Mikulovský Svatý kopeček, zámek v Lednici, malebné uličky Znojma, monumentální krajina Pálavy. Jižní Morava patří k nejnavštěvovanějším oblastem u nás. I tady se ale dají najít místa, kde na turistu narazíte jen stěží. Často přitom stačí popojet jen o pár kilometrů dál, abyste našli kýžený klid.
Poprvé v historii stane před trestním soudem člověk, který v Pohraniční stráži odpovídal za násilné zákroky vůči lidem prchajícím z komunistického Československa. Státní zástupkyně ho obžalovala ze zneužití pravomoci úřední osoby. Navrhuje pro něj podmínku a peněžitý trest. Plyne to z obžaloby, kterou má Aktuálně.cz k dispozici. Hlavní líčení je nařízené na červen.
V sedmdesátých letech se v Československu odehrála série únosů letadel cestujícími, kteří tak prchali přes uzavřenou hranici mezi socialistickým blokem a svobodným světem. Začalo to v červnu 1970, kdy ozbrojená skupina osmi únosců přepadla letoun směřující z Karlových Varů do Prahy a dostala se tak do Západního Německa. O dva roky později při podobném incidentu zahynul pilot.
Na konci května 1978 se na hranicích Československa se západním Německem odehrálo nebývalé drama. Tři muži se pokusili dostat za železnou oponu pomocí uneseného autobusu plného dětí. Pohraničníci se je rozhodli zastavit za každou cenu. Na konci byla smrt nevinného člověka, od které uplynulo přesně 45 let.
Počítačová hra Tetris se do světa šířila za napínavých okolností. Součástí jejího příběhu jsou cesty západních občanů za železnou oponu, útěk před tajnou službou KGB či dramatická jednání o autorských právech mezi západními firmami a hroutícím se komunistickým režimem. Okolnosti připomíná hraný film Tetris, který je od pátku k vidění ve videotéce Apple TV+.
Vratislav Vajnar se stane prvním vysoce postaveným komunistou, který se bude zodpovídat ze zabíjení u železné opony. A nejspíš i posledním. Bohužel.
Třetí přímé prezidentské volby v historii České republiky jsou první, v nichž oba finalisté mají komunistickou minulost. Andrej Babiš a Petr Pavel byli členy komunistické strany. Předseda hnutí ANO navíc spolupracoval se Státní bezpečností jako agent. Petr Pavel byl zase příslušníkem vojenské rozvědky. Aktuálně.cz popisuje, jaké bylo propojení obou mužů s komunistickým režimem před rokem 1989.
Ústavní soud připomněl, že každá zlá moc jednou skončí. Někdy i velmi rychle a nečekaně. Vyplatí se na to nezapomínat.
Před sto lety se narodil Josef Hasil, jedna z nejpozoruhodnějších osobností třetího odboje. Slavný převaděč, kterého příslušníci komunistické tajné policie překřtili na Krále Šumavy. Pomohl desítkám lidí na cestě za svobodou, zavřeli ho do kriminálu, uprchl, při jedné z akcí mu zabili bratra. Nikdy se nevzdal.
Oskar Hes dostává role, po kterých by skočil snad každý mladý herec. V prosinci zazáří jako Josef Hasil v minisérii Král Šumavy, příští rok jako Josef Mašín ve filmu Bratři. Na lákavé nabídky si ale nechce příliš zvykat, aby se pak jako v době covidu nehroutil, když najednou nepřicházejí. V rozhovoru popisuje, proč se v dnešním světě občas cítí ztracený, i proč by se nerad stal veřejným majetkem.
Vše nasvědčuje tomu, že pohlaváři odpovědní za smrt u železné opony se definitivně vyhnou spravedlnosti. Alespoň té světské. Za jejich klid zaplatíme my všichni.
Opožděné, pomalé, ale velmi důležité. Ústavní soud dal pozůstalým po obětech železné opony novou naději, že alespoň oni se snad dočkají spravedlnosti.
Okupace Československa v srpnu 1968 změnila osud milionů lidí. Ti, kteří se nepodvolili a nechtěli skončit ve vězení, odešli do emigrace, nebo k ní byli donuceni. Jak se žilo těm, kteří žili na druhé straně železné opony? Deník Aktuálně.cz přináší poslední ze tří příběhů těch, kteří se navzdory nátlaku rozhodli jít vlastní cestou.
Okupace Československa v srpnu 1968 změnila osud milionů lidí. Ti, kteří se nepodvolili a nechtěli skončit ve vězení, odešli do emigrace, nebo k ní byli donuceni. Jak se žilo těm, kteří žili na druhé straně železné opony? Deník Aktuálně.cz přináší druhý ze tří příběhů těch, kteří se navzdory nátlaku rozhodli jít vlastní cestou.
Připomínky hrůzné smrti Milady Horákové nebo tragického případu "Babice" z nás tíhu minulosti nesejmou. Mnohým lidem stále zůstáváme dlužni, zatímco jiné přeplácíme. Slováci teď nabízejí inspiraci: snižují penze komunistickým koryfejům - lidem, kteří jsou spoluodpovědní za to, co se zde před rokem 1989 dělo.
Před sedmašedesáti lety zemřel po zásahu elektrickým proudem na státní československé hranici radiomechanik Jiří Vorlíček. V květnu letošního roku se dočkal rehabilitace. Soud rozhodl, že se mu stala křivda ze strany státu. Vorlíček je vůbec první obětí elektrických zátarasů, která se dočkala rehabilitace.
Za mrtvé na hranicích nebude potrestán nikdo z komunistických prominentů. Jakeš zemřel a Vajnar se Štrougalem ani nepůjdou k soudu.
Na Šumavě se některé služebny Sboru národní bezpečnosti tajně vzepřely totalitnímu režimu a po komunistickém puči v roce 1948 tamní policisté pomáhali na Západ lidem, kteří museli z Československa zmizet. Převaděčskou síť po roce rozbila StB. Strážmistra Jaroslava Maršíka však nedopadli, při zatýkání unikl. Deset let strávil v jedné místnosti. Nyní o jeho životě vyšla kniha nazvaná Akce Kvilda.
Státní zástupce zastavil stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích. Někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Jakeš v červenci zemřel. Bývalý předseda vlády Štrougal a exministr vnitra Vajnar pak trpí duševní chorobou, která jim trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání.
Příběh Josefa Hlavatého z dramatického přeletu československo-rakouské hranice v létě 1988 měl šťastný konec. Na rozdíl od stovek jiných, kteří při přechodu západní hranice tehdejší ČSSR zahynuli. Desetitisíce dalších byly při podobné snaze zatčeny a vězněny. Železná opona existovala v podobě zátarasů od července 1951 až do pádu komunismu. Zónu smrti tvořila minová pole, vysoké napětí či střelba.
21. srpen 1968 přinesl tragédii, kterou nikdo z Čechů nezpochybňuje. Ještě, že to smutné výročí máme. Co bychom teď bez něj o své nedávné minulosti asi říkali?
Cizí krev na železné oponě prolévalo Československo, odpovědnost ale začínají přebírat jiní. Buďme při té ostudě vděčni, že spravedlnost dnes alespoň nezná hranice.
Poslední dny přinesly dva důležité rozsudky: český stát se omluvil za justiční vraždu z padesátých let a posmrtně také rehabilitoval východoněmeckého uprchlíka zastřeleného na našich hranicích. Na spravedlnost není nikdy pozdě.
Ústavní soud by teď měl říci, zda je uzavření hranic v pořádku. A my pak budeme vědět, v jaké zemi žijeme.
Existuje příběh Lidic, který všichni známe. Ostrý spor o osud jedné tamní Židovky teď ale odhaluje ještě jiný díl místní historie. Příběh lži a pokrytectví, s nímž se vždy mluvilo jen o té minulosti, která se komunistům právě hodila.
Po třiceti letech od pádu totalitního režimu si převzali obvinění někdejší špičkoví komunističtí funkcionáři včetně Miloše Jakeše a Lubomíra Štrougala. Podle policie jsou zodpovědní za násilnou smrt lidí na hranicích. Na počátku případu stála Neela Winkelmannová. Po letech v archivech podala s kolegy několik trestních oznámení. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč se do toho pustila.
