Španělský fotograf Sebastian Liste už několik let detailně dokumentuje změny, které se odehrávají kolem takzvané transamazonské dálnice. Přináší ekonomický růst a zaměstnanost, ale zároveň také ničení pralesa a původních komunit. Toto jsou jeho snímky přímo z místa.
Odlesňování Amazonie na území Brazílie se za poslední rok zvýšilo o 30 procent a bylo tak nejrychlejší za 11 let. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE).
Šestadvacetiletý domorodec Paulo Paulino Guajajara, kterému se mezi přáteli přezdívalo Lobo (česky Vlk), patřil k hlasitým odpůrcům nelegální těžby v Amazonii. Právě jeho usilovný boj proti těžařům ho ale nakonec stál život.
Tento princip funguje už desítky let. S novými cestami přicházejí do amazonského pralesa dřevorubci, těžaři a farmáři. Objevují se velké pastviny a nakonec i města. Současný brazilský prezident Jair Bolsonaro má nyní v plánu dostavět hluboko v Amazonii obří projekt dálnice, která by do hustě zalesněné oblasti přinesla ekonomický rozvoj.
Letos v létě zachvátily brazilskou část Amazonie rozsáhlé požáry. Podle vědců ale v největší zemi Jižní Ameriky existuje oblast, která je v ještě větším ohrožení: Cerrado.
Požárů v Amazonii letos dramaticky přibylo. Je bez diskuze, že na tom má podíl prezident Bolsonaro, některé požáry byly dokonce zakládány na jeho počest, říká redaktor Respektu Jiří Sobota, který v zemi střídavě žije. Brazilci chtějí být supervelmoc a Amazonie zabírá třetinu území, je vnímána jako nevyužitý prostor. Jsou citliví na to, když jim někdo říká, jak se mají chovat, vysvětluje Sobota.
Nemají letadla ani helikoptéry s ohromnými nádržemi na vodu. S lesními požáry, které spalují amazonský prales na popel, bojují v džípech a na čtyřkolkách s lopatami a fukary na listí. Malá skupina pár desítek hasičů sídlí v domě uprostřed savany, který je vzdálený asi tři hodiny od nejbližší vesnice. Sami hasí enormně rozsáhlou oblast v brazilském národním parku Campos Amazonicos, kde se oheň v posledních dnech šíří alarmující rychlostí.
Členové brazilského domorodého kmene Mura si pomalují těla červenými válečnými barvami, vezmou luky, šípy a kyje a vyrážejí do hlubokého pralesa. Čeká je tam souboj s jejich úhlavním nepřítelem. Proti nelegálním těžařům, kteří kácejí stromy a vypalují prales, se musí postavit sami. Indiáni z kmene Mura žijí v džungli v brazilském státě Amazonas, největším státě rozkládajícím se v amazonském pralese. Na vlastní oči vidí, jak les rychle ubývá.
Brazílie přijme zahraniční pomoc pro boj s ostře sledovanými požáry v Amazonii, chce mít ale plnou kontrolu nad tím, jak poskytnuté prostředky využije, uvedla podle stanice BBC místní vláda. Prezident Jair Bolsonaro původně pomoc po roztržce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem odmítl, vláda ale změnila názor po schůzce s guvernéry brazilských států, které jsou požáry nejvíce postiženy.
Brazílie nepřijme nabídku finanční pomoci od zemí skupiny G7 na boj s amazonskými lesními požáry, dokud se francouzský prezident Emmanuel Macron neomluví za údajné urážky vůči brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi. Požadavek vznesl samotný Bolsonaro, který situaci s požáry i odlesňováním Amazonie podle mnoha jeho kolegů ze zahraničí dlouhodobě zlehčuje. Brazilského prezidenta se naopak zastal jeho americký protějšek Donald Trump, když prohlásil, že Bolsonaro v boji s požáry "tvrdě pracuje".
Kouř z hořících stromů štípe do očí a malé letadlo musí vystoupat pořádně vysoko, aby se dostalo mimo jeho dosah. Za oblaky dýmu se objevuje krajina spálená na popel. Nekonečná zkáza. Stále zuřící plameny vypadají z výšky jako oranžové tečky, které za sebou zanechávají smrt. Reportéři americké televizní stanice CNN popsali přelet nad amazonským pralesem, který už týdny spalují ničivé požáry.
Členové skupiny vyspělých ekonomik G7 se dohodli, že uvolní na hašení požárů v amazonském pralese okamžitou finanční pomoc 20 milionů dolarů (465 milionů korun). V Biarritzu to v pondělí oznámili francouzský prezident Emmanuel Macron a chilský prezident Sebastián Piňera.
Ekologická organizace Earth Alliance, kterou před dvěma měsíci spoluzaložil americký herec Leonardo DiCaprio, založila fond za záchranu amazonského deštného pralesa. Organizace v neděli uvedla, že do fondu vloží pět milionů dolarů (asi 120 milionů korun). Téma Amazonie kvůli rozsáhlým lesním požárům plní v posledním týdnu přední stránky světového tisku a zabývá se jím i schůzka G7.
S ohledem na mohutné požáry v oblasti jihoamerické Amazonie se chtějí státy G7 dohodnout na rychlé pomoci zasaženým zemím. Řekl podle agentury DPA francouzský prezident Emmanuel Macron na okraj summitu sedmi ekonomicky vyspělých zemí světa (G7). Kolumbie už požádala mezinárodní společenství o podporu.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro v pátek podpisem dekretu umožnil nasazení armády do boje s požáry, které se v nebývalém rozsahu rozhořely v Amazonii. Vojáci budou moci zasahovat v přírodních rezervacích, na území původních obyvatel pralesa i v pohraničních oblastech.
Lesních požárů v amazonském pralese přibylo. V Brazílii jich je oproti loňsku o 83 procent více. Kouř a dým jsou vidět i na některých fotografiích z vesmíru. Za větší množství požárů může sucho, klimatické změny a také nelegální kácení pralesa. Lidé, kteří tak chtějí získat zemědělskou půdu, stromy často zapalují, a požár se pak začne nekontrolovaně šířit. Na nebezpečí spojené s hořícím pralesem upozorňují politici z celého světa. "Náš dům hoří. Doslova," řekl například francouzský prezident Emmanuel Macron.
Počet lesních požárů v Brazílii letos dosáhl rekordu a oproti stejnému období loňského roku se zvýšil o 84 procent. Informoval o tom v úterý brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE). Uvedl také, že za větší počet požárů nemůže jen sucho či klimatické změny, přispívá k nim také nelegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy, napsal server BBC. Kvůli požárům ve státech Amazonas a Rondonia se v pondělí na hodinu zahalilo během dne do tmy město Sao Paulo, když tam silný vítr a studená fronta zanesly dým z lesních požárů. Od nich je přitom město vzdáleno přes 2700 kilometrů.
Amazonský deštný prales se rozprostírá na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních. Je to největší deštný prales, tvoří více než polovinu všech po celém světě. Díky fotosyntéze probíhající v listech stromů se mu přezdívá "plíce planety". Kdyby zmizel, do ovzduší by se vyloučilo obrovské množství oxidu uhličitého. Přesto amazonský prales stále ubývá.
Krátkovlasý a téměř nahý muž se mihne mezi stromy v amazonské džungli. Očichává mačetu, kterou našel v porostu. Když zjistí, že ho někdo pozoruje, uprchne. Přesto ho kolemjdoucí lovec stihl natočit na video, které následně zveřejnila indiánská mediální platforma Mídia Índia. Podle ní jde o člena nikdy nekontaktovaného a ohroženého kmene Awá.
Jan Dungel je člověk mnoha řemesel - přírodovědec, dobrodruh, malíř a ilustrátor. Své profese zdárně spojuje dohromady. V oblasti biologie totiž bádá v dalekých a nebezpečných končinách, kde pak třeba uprostřed džungle na kameni pořizuje ilustrace. Ty mohou čtenáři znát z nejrůznějších atlasů savců, ptáků, popřípadě ryb, obojživelníků a plazů. Na vlastní oči viděl velkou část zvířat, a to v jejich přirozeném prostředí. Už 28 let totiž jezdí do Amazonie, která se stala jeho milovanou končinou. Přesto povídání o ní považuje za smutné téma.
