluboké lesy Amazonie skrývají mnohá tajemství. Jedním z nich je i unikátní řeka, která se také někdy nazývá jako vařící řeka nebo La Bomba. Přitom až do roku 2011 se myslelo, že existuje jenom v indiánských legendách.
Mundurukúové, domorodí obyvatelé amazonského pralesa, se snaží ochránit svůj domov před nelegální těžbou i novou výstavbou. Kmeny se vydávají na několikatýdenní cesty, kdy se starají o to, na co brazilská vláda zapomíná. Označují své území, aby prales, který potřebuje celá planeta, zachránili.
Po špatných zkušenostech s okolním světem se kmen Mašco Piro z Peru rozhodl pro život v ústraní. Původní obyvatelé, kteří dosud nebyli kontaktováni a jejichž fotografie jsou vzácné, ale začali v poslední době deštný prales opouštět. Na vině jsou těžaři, kteří čím dál víc zasahují do jejich teritoria.
Neznámý druh leguánovitého ještěra, nalezený v rezervaci v peruánské džungli, byl pojmenován na počest zpěváka britské heavymetalové skupiny Iron Maiden Bruce Dickinsona, uvedla agentura AFP s odvoláním na správu přírodních chráněných území Sernanp.
"Všechny deště v Bolívii a veškerá voda, kterou potřebujeme, pochází z oblasti Amazonie. Nic z toho by nebylo, kdyby nebylo amazonského regionu. Tak velká je katastrofa, kterou teď způsobujeme," říká bolivijská senátorka Cecilia Requena k současnému ubývání amazonského pralesa. Odlesňování v Bolívii přitom vzrostlo o 32 procent za rok. Jaké jsou k tomu důvody? A jak se situací bojovat?
Příslušníci kmene Kichwa žili ve východní části Ekvádoru kolem řeky Napa odpradávna v souladu s přírodou. Poslední roky však jejich komunity ničí těžařské společnosti, a proto jich čím dál více odchází do měst. To má dopad i na jejich děti, které zapomínají svou rodnou řeč i kulturu. Agustin Allpa Grefa chce společně se svou českou ženou Michaelou tento vývoj zvrátit.
Kolaps více než pětiny světových ekosystémů, včetně Amazonského pralesa, by mohl přijít dříve, než se vědci původně domnívali. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis Nature Sustainability, píše list The Guardian.
Pád letadla v kolumbijské džungli měly přežít čtyři děti. Měsíc od tragédie záchranáři, kteří děti stále hledají, tvrdí, že důkazy naznačují, že by mohly být ještě naživu. Tím důkazem mají být čerstvá dětská stopa a další napůl snědené ovoce.
Sedmasedmdesátiletý politický veterán Luiz Inácio Lula da Silva složil přísahu a oficiálně se tak stal se hlavou Brazílie, která je rozlohou i počtem obyvatel pátou největší země světa. Levicový Lula se ujal úřadu za zpřísněných bezpečnostních opatření v brazilské metropoli zavedených po hrozbách násilí ze strany příznivců jeho krajně pravicového předchůdce Jaira Bolsonara.
O budoucnosti amazonského deštného pralesa se může rozhodnout už tuto neděli. V Brazílii proběhne první kolo prezidentských voleb, ve kterých mají největší šanci na úspěch dva kandidáti s odlišnými postoji k největšímu pralesu na světě - současný prezident Jair Bolsonaro chce pokračovat v kácení, oponent Luiz Inácio Lula da Silva prosazuje jeho ochranu.
V amazonském pralese zemřel domorodý obyvatel, který se posledních 26 let skrýval před civilizací. Jeho tělo nalezli minulý týden v hamace před slaměnou chatrčí. Indiána, který získal přezdívku "nejosamělejší muž světa", se podařilo živého spatřit jen zřídkakdy. Unikátní záběry z roku 2011 ho zachycují zřejmě při kácení stromu.
Záchranáři, kteří už týden pátrají na západě Brazílie v amazonském pralese po britském novináři Domu Phillipsovi a místním ochránci práv domorodých obyvatel Brunovi Pereirovi, našli osobní věci pohřešované dvojice a podle některých zdrojů i lidské ostatky. Brazilská policie uvedla, že nemůže potvrdit identitu obětí.
V husté amazonské vegetaci nikdo dlouhou dobu známky po dávné civilizaci nehledal. Nová technologie, která nevyžaduje zásah do půdy, však přinesla zajímavé zjištění. Odhalila pozůstatky velkých měst na severu Bolívie.
„Před oddílem dobrovolníků byla třicet kilometrů široká vlna ohně, se kterou nebylo co provést. Déšť, který přišel o dva měsíce později než obvykle, byl vysvobozením,” líčí fotograf Martin Trabalík zážitky z Bolívie. O požárech natočil dokument Incendios. „Vypalování probíhalo vždy, ale v roce 2019 bylo uzákoněno vládou Eva Moralese, který přiděloval pralesní půdu svým přátelům,” dodává.
S etnologem Mnislavem Zeleným-Atapanou o darované indiánské dívce, drogách i zhoubě duchovní turistiky.
Když minulý týden procházeli skotským Glasgow demonstranti volající po ochraně přírody, pochodovalo mezi nimi i několik neobvykle oděných lidí. Měli barevné čelenky, pomalované obličeje a pestré oblečení odkazující k jejich kultuře. Původní obyvatelé z Jižní Ameriky přijeli na klimatickou konferenci COP26 upozornit, že ačkoliv pomáhají chránit prales a přírodu, kde žijí, svět jim málo naslouchá.
Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto plynu více, než kolik ho v určité době pohltí. K těmto závěrům došel tým vědců, jejichž studii ve středu zveřejnil časopis Nature. Za nepříznivou bilanci, která podle nich už v některých částech Amazonie nastala, stojí změny klimatu, odlesňování a další lidské aktivity, uvedla agentura AFP.
