Ukrajinští lékaři začali dokumentovat případy plynaté gangrény - závažné bakteriální infekce, která byla postrachem vojáků v první světové válce. Návrat této téměř zapomenuté nemoci doktoři přičítají moderním válečným technologiím, zejména dronům, které komplikují rychlou evakuaci raněných z bojiště.
Rodina Brownových objevila při úklidu pláže v Austrálii starou skleněnou lahev. Uvnitř se skrýval dávno zapomenutý příběh: dopisy dvou australských vojáků směřujících v roce 1916 do Evropy na západní frontu. Lahev k nim našla cestu po 109 letech.
Nedočkala se hollywoodského trháku jako Titanic. Její příběh zůstal ve stínu. Měla se stát další perlou flotily společnosti White Star Line. Místo zaoceánských výletů však během první světové války zachraňovala životy. Už více než sto let leží její vrak na dně Egejského moře. Díky unikátní misi se podařilo vylovit předměty, které byly dosud ukryty v hloubce 120 metrů. Britannic znovu promlouvá.
Je to jen pár dní, co ukrajinská operace Pavučina, při které malé drony ničily ruské strategické bombardéry, vešla do dějin válečnictví. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) nyní postupně zveřejňuje její detaily. Připomeňte si devět dalších vybraných případů, kdy malé skupiny lidí, odhodlání a důvtip dokázaly zaskočit mnohem silnějšího nepřítele.
Během první světové války se erotické pohlednice staly nejen prostředkem odreagování, ale také cennou komoditou v zákopových podmínkách. Vojáci, izolovaní od svých blízkých a vystavení extrémnímu stresu, vyměňovali lechtivé snímky za cigarety, jídlo nebo jiné nedostatkové zboží. Pohlednice tak sloužily jako neformální platidlo a prostředek úniku z kruté reality. Prohlédněte si je v galerii níže.
Ve věku 107 let zemřel jeden z posledních žijících členů indiánského kmene Navajů, který se za druhé světové války podílel na programu šifrování tajných zpráv pro americkou armádu. O úmrtí Johna Kinsela staršího v pondělí informoval server zpravodajské televize CNN.
Pražskou hromadnou dopravu před sto deseti lety je možné popsat podobně jako celou českou společnost. Stejně jako ona, i síť elektrických drah v hlavním městě zažívala před osudným létem roku 1914 prudký rozvoj. Historii textem i fotografiemi mapuje kniha Pražská doprava a život občanský za 1. světové války. Podívejte se, jak vypadaly první ženy průvodčí či tramvaje na převoz zraněných.
Střelba na někdejšího následníka trůnu změnila svět. Atentát na Františka Ferdinanda d'Este v Sarajevu se stal před 110 lety a zapříčinil konflikt nevídaných rozměrů. První světová válka trvala čtyři roky a jejím výsledkem bylo nové rozložení sil ve světě a miliony mrtvých. Podívejte se na historické momenty z bosenské metropole, při nichž zemřel arcivévoda a dědic monarchie s manželkou Žofií.
"Když vidíš fotografii, kde jsou čtyři vojáci v posteli skoro oblečení a vedle nich leží pod peřinami dvě venkovské holky, hned si představuješ, co se asi stalo potom," přemýšlí v podcastu Za závěrkou fotograf a kurátor Jaroslav Kučera nad jedním ze snímků, které nám zanechali čeští fotografové první světové války. Jsou mimořádně cenné, protože ukazují každodenní život na frontě a v jejím okolí.
Jmenovali se Jindřich Bišický, Gustav Brož, Jan Myšička, Karel Neubert a Jenda Rajman. Pět českých vojáků, kteří prožili dramatické chvíle bojů první světové války. Zároveň to bylo pět vynikajících fotografů, kteří zaznamenali naprosto unikátní svědectví o tom, jak se žilo na frontě a v její blízkosti. Nyní lze jejich snímky vidět v mělnické galerii Ve Věži.
Přesně před 105 lety skončila podepsáním příměří ve francouzském Compiegne první světová válka. Příměří vstoupilo v platnost 11. listopadu 1918 v 11 hodin dopoledne. Výsledkem světového konfliktu, který trval čtyři roky, bylo zcela nové rozložení sil v Evropě i ve světě. Podívejte se na tuto válku prostřednictvím snímků, které kolorovala Ruska Olga Širninová.
Stíhací pilot německého letectva měl za první války řadu přezdívek. Říkali mu Rudý baron nebo Eso všech es. Historici mu připisují 80 sestřelů a patřil mezi nejlepší piloty své doby, čehož náležitě využila tehdejší německá propaganda. Manfred von Richthofen zemřel před 105 lety, kdy jeho letadlo Fokker Dr.I. sestřelili.
Když ve Francii vydal román o první světové válce nazvaný V noci je každá krev černá, byla to nečekaná událost. Vysokoškolský profesor David Diop totiž za svou teprve druhou knihu získal hned významnou cenu Prix Goncourt des lycéens a jako první Francouz v roce 2021 také Mezinárodní Bookerovu cenu.
Je to komedie? Detektivka? Konspirační thriller? Nový film Amsterdam s herci Margot Robbie a Christianem Balem chce být všechno naráz, ale zakopává o vlastní nohy. Poté, co se vyhnul českým kinům a propadl v těch severoamerických, ho teď lze vidět ve videotéce Disney+.
Chilský spisovatel Benjamín Labatut přemýšlí o šílených vědcích a zásadních objevech. Jeho kniha nazvaná Strašlivá závrať byla nominována na Mezinárodní Bookerovu cenu. Vypovídá o chuti kyanidu i hranicích poznání.
Jaroslavu Haškovi se v jeho nejznámějším románu podařilo prostřednictvím postavy Švejka nahlédnout velké lidské sebetrápení jako groteskní pitomost, zesměšnit takzvané velké ideje, které vehnaly národy do války. Proto překročil Švejk hranice jedné knihy a stal se svébytným národním fenoménem, říká literární historik Pavel Janoušek.
Nakladatelství Karolinum v roce 2022 zveřejnilo jeho Cestu z chaosu, což je zevrubná analýza dění na Blízkém východě v posledním století. Zároveň mu ale v pařížském Gallimardu vyšel Enfant de Bohême, v překladu Dítě z Čech. Jeho prostřednictvím se významný francouzský arabista Gilles Kepel poprvé pustil do beletrie a pátrání v rodinné historii, která má českou stopu.
O nominaci na cenu Oscar se Německo uchází s novou, výpravnou adaptací literární klasiky Na západní frontě klid. Válečný film natočený v Česku měl premiéru na torontském festivalu, teď je k vidění na Netflixu.
Po čtyřech letech oprav se 28. října 2022 pro veřejnost otevřelo Armádní muzeum na Žižkově. Tisíce exponátů - zbraní, stejnokrojů či výstroje - ve speciálně nasvícených vitrínách doplňují například repliky zákopů či nákladního vagonu, jimiž se přesouvali čs. legionáři po Rusku. Nicméně muzeum je zároveň architektonickým dílem mimořádné kvality. I jeho nynější modernizace získala prestižní ocenění.
„To válka je barbarská, ne vojáci,“ říká David Diop, autor světového bestselleru V noci je každá krev černá. Loňský vítěz Mezinárodní Bookerovy ceny, kterého v českém překladu Tomáše Havla nedávno vydalo Argo, nahlíží do duše senegalského účastníka první světové války.
Podle německého režiséra Edwarda Bergera si svět musí připomínat hrůzy první světové války. Řekl to na Torontském filmovém festivalu, kde představil novou adaptaci Na západní frontě klid. Snímek podle stejnojmenného románu Ericha Marii Remarqua částečně vznikl v Česku, Německo ho vyšle do boje o Oscara. Diváci jej uvidí 28. října ve videotéce Netflix.
Britský osobní parník Lusitania, který byl spuštěn na vodu 7. června 1906, patřil na začátku 20. století k nejrychlejším lodím světa a několikrát získal Modrou stuhu za dosažení nejlepšího času při překonávání Atlantiku. Do historie se však plavidlo zapsalo z jiného důvodu.
„Francie je dnes zemí, která uprchlíky přijímá, nebo je odmítá, ale sami Francouzi nikam neutíkají. Chtěl jsem ukázat, že tomu tak vždycky nebylo,“ říká Miguel Bonnefoy, který francouzsky píše o svých předcích z Chile a Venezuely.
Je tomu 120 let, co se 7. února 1904 narodila Irena Bernášková. Nacisté ji 26. srpna 1942 zavraždili. Odvážná a zarputilá odbojářka se stala vůbec první Češkou popravenou nacisty v Berlíně. Spolu se svým otcem, grafikem Vojtěchem Preissigem, byla výraznou osobností českého odboje. Nyní oba připomene muzeum Československé obce legionářské ve východočeském Žamberku.
Dne 2. července 1917, dosáhli českoslovenští legionáři vítězství v bitvě u Zborova. Ač byla bitva jen epizodou na bojištích první světové války, její výsledek v důsledku napomohl i vzniku samostatného československého státu. Grafiku k výročí bitvy připravila redakce Aktuálně.cz ve spolupráci s Čs. obcí legionářskou.
Půl roku poté, co francouzský deník Le Monde na titulní straně označil nález téměř šesti tisíců stran rukopisů spisovatele Louise-Ferdinanda Célina za „jeden z největších literárních objevů století“, se první z dosud neznámých děl dostane ke čtenářům. Román nazvaný Válka vydá 5. května nakladatelství Gallimard v prestižní takzvané Bílé edici, informovala agentura AFP.
