Evropa rozdělená populisty a nacionalisty. Izolacionistické Spojené státy a oslabené NATO. Rusko se rozhodne riskovat a zaútočí na Pobaltí. Rozložit Západ tak půjde podle německého vojenského experta i bez velké války. Evropě navíc k obraně chybí vojáci.
Vzdušný střet mezi Indií a Pákistánem přitáhl pozornost nejen kvůli jadernému arzenálu obou mocností, ale také proto, že se v něm poprvé v historii proti sobě postavily moderní stíhačky čínské a západní výroby. Pokud by se potvrdily zprávy z Pákistánu, francouzské letouny Rafale, které využívá indické letectvo, by utrpěly první bojovou ztrátu.
Alex Karp, výkonný ředitel firmy Palantir, v nové knize Technologická republika tvrdí, že Západ ztratil schopnost věřit, bránit se i jednat. Kritizuje technologické elity za morální nezúčastněnost a volá po novém spojenectví mezi inženýry a státem. Umělá inteligence je podle něj zbraní budoucnosti – a civilizace, která ji nedokáže ovládnout ani jí dát smysl, ztratí nejen převahu, ale i samu sebe.
Válka na Ukrajině v posledních měsících dostala novou dynamiku, ať díky nečekanému vpádu ukrajinských ozbrojených sil na území Ruska, nebo vytrvalému postupu okupantů v Doněcké oblasti. Podle novináře Tomáše Vlacha, který byl hostem pořadu Spotlight, se ale i tak dá celkový dojem z bojišť označit stále za patovou situaci.
"Jak je?" Těmito slovy ruský prezident Vladimir Putin na moskevském letišti Vnukovo přivítal usvědčeného ruského vraha Vadima Krasikova, který byl součástí velké výměny vězňů mezi Ruskem a Západem. Putin Krasikova následně objal.
Druhá studená válka, třetí světová válka. Slýcháme a čteme teď všude možně, že jsme s Ruskem na pomezí těchto dvou konfliktů - a že je třeba připravit se na vše. Za hlavní problémy jsme ještě nedávno považovali změny klimatu či nezvládnutou migraci, ale mezitím vyrostla hrozba na Východě.
Západ by měl své zklamání z vývoje konfliktu na Ukrajině rychle přeměnit v něco produktivního, tvrdí americká analytička Dara Massicotová. Západní politici by podle ní měli přehodnotit, jakými jinými způsoby mohou ukrajinskou armádu podpořit. "Teď je na to čas a příležitost," uvádí v rozhovoru pro ruský exilový server Meduza.
Představa, že se Rusů doopravdy dotýká to, že nyní kvůli západním sankcím nemohou tolik cestovat, je skutečně iluzorní, míní politický geograf Michael Romancov. Zdůrazňuje, že téměř 80 procent obyvatel Ruské federace svou vlast za život stejně nikdy neopustilo. "Tohle je zase jen naše západní představa - že když nemůžu cestovat, tak na to konto se mi hned žije špatně," podotýká v rozhovoru.
Na Ukrajině podle analytika rizik Vladimíra Votápka stále působí podnikatelské a politické skupiny, které neváhají vydělávat na probíhajícím konfliktu. Země se dle jeho slov stále potýká s výraznou korupcí a není schopná optimálně řídit své zdroje. "Bohužel je tohle prostě pravda," uvádí v rozhovoru.
Ruská ekonomika se nepropadá tak, jak evropští politici předpokládali. I pod sankcemi si západní zboží našlo do Ruska cestu. Evropská unie tak nyní hledá řešení, jak tomuto zabránit. "A samozřejmě se zase jedná o politicky citlivé téma," uvádí v rozhovoru novinář Martin Petříček.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má za sebou sérii zahraničních cest, která jej zavedla i na summit skupiny G7 v Japonsku. Fakt, že se na Západě mohl zúčastnit tolika jednání, vysílá podle skotského analytika Phillipse O'Briena jasný signál. "Kdyby si západní politici nemysleli, že Ukrajina vyjde z války v dobré kondici, na všechna tato místa by ho nezvali," podotýká v rozhovoru.
Ve vysílání ruské státní televize Rossija 1 panovaly v pondělí obavy ohledně nedávných dodávek západních zbraní na Ukrajinu. Známá prokremelská moderátorka Olga Skabejevová varovala před střelami Storm Shadow, které napadené zemi darovala Británie. "Vyhlídky jsou ale ještě znepokojivější," podotkla v pořadu s ohledem na další slíbenou vojenskou podporu Ukrajině ze Západu.
Ukrajinská jednotka u Bachmutu pálí na ruské pozice houfnicemi D-30, jejichž dostřel se pohybuje kolem 15 kilometrů. K účinnějším zásahům by ale vojáci potřebovali více zbraní západní výroby, které jsou schopné pálit na větší vzdálenosti. "Nepřátelské muniční sklady, velitelská stanoviště, to vše je hluboko v jeho pozicích. A s našimi houfnicemi se k nim nedostaneme," popisuje velitel Dmytro.
Ruské letecké společnosti se začínají potýkat s tíhou západních sankcí, upozorňuje Rádio Svobodná Evropa. Aerolinkám chybí do letounů náhradní díly, které před začátkem invaze na Ukrajinu dovážely především ze Západu, a v poslední době také v zemi vzrůstá počet leteckých nehod. Způsoby, jakými se tamní společnosti pokouší udržet provoz svých flotil, ale mnohdy ohrožují bezpečnost létání.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynul téměř rok. Obě strany se ale stále nepřibližují jakýmkoliv mírovým jednáním a s největší pravděpodobností budou nadále pokračovat v tom, co dělají, míní americký politický expert John O'Loughlin. "A nakonec ten, kdo bude mít víc vojáků a zdrojů, pravděpodobně mírně zvítězí," odhaduje v rozhovoru pro agenturu Associated Press.
Po dekádě, kdy nebylo jasné, kam Česko v mezinárodní politice patří, se chce zvolený prezident Petr Pavel ubírat jasně na Západ. Visegrádskou čtyřku, sdružující středoevropské země, by však nejraději reformoval. Podle něj chybí 30 let starému spojenectví jasný obsah. Oslovení analytici souhlasí, že by se Česko mělo vymezit proti směřování Maďarska či Polska.
Rusko jen čeká, až Západ s něčím přijde, a pak teprve vymýšlí, jak proti tomu bojovat, prohlásil minulou středu ve vysílání státní televize Rossija 1 ruský poslanec a generál ve výslužbě Andrej Guruljov. Ruské síly jsou podle něj ve válce na Ukrajině v naprosté defenzivě. "Dostáváme se tak do bodu, kdy jsou skutečně zapotřebí nějaké varovné nebo preventivní údery," apeloval Guruljov.
Na ruské státní televizi První kanál se moderátoři diskusního pořadu Čas ukáže v pondělí tvrdě vymezili vůči Západu. Prohlašovali, jak se západní společnost rozpadá a chystá se vymazat z povědomí lidí pojem "máma a táta". "Děti vyráběné v laboratoři a řízené ze smartphonu - to je nový trend pokrokové západní společnosti," prohlásila moderátorka Olesja Losevová.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek poprvé veřejně označil invazi na Ukrajinu za válku, všímají si západní média. Na tiskové konferenci v Moskvě doslova prohlásil, že Rusko šlo proti Ukrajině do války a Západ se na této válce přímo podílí. Dosud přitom nejvyšší ruští představitelé nazývali konflikt podle oficiální rétoriky Kremlu speciální vojenskou operací.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se na videu ze summitu G20 na Bali ukázal obklopený výrobky, které ztělesňují podle rétoriky Kremlu „prohnilý Západ“, proti němuž Rusové bojují. Západní značky a řetězce ale podle novináře Ondřeje Soukupa Rusové nepovažují za symbol Západu, nýbrž za důkaz pokroku a urbanizace. „Nevidí v tom žádný rozpor, iPhone je pro ně statusová záležitost,“ komentuje.
S ohledem na pokračující ukrajinskou protiofenzivu se podle politického geografa Michaela Romancova blíží okamžik, kdy Kreml bude muset oficiálně zareagovat na to, co se na frontě v posledních dnech odehrává. Může tak začít prohlašovat, že speciální vojenskou operaci již nevedou proti "nacistickému" režimu na Ukrajině, ale proti samotnému Západu, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nejistota, která zachvátila Rusko bezprostředně po zavedení západních sankcí, podle analytiků již polevila. Rusové se přizpůsobili nové ekonomické situaci a mají naději, že do budoucna se zemi bude dařit lépe. Podle politologa Nikolaje Petrova se ale tato situace může brzy změnit. "Postupně si lidé začnou klást otázky, zda to všechno stojí za to," podotýká Petrov pro agenturu Associated Press.
Západ si uvědomuje, jak je Ukrajina důležitá v boji Ruska proti okolnímu světu, ale to neznamená, že si západní lídři nevšímají jejích problémů, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinistka Lenka Víchová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle ní jako politická osobnost přeceňovaný. "Ale je velké dilema kritizovat vládu a prezidenta země, která je ve válečném stavu," podotýká.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chová vůči západním spojencům velmi nekompromisně a užívá prostředky, které by mohly ješitné politiky urazit, míní ukrajinista Petr Kalina. Podle něj se až v budoucnu ukáže, zda takový přístup nebyl chybný. "Na druhou stranu tím ale přesně kopíruje nálady Ukrajinců, kteří jsou na sociálních sítích velmi podobně nekompromisní," uvedl pro Aktuálně.cz.
Přední rusko-britský novinář a spisovatel Peter Pomerantsev kritizuje Západ, že na Kreml neuvalil dostatečně tvrdé sankce. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že dokud budou do Ruska téct miliony z prodeje ropy a zemního plynu, může se Vladimir Putin cítit bezpečně. "Rozhodli jsme se, že ho udržíme u moci, protože se ho prostě bojíme," hodnotí expert na propagandu Pomerantsev.
Unie stále drží v krizi kolem Ukrajiny silné karty v rukou. Použít je v této kritické chvíli ale znamená vzdát se části toho, nač jsme si zvykli. Dokáže zlenivělý starý kontinent překročit svůj stín?
