„Před oddílem dobrovolníků byla třicet kilometrů široká vlna ohně, se kterou nebylo co provést. Déšť, který přišel o dva měsíce později než obvykle, byl vysvobozením,” líčí fotograf Martin Trabalík zážitky z Bolívie. O požárech natočil dokument Incendios. „Vypalování probíhalo vždy, ale v roce 2019 bylo uzákoněno vládou Eva Moralese, který přiděloval pralesní půdu svým přátelům,” dodává.
S etnologem Mnislavem Zeleným-Atapanou o darované indiánské dívce, drogách i zhoubě duchovní turistiky.
Když minulý týden procházeli skotským Glasgow demonstranti volající po ochraně přírody, pochodovalo mezi nimi i několik neobvykle oděných lidí. Měli barevné čelenky, pomalované obličeje a pestré oblečení odkazující k jejich kultuře. Původní obyvatelé z Jižní Ameriky přijeli na klimatickou konferenci COP26 upozornit, že ačkoliv pomáhají chránit prales a přírodu, kde žijí, svět jim málo naslouchá.
Brazilská Amazonie přestává zadržovat oxid uhličitý a v brzké době hrozí, že začne vypouštět tohoto plynu více, než kolik ho v určité době pohltí. K těmto závěrům došel tým vědců, jejichž studii ve středu zveřejnil časopis Nature. Za nepříznivou bilanci, která podle nich už v některých částech Amazonie nastala, stojí změny klimatu, odlesňování a další lidské aktivity, uvedla agentura AFP.
Když opice žijící v Amazonském pralese vstoupí do teritoria jiného druhu primátů, přizpůsobují svůj akcent skřekům vzdálených příbuzných, aby se jim s nim snadněji dorozumívalo.
Nedotčená příroda ubývá. Podle vědců pokrývá už pouhá tři procenta povrchu planety. K její likvidaci přispívají také automobilky, které používají na výrobu sedaček kůži zvířat ze stád chovaných v Amazonii, kde pak dochází k rychlejšímu odlesňování. Server Aktuálně.cz přináší dubnový přehled novinek o klimatu.
Podle nové studie organizace Rainforest Foundation Norway přispívají evropské automobilky zásadním způsobem k odlesňování amazonského deštného pralesa. Zprostředkovaně totiž kupují kůži na potahy sedadel od firem, které ji vyrábějí z dobytka pasoucího se na odlesněném území, tvrdí ochranáři přírody. Česko je přitom největším světovým vývozcem sedadel do aut.
Více než měsíc strávil ztracený v neprostupné amazonské džungli brazilský pilot Antonio Sena. Poté, co se zřítil s letadlem, se týdny snažil najít cestu zpět do civilizace. Bál se, aby nenarazil na jaguáry, krokodýly nebo anakondy. "Abych se vyhnul útokům, tak jsem dělal hluk. Pokud jdete tiše, tak je můžete nechtěně vyrušit," popsal listu El País muž, jehož příběh připomíná filmové drama.
Brazilský stát Amazonas byl jedním z nejhůře koronavirem postižených regionů na světě. Loni na podzim se tam virus začal velmi rychle šířit a podle dostupných dat se nakazily asi tři čtvrtiny populace. Zdravotnictví kolabovalo. Letos v lednu se situace znovu zhoršila - není dostatek lékařů, postelí v nemocnicích ani zásob kyslíku. Na místě je i brazilská humanitární pracovnice Vitoria Ramosová.
Brazilské město Manaus čelí už podruhé masivní vlně nakažených infekcí covid-19. Podle tamních úřadů však v loňském roce onemocnění prodělalo přes 70 procent obyvatel. Nyní ale nemocnice v amazonské metropoli opět nestíhají. "Je to pro nás varovný příklad, protože když se opatření nezvládnou, tak to může vést k velikému neštěstí," komentuje situaci pro Aktuálně.cz biochemik Jan Trnka.
Začalo to Austrálií, pokračovalo na Sibiři, v létě v Amazonii a na podzim na západním pobřeží USA. Lesní požáry letos zaznamenaly obzvláště silný rok. Někde za ně mohli lidé, většinou však hořelo kvůli extrémně suchému a horkému počasí. Ocitli jsme se tak v začarovaném kruhu. Čím víc lesy a pralesy mizí, tím rychleji se planeta otepluje. A čím je planeta teplejší, tím ničivější požáry jsou.
V brazilské Amazonii opět vzrostl počet lesních požárů, minulý měsíc jich tam zaznamenali víc než dvojnásobek proti loňskému říjnu. Za deset měsíců letošního roku se počet požárů v této oblasti, označované za "zelené plíce planety", zvýšil proti loňsku o čtvrtinu. Loňský rok byl přitom pro amazonský deštný prales v tomto ohledu nejhorší za deset let.
Rozsah odlesňování Amazonie od ledna do září letošního roku meziročně klesl. Destrukce amazonského pralesa ale přesto zůstává na citelně vyšší úrovni, než když se ujal vlády prezident Jair Bolsonaro, píše agentura Reuters. Brazilský prezident ovšem namítá, že jeho země se o prales stará příkladně.
Fotograf Ueslei Marcelino se vydal na hranici hořícího amazonského pralesa, aby ukázal, jak trpí zvířata, která utíkají před ohněm. A také s jakým úsilím veterináři a ochránci přírody bojují o to, aby přežila a mohla se vrátit do svého přirozeného prostředí.
Ubývání celosvětově důležitého pralesa dosáhlo v prvních čtyřech měsících letošního roku nového smutného vrcholu. Uvádí to zpráva brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru, který používá pro sledování situace satelitní snímky.
Původní obyvatelé Latinské Ameriky mají obavy, že se brzy znovu potvrdí rčení, že historie se opakuje. Zatímco v minulosti ve velkém čelili neštovicím nebo spalničkám, nyní je to pandemie nového typu koronaviru. "Je to zničující. Naši lidé umírají," řekl pro agenturu EFE Edney Samias, náčelník z kmene Kokamů.
Patrik Proško je český sochař, který vyměnil ateliér za přírodu. A právě tam vznikají jeho fascinující díla. Trvají většinou jen krátce a jediným záznamem jejich dočasné existence jsou fotografie, které umělec pořizuje (ukázky z nich najdete ve fotogalerii). Jeho práce byly k vidění v nejrůznějších zemích světa - a právě nyní se chystá do Amazonie.
Petra Hlaváčková toho ještě před pár lety o stavu amazonského pralesa v Ekvádoru moc nevěděla. Před třemi lety tu ale strávila několik týdnů a rozhodla se přispět k jeho záchraně a podílet se na blokování nelegální těžby. Letos v půlce prosince již podruhé pořádá charitativní akci Forest.ink, do které se zapojila i řada známých českých a slovenských tatérů.
